Dnes se vydáme na Orlí stezku (Orla perc). Nejprve budeme muset přes chatu Murowaniec kolem ples Czarny Staw Gasienicovy a Zamrzly staw dojít na sedlo Zawrat, kde orlí stezka začíná. Už samotný výstup na sedlo Zawrat je dost náročný.
Včera večer jsme se narychlo a nouzově ubytovali v kempu v Zakopanem. Píšu sice „nouzové“ ubytování, nakonec okolnosti chtěli, že zde zůstaneme 4 dny. Dnes máme v plánu Orlí stezku (Orla perc – jde přeložit také jako Orlí cesta). Orlí stezka je asi nejnáročnější turistiky značená trasa (nejen) polské části Tater. Je dobré na ní vyjít ze schroniska Murowaniec, kde nás bohužel včera neubytovali, protože schronisko Murowaniec bylo plné. Díky toho ztratíme čas, než se dostaneme na začátek Orlí stezky a díky toho jí neprojdeme celou.
Ráno vycházíme z kempu do Kuźnic. Z Kuźnic (dolní stanice lanovky na Kasprowy Wierch) vycházíme asi hodinu potom, co jsme vyšli z kempu. Ne, že by nám cesta trvala tak dlouho, ale my se ještě narychlo stavíme na pivo. Víme, že celou zamýšlenou trasu nestihneme a proto zbytečně nestresujeme. Vycházíme směrem na chatu Murowaniec po modré turistické značce. Oproti včerejšku nemáme batohy s „plnou polní“, proto nám výstup jde rychleji. Hned poté, co opustíme parkoviště u dolní zastávky lanovky, musíme zaplatit vstupné do hor. Na toto vstupné je potřeba si v Tatrách v Polsku zvyknout. V červnu 2008 bylo jednodenní vstupné 4,40 zlotých. Po necelé čtvrt hodině (v čase počítám i frontu u pokladny) stoupání přicházíme k rozcestníku turistických značek, kde se křižuje zelená s modrou turistickou značkou. Vše dobře známe z včerejška a jdeme dále nahoru po modré. Postupně se nám stejně jako včera odkryje nalevo dolina Jaworzynka a chvíli poté (asi hodinu od posledního rozcestí) přicházíme k rozcestí, kde se k nám připojí žlutá turistická značka. Za dalších 20 minut jsme u chaty Murowaniec. Rozcestí u chaty se jmenuje Gasienicowa hala. Vydáváme se po modré turistické značce na sedlo Zawrat. Po pěti minutách chůze přicházíme k rozcestí, kde se odděluje žlutá turistická značka na Kasprowy Wierch. My pokračujeme dále doleva po modré turistické značce směrem na Czarny Staw Gasienicovy, abychom mohli dále pokračovat na Zawrat. Na Czarny Staw Gasienicovy máme podle rozcestníku přijít za 30 minut, podle mapy za 35 minut.
Murowaniec je turistická chata (schronisko) v dolině jménem Dolina Gąsienicowa.
Czarny Staw Gąsienicowy je turisticky přístupné ledovcové pleso v polské části Vysokých Tater v údolí jménem Dolina Gąsienicowa.
Svinické sedlo (Swinicka Przelez) je turisticky přístupné sedlo na slovensko-polské státní hranici nacházející se mezi vrcholy Swinica a Prostredná kopa.
Ľaliové sedlo je turisticky přístupné sedlo na slovensko-polské státní hranici.
Obr. 1. Czarny Staw Gasienicovy – Tatry – Polsko
Po necelých dvaceti pěti minutách bezproblémové chůze přicházíme k plesu Czarny Staw Gasienicovy. Po levé ruce jsme měli roklinu. Jdeme prozatím rychleji, než je uvedeno v rozcestí i na mapě, za chvíli ale začne být trasa náročná a začneme čas spíše ztrácet. U plesa uděláme několik fotek a vyrážíme. Je zde dost lidí, kteří odpočívají. V plesu jsou kačeny a lidé je krmí, což se určitě nesmí. Máme málo času a tak se snažíme nezdržovat, přesto zde strávíme asi 15 minut. Po vyfocení ve všech možných pózách se vydáváme dále na sedlo Zawrat. Obcházíme pleso Czarny Staw Gasienicovy zleva (máme ho po pravé ruce). Po deseti minutách chůze, v podstatě jsme ještě u plesa, přicházíme k rozcestí se žlutou turistickou značkou. Na toto rozcestí se dá sejít z Orlí stezky, pokud se turista rozhodne, že jí neprojde celou. Taková „úniková místa“ má Orlí stezka celkem 3. U rozcestí je také cedule informující, že Orlí stezka v úseku Zawrat na Kozi Wierch je jednosměrná. Po dalších pěti minutách chůze nás modrá turistická značka odvádí od plesa Czarny Staw Gasienicovy a začínáme mírně stoupat. Jdeme kolem přítoku plesa, což je pro pleso velmi zvláštní (mít přítok). Asi zde voda přitéká jen někdy. Po dvaceti pěti minutách se cesta nenápadně změní v chůzi po kamenech a přicházíme na rozcestí turistických značek, kde se k nám připojuje žlutá turistická značka z dalších dvou „únikových míst“ Orlí stezky. Z rozcestníku žlutá turistická značka vede na Kozia Przelecz. Opět zde cedule upozorňuje na jedno směrnou cestu v úseku Zawrat – Kozi Wierch. Žlutá turistická značka odbočuje doleva. My se vydáváme po modré turistické značce na sedlo Zawrat. Kousek od rozcestí je pleso Zamrzly staw.
Obr. 2. Zamrzly Staw – Tatry – Polsko
Občas jdeme po sněhu. Oblékám si bundu, protože začíná být trochu zima. Je vidět, že začínáme nabírat nadmořskou výšku. Kousek za plesem Zamrzly staw začínají řetězy. Výstup na sedlo Zawrat je poměrně náročné. Není to ale nic proti tomu, co nás ještě čeká. Mezi plesem Zamrzly staw a sedlem Zawrat je nás celkem 6, kteří se vzájemně předbíháme. Jednak jedna Polka s Polákem, kde Polka je z trasy hodně vyděšená. Jde velmi pomalu a je vidět, že se jí třesou ruce i nohy, když se přidržuje řetězů. Zbylí 4 je postupně předběhneme, ale trvá dost dlouho, než k tomu bude příležitost. Při trase s řetězy je potřeba počítat s podobným zpožděním. Dále kromě mě a Jardy se navzájem předbíháme s dvěma anglicky mluvícími holkami. Když jsem je viděl dole u plesa Zamrzly staw, měl jsem tendenci je trochu podceňovat. Dost jsem se mýlil. Tyto dvě asi dvaceti až dvaceti pěti leté (pravděpodobně) sestry, malé a drobné postavy, byly zkušené horolezkyně. Lehkost s jakou lezly po skalách i bez použití řetězů tomu jen nasvědčovaly.
Na sedlo Zawrat přicházíme asi po hodině (od plesa Zamrzly staw) náročného stoupání po řetězech. Dva Poláky necháváme daleko za námi a přicházíme přibližně stejně s Angličankami. Jarda mě už nahoře čeká. Měl štěstí a předběhl Poláky ještě v úvodu. Já přicházím po Angličankách. Na sedle Zawrat je nádherně. Svačíme zde a fotíme „o 106“. Angličanky po chvíli vyrážejí dál po modré turistické značce dolů směrem k plesům Czarny Staw Polski a Wielky Staw Polski. Předpokládám, že Poláci na Orlí stezku nešli a proto budeme na Orlí stezce s Jardou sami dva. Jak Jarda vtipně poznamenává, všichni ostatní totiž mají rozum.
Směrem na Orlí stezku neukazuje šipka na rozcestníku. Nicméně vede tam červená turistická značka a je zde cedule upozorňující na fakt, že vcházíme na jednosměrnou trasu (v našem směru). Po chvilce focení, jídla a odpočinku končí veškerá sranda a začíná Orlí stezka. Jedna z nejnáročnějších, nejkrásnějších a asi také nejnebezpečnějších tras, jakou jsem kdy v životě šel. O tom ale až příště.
Obr. 3. Já (Radim Dostál) v sedle Zawrat, v pozadí Zadni Staw Polski – Tatry – Polsko
Už výstup na sedlo Zawrat je dost náročné a mělo by být varováním pro méně zkušené turisty. Zawrat je začátek Orlí stezky a cesta na něj je o hodně lehčí než samotná Orlí stezka. Kdo není ubytován na chatě Murowaniec, nemá šanci celou Orlí stezku ujít (což bude i náš případ).
V červenci roku 2008 jsme s Jardou navštívili polskou část Vysokých Tater. Po několika denním pobytu v polské části jsme přes vrchol Rysy přešli na Slovensko.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů