Okružní jízda po ostrově Réunion
- Silva Opálková
- 6.05.2013
- 0:00
- Změněno: 22.04.2013 | 18:23
Druhý den si vejedeme autem na okružní vyhlídku po ostrově Réunion.
Dnes volíme nenáročný program. Chceme objet celý ostrov se zastávkami na několika turisticky zajímavých místech. Vyjíždíme jižním směrem z města Saint-Gilles les Bains, kde jsme během celého pobytu bydleli.
Mys Ponite du Diable
První zastávku děláme ve městě Saint Pierre na jihozápadě ostrova, konkrétně u mysu Pointe du Diable. Po včerejší zkušenosti jsme tady už poměrně brzo ráno. Na koupání to tedy ještě moc není, tak jen z útesů pozorujeme rozbouřený ranní oceán a také se procházíme po pláži s černým pískem. Ale i v tuto dobu to má svou výhodu – jsme tady sami, tedy kromě několika místních rybářů.
Vodopády Cascade Langevin
Pokračujeme dále po hlavní silnici k městu Saint Joseph, ze kterého vede menší, dalo by se říct horská cesta podél řeky Langevin. Na této řece se nacházejí vodopády. Nejdřív se zastavuje u menších z nich, kde se dá dojít až přímo k vodě. Informační tabule tady nejsou, ale je to poznat podle parkoviště. Ty hlavní vodopády teprve přijdou, u nich už není ani parkoviště, ale při jízdě autem je nelze přehlédnou, jsou vidět dobře z cesty.
Podnikli jsme tady jen „japonskou turistiku“, tedy vystoupili z auta, udělali jen pár kroků, o něco více snímků a pokračujeme dále.
Obr. 1. Cascade Langevin
Odpočívadlo Puits Arabe
Na ostrově je několik odpočívadel, které slouží jak turistům, tak také místním k odpočinku. Také jsme si vyhlédli jedno u pobřeží na jihovýchodní části ostrova. Je u města Saint Philippe a bližší název je Puits Arabe. Jsou zde stoly a lavičky k posezení, některé z nich s přístřeškem, ale ze všech je vidět na oceán. Dali jsme si zde svačinu, ať ho tedy vyzkoušíme se vším všudy a šli k pobřeží, kde však nejsou písečné pláže, ale tvoří ho ztuhlá láva několik metrů nad hladinou moře. Takže to připomíná spíše útesy.
Grand Brulé
Jedeme už po východní straně ostrova směrem na sever, kde projíždíme oblast Grand Brulé, která je na východním úbočí sopky Piton de la Fournaise, na které jsme byli včera. Při jejím průjezdu si všímáme, že kolem nás je mohutné lávové pole, kterým vede hlavní silnice. Někde zhruba uprostřed je možnost zastavit, tak to využijeme a vystoupáme kousek výš po ztuhlé lávě, kde je uděláno něco jako vyhlídka. Směrem nahoru je vidět, odkud se láva valila, jsou však mraky, tak nevím, zda je vidět celou sopku. Pak je udělaná zmíněná cesta a hned zase pokračuje lávové pole až k moři. Mohli jsme si tak aspoň trochu udělat představu, jak to asi vypadá, když sopka chrlí lávu.
Vodopády Anse des Cascades
Ještě před návštěvou Sainte Rose odbočíme na jedny vodopády, taky hodně navštěvované turisty. Jmenují se Anse des Cascades. Když dorazíme na místo, zjišťujeme, že se jedná vlastně jen o jeden vodopád. Vodopád je asi oblíben, protože je zde spíše místo pro odpočinek, s restaurací, možností půjčit si lodě i s rybáři a jet rybařit. Hlavně je zde příjemné místo na procházky po lese a přitom být přímo u moře.
Sainte Rose – kostel „v lávě“ a historický most
Poslední dvě zastávky uděláme v obci Sainte Rose, která má dvě zajímavosti. První z nich je kostel Notre Dame des Laves ve vesnici Piton Sainte Rose. Jedná se o kostel, který stál v cestě lávě v roce 1977, ale nebyl zničen, protože láva se zastavila před ním a jen ho „obtekla“.
Obr. 2. Notre Dame des Laves
Dále na sever je pak starý most přes řeku de I´Est. Kdysi to býval nejdelší most na světě, ale od doby, kdy byl paralelně vystavěn nový betonový most už slouží jen pro pěší.
Obr. 3. Historický most přes řeku de I´Est