Druhý den pobytu v Pieninách se projdeme po Pieninské cestě z Červeného Kláštoru až na hranici a poté směrem k chatě Pieniny. Pieninská cesta je pěkná, nenáročná procházka po rovině.
Pieninská cesta je nenáročná trasa po červené turistické značce po rovině podél řeky Dunajec z obce Červený Kláštor na slovensko-polskou státní hranici. Dnešní den jsme zvolili jako odpočinkový a proto tato nenáročná trasa se nám jeví jako ideální. Dá se kombinovat i s koupáním se v řece Dunajec. Je obvyklé nechat se svézt z Červého Kláštoru na konec pieninské cesty na pltích a vracet se naší cestou zpět do Červého Kláštoru. My jdeme pěšky tam i zpět, protože se jednak chceme projít a navíc jsme odhodláni na pltích nejet. Nakonec se ale další den necháme přemluvit a na pltích pojedeme.
Z Červeného Kláštoru vycházíme kolem poledne. Nejprve musíme dojít podél Dunajce po asfaltové cestě na rozcestí turistických značek a výchozí místo pro plavbu na slovenských pltích.
Na rozcestí přicházíme po necelých 10 minutách. Rozcestí již dobře známe ze včerejška, kdy jsme tudy šli na hlavní hřeben pohoří Pieniny. Dnes ale půjdeme přesně opačným směrem. Z rozcestníku se vydáváme po červené turistické značce směrem na rozcestí Huta. Cesta za rozcestím vede přes kemp a směřuje k řece Dunajec. K řece přicházíme asi za 7 minut chůze a celý zbytek trasy půjdeme podél řeky Dunajec. Po 22 minutách pohodové chůze přicházíme k turistickému přístřešku, kde nás informační cedule upozorňuje, že se nacházíme na Prielomu Dunajce. Řeka Dunajec zde zahýbá prudce doleva. Ihned pokračujeme dále po asfaltové cestě, po které proudí davy turistů a také jezdí jeden cyklista za druhým. Po dalších 10 minutách přicházíme k rozcestí turistických značek Huta.
Obr. 1. Pieninská cesta podél řeky Dunajec
Na rozcestí Huta je krom červené turistické značky, kterou jsme přišli a kterou budeme dále pokračovat, také začátek žluté turistické značky, která by nás po 30 minutách přivedla na Targov, kde jsme byli včera při cestě z obce Červený Kláštor do obce Lesnica. Pokračujeme tedy dále po červené turistické značce. Po půl hodině přiházíme k místu, kde je řeka Dunajec pěkně přístupná a kde je možné se koupat. Zastavujeme se u skály Mniška asi na 40 minut, odpočíváme a koupeme se. Kolem se plaví jedna plť za druhou. Po další asi čtvrt hodině chůze (celkem 45 minut chůze od rozcestí Huta) zatáčí Dunajec prudce doleva a míjíme velkou skálu, které se říká 7 mnichů. Pokračujeme dále po červené turistické značce a přicházíme na rozcestí červené a modré turistické značky – ústie Lesnikého potoka.
Obr. 2. Pieninská cesta a řeka Dunajec v pohoří Pieniny
V těchto místech se do řeky Dunajec vlévá Lesnický potok. Můžeme pokračovat dále podél Dunajce na slovensko-polskou hranici i s hraničním přechodem (asi za 20 minut chůze), nebo, jak se rozhodujeme my, vydat se po modré turistické značce na chatu Pieniny, kde krom restaurace je například také turistické informační centrum a podobně. Do turistického centra plného různých restaurací, stánků se suvenýry a jinými kýči, přicházíme asi po 10 minutách chůze po rovině asfaltovou cestou po modré turistické značce k chatě Pieniny. Usedáme v restauraci na oběd.
Po obědě se vydáváme stejnou cestou zpět. Nejprve zdoláme krátký úsek po asfaltové cestě na ústie Lesnikého potoka, poté se přece jen vypravíme podívat na hraniční přechod, kde se také nachází přístav slovenských pltí, které zde jízdu končí. Po cestě na hraniční přechod míjíme několik koňských povozů vozící turisty, což je další turistická atrakce.
K hraničnímu přechodu přicházíme asi po necelých 10 minutách od rozcestí (údaj 20 minut je hodně přehnaný). Překvapuje mě, že se zde doopravdy kontrolují doklady. Vše si prohlédneme a vracíme se na ústie Lesnikého potoka. Stejnou cestou, tedy Pieninskou cestou, se vracíme zpět do Červeného Kláštora. Asi po čtvrt hodině chůze se ještě zastavujeme u řeky a koupeme se. Poté se vydáváme zpět do Červeného Kláštora.
Obr. 3. Já (Radim Dostál) na Pieninské cestě u řeky Dunajec v pohoří Pieniny
Pieninská cesta je nenáročná ani ne dvou hodinová trasa podél řeky Dunajec z obce Červený Kláštor na slovensko-polskou státní hranici. V podstatě celá vede po rovině po horší asfaltové cestě. Pro zájemce o plavbu pltí je ideálním způsobem, jak se z místa, kde končí pltě dostat zpět do Červeného Kláštoru.
V červenci roku 2007 jsme já, Jarda, Pepíček, Albert a Iva vyrazili na několik dnů do pohoří Pienin k Dunajci. V půlce týdne jsme se přesunuli na Oravu.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů