Pivnická rokle je nádherná přírodní rarita na severu Českomoravské vrchoviny. Jedná se o zalesněný kaňon, ve kterém se nachází pískovcové skály se spoustou jeskyní a tunelů. Pivnická rokle je neprávem turisty opomíjené místo.
Na severu Českomoravské vrchoviny, mimo pozornost turistů, se nachází unikátní přírodní klenot, Pivnická rokle. Jedná se o jedinečnou přírodní památku, zalesněný kaňon se spoustou pískovcových skal, tunelů a malých jeskyní. Přes toto turisty zapomenuté místo nevede dokonce ani turistické značení.
V květnu 2007 jsme úterní svátek práce oslavili nic neděláním, které jsme prodloužili o pondělní dovolenou a celý víkend. Čtyři dny volna jsme (já, Lenka, Pepíček, Eva a Jarda, Albert a Iva) strávili v městě Luže, které se nachází na severu Českomoravské vrchoviny.
Pro celou oblast je typická velmi špatná dostupnost hromadnou dopravou. Železniční trať do žádné z okolních vesnic nevede a autobusy jezdí hodně zřídka. Hlavně o víkendech, nebo přes státní svátky, tedy v době, kdy se z největší pravděpodobností vypraví nějaký turista na výlet. Znamená to, že pro poznávání okolí musí turista obvykle projít pěšky poměrně dlouhé trasy po asfaltové cestě a přesouvat se tak z jedné vsi do druhé.
V pondělí jsme měli v plánu trochu více aktivit, než jen návštěvu Pivnické rokle. Chtěli jsme se také podívat do Poličky. Z Luže kde jsme byli ubytováni jsme proto nejeli nejkratší cestou do obce Zderaz, kde cesta Pivnickou roklí začíná.
Dopoledne vyjíždíme z města Luže do Skutče, zde se chvíli procházíme městem Skuteč, nakonec jdeme na vlakové nádraží, kde jedeme vlakem do Poličky.
V Poličce jsme se podívali na věž, kde vyrůstal Bohuslav Martinů. Stavili jsme se na oběd, rozloučili se s Pepíčkem a Evou, kteří odjížděli domů už v pondělí kolem poledne a autobusem jeli do Proseče. Z Proseče se vydáváme pěšky k obci Zderaz.
Do obce Zderaz vstupujeme asi v jejím prostředku. Po hlavní cestě vedoucí Zderazí se vydáváme doprava, procházíme kolem kostela a kousek za kostelem odcházíme z hlavní cesty směrem k JZD.
Přes Pivnickou rokli nevede klasická turistická značka, kterou udržuje Klub českých turistů, ale turistické značení Sdružení obcí Toulcovy Maštale, což by nevadilo, alespoň něco, čím se můžeme orientovat. Bohužel ale turistické trasy Sdružení obcí Toulcovy Maštale, nejsou zaznamenány v turistických mapách. Proto nejzajímavější část trasy Pivnickou roklí není nijak označená v mapě.
Na Pivnickou roklinu se nejlépe dostaneme z obce Zderaz. V obci Zderaz se můžeme orientovat pomocí turistického značení, které ovšem není klasické od Klubu českých turistů (klasická značka – barevný pruh ve dvou bílých pruzích), ale značení Sdružení obcí Toulcovy Maštale, což je malé barevné kolečko (tečka) v bílém kolečku.
Obr. 1. Pivnická rokle
Nejprve se musíme dostat k severní části obce Zderaz k místnímu JZD. JZD obcházíme tak, že ho máme po levé ruce. Asfaltová cesta, po které jsme k JZD přišli nám pomalu „mizí“ pod nohama a ocitáme se na kraji pole. Přes pole vidíme les. Z lesa vycházejí dva „jazyky“ zasahující hluboko do pole, které je před námi. První jazyk je poměrně kousek od nás. Právě v něm je jedna ze dvou větví Pivnické rokle. V druhém lesním jazyku, který je z našeho pohledu více nalevo by měla být druhá větev.
Vydáváme se k jazyku, který je před námi a je nejblíže. Trochu jsme samozřejmě bloudili a navíc jsme si nebyli jistí, jestli opravdu jdeme správně. Postoupíme na hranici lesa a pole. Pole je po levé ruce, lesní jazyk po pravé. V lesním jazyku po chvíli začíná země „klesat„ a z pěšiny na hranici pole a lesa se již díváme dolů na malou rokli. Asi po dvaceti minutách chůze od JZD se objevuje v rokli malý potok, který je ale v podstatě vyschlý. V jeho korytě za chvíli půjdeme. Asi 35 minut od JZD (cesta polem, lesem a také bloudění, protože kousek za JZD jsou trochu zmatené ukazatele díky kterých chodíme chvíli tam a zpět) klesáme z hranice lesa a pole do koryta potoka čímž začínáme procházet neuvěřitelnou přírodní scenérií Pivnické rokle. Procházíme místy velmi úzkým kaňonem, kde šířka někdy dosahuje jen kolem půl metru, místy je ale i kolem dvou metrů. Na obou stranách jsou mnoho metrů vysoké skály a skalní převisy. Ve skalách je dokonce i malá jeskyně (tunel) kterou se musí projít. Na kamenech je vidět stálá erozní činnost.
Obr. 2. Pivnická Rokle
Na cestu Pivnické rokle je nutné mít velmi kvalitní obuv. Rokle je při troše námahy průchodná, objevilo se jen jedno místo, kde jsme si chvíli mysleli, že se vrátíme. Ve zmiňovaném místě bylo nutné sestoupit do hluboké „jámy“ a bylo nutné šlápnout na kládu, která v jámě na výšku ležela. I přes zmiňovaný problém průchod Pivnickou roklí doporučuji, jen se nesmí průchod podceňovat.
Celou dobu jdeme mezi vysokými skálami, proto je pravděpodobně po celý den Pivnická rokle ve stínu, což jsou špatné podmínky pro focení po celou denní dobu. Kdo chce kvalitní fotografie z Pivnické rokle, měl by mít stativ, který jsme my neměli.
Obr. 3. Pivnická rokle – Lenka, já (Radim), Albert a Iva v Pivnické rokli
Asi po třiceti minutách chůze kaňonem, kdy se po cestě několikrát zastavujeme a zkoušíme se fotit, přicházíme k místu, kde se k nám zprava připojuje druhá větev Pivnické rokle. Od „rozcestí“ s druhým ramenem je cesta již více méně snadná. Procházíme dostatečně širokým kaňonem korytem potoka. Po asi patnácti minutách přicházíme k informační ceduli, na které je spousta zajímavých informací o Pivnické rokli. Pokračujeme dále „normálním“ terénem, po kaňonu a po roklině již není ani slechu ani dechu. Po sedmi minutách vcházíme do obce Dolany. Ve vsi Dolany nacházíme klasickou červenou turistickou značku po které se vydáváme doleva směrem na Luže. Po červené turistické značce za 20 minut přicházíme na Podchlum. Po další hodině a čtvrt chůze po červené turistické značce přicházíme k hradu Košumberk v městě Luže, kde jsme ubytování.
Obr. 4. Já (Radim) na hradě Kušumberk
Pivnická rokle mě nadchla. Byl jsem velmi příjemně překvapen. Vůbec jsem nevěděl, že něco takového v České Republice existuje, navíc na okraji zájmu a mimo jakoukoliv pozornost turistů. Potenciální návštěvník se nesmí nechat zmást absencí klasické turistické značky. Přes Pivnickou rokli nevede klasická turistická značka Klubu českých turistů, ale značení Sdružení obcí Toulcovy Maštale. Znamená to, že trasa není označená turistickou značkou na klasické turistické mapě.
Trasa není úplně snadná a sváteční turista by si jí možná měl rozmyslet. Průměrně zdatný turista by s ní ale neměl mít problémy.
Sem vložte příspěvek
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů