Pokračujeme dále po okružní cestě Matterhorn-trail s výhledy na Matterhorn. V tomto okamžiku se nacházíme nejblíže hoře Matterhorn. Z informačních cedulí se dovídáme o historii města Zermatt. Zajímavá je i legenda o vzniku hory Matterhorn. Víte kdo byl obr Gargantua a že Matterhorn vznikl jeho zakopnutím? Kdyby jste nasáli atmosféru místa, určitě by jste tomu i uvěřili.
U přehrady jsme si chvíli odpočinuli a vydáme se krátkým tunelem dále. Tunel navazuje na cestu vedoucí přes hrázi a vede do skály hned u hráze. Po chvilce, co opustíme tunel, opouštíme i asfaltovou cestu a začneme stoupat. Míjíme rozcestník a naučnou ceduli, kde se píše o historii okolí, konkrétně o městě Zrmatt, které ve středověku neslo římské jméno Pratobornum.
Pratobornum je římský název vesnice, který se poprvé objevuje v obchodním dopise v roce 1280. V dopise je zmínka o domu, louce a podílu horské louky ve Findeln, což je horská osada, dnes součástí města Zermatt. Jméno Pratobornum se rovněž vyskytuje v roce 1291 v dokumentu s hlášením o dohodě o teritoriální svobodě místních obyvatel.
První německé jméno vesnice Pratobornum bylo Matt. Jméno Matt se poprvé objevuje na přelomu 15. a 16. století jedné z nejstarších map Švýcarska, která je z roku 1495. Z německého „zur Matt“ byl jen krok ke slovu Zermatt.
Obr. 1. Matterhorn se halí do mraků – Švýcarsko
Tolik informace z informační cedule a my pokračujeme dále. Blíží se poledne a kolem hory Matterhonr se valí mraky. V mnoha průvodcích je psáno,a já tomu mohu dát za pravdu, že nejlepší výhledy na vrchol hory Matterhorn jsou k ránu. Kolem poledne, nebo později odpoledne, se již kolem vrcholu valí mraky. Matterhorn je široko daleko nejvyšší vrchol a proto mraky přitahuje.
Asi po půl hodině chůze od přehrady procházíme kolem horské chaty Restaurant Stafelalp, kde je kromě rozcestníku i cedule s mapou a popisem trasy ze Schwarzsee do Furi. V horské chatě se nezdržujeme a hned pokračujeme po okružní trase Matterhorn-trail.
Obr. 2. Plošina na Matterhorn–trail, v pozadí vrchol Matterhorn
Postupně vystoupáme na plošinu, na které po nějakou dobu půjdeme po rovině. Teče tudy potok a na něm je i pleso. Cestou potkáváme dokonce i několik cyklistů. U potoka a později i u plesa se zastavujeme a fotíme se v pozadí s vrcholem Matterhorn.
Míjíme mimo jiné i informační ceduli s legendou o vzniku hory Matterhorn.
Obr. 3. Já (Radim Dostál), v pozadí hora Matterhorn
Jednoho dne se Bůh vrátil na zem, aby si prohlédl výsledky své práce. Přišel až na zpustlou horskou scenérii v okolí města Zermatt. Když přecházel horský průsmyk Thedulpass, jeho cepín se zasekl ve štěrbině. Bez ohledu na to, jak moc s ním táhl a třásl, cepín zůstal na místě zaseknutý. Při jednom pokusu cepín vysvobodit použil mnoho síly a horní část cepínu zlomil. Zbytek cepínu zůstal pevně zaseknutý ve skále a Bůh jej nemohl vytáhnout. Od té doby hoře Matterhorn lidé říkají Matterhorn Božský cepín.
Další legenda vypráví o obru jménem Gargantua, který žil před stovkami let ve Valtournenche. V té době zde bylo sluncem ozářené údolí chráněné velkou kamennou zdí před ledovým severním větrem. Díky ochraně před větrem zde příroda jen vzkvétala. Nedařilo se však jen vegetaci, stejně tak v údolí teklo proudem mléko krmící malá jehňátka. Celé údolí byla velmi plodná část světa. Lidé se zde měli dobře a byli k obru loajální a pozitivně nakloněni. Jednoho dne se však obr rozhodl podívat, co je vlastně na druhé straně zdi. Když se svou nohou dotkl Zermattu, kamenná zeď se zbořila. Zůstal po ní pouze Matterhorn. Od toho dne ledový severní vítr není omezován žádnou překážkou a fouká do údolí. Ustálily se zde ledovce a sníh zakrývá louky na více než polovinu roku.
Obr. 4. Pleso na Matterhorn-taril
Asi po hodině (i s přestávkami na foceni) chůze od přehrady přicházíme k rozcestníku nesoucí název Stafelalp. Kousek od nás se nachází Schwarzsee, další významný bod na Matterhorn-trail. O tom ale až v příštím díle.
Fotografie ze Švýcarska si můžete prohlédnout v galerii Švýcarsko 2012.
V srpnu 2012 jsem se já (Radim) vydal se Štěpánem, Radkem a Honzou do "horské pevnosti", do Švýcarska. Cestou jsme si udělali zastávku i v Lichtenštejsnku.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů