Dnes se vydáme do západní části Krušných hor, kterým vévodí Blatenský vrch. K němu se nejlépe dostaneme, pokud budeme využívat hromadných dopravních prostředků, z města Horní Blatná.
Sem se dostaneme vlakem z Karlových Var směrem na Nejdek a pak na Potůčky, případně až do německého Johanngeorgenstadtu. Autobusové linky sem jezdí opět z Karlových Varů, ze Sokolova, Potůček a z Božího Daru. Autem se sem dostaneme po silnici II/221 z Ostrova přes Hroznětín, z Božího Daru po II/219, ale i z Nejdku po okresní silnici.
Horní Blatná se do historie zapisuje kolem roku 1530, kdy se tu našla značná ložiska rud železa a cínu a proto sem přišlo mnoho havířů, kteří založili v místech starší osady horní městečko, tehdy ještě na saském území. V roce 1547 však území připadlo k českému království a ještě do konce 16. století zde žilo na 2 tisíce obyvatel. Po 3 leté válce za náboženského útisku zdejší protestanti uprchli jen kousek za hranice a založili tam horní město Johanngeorgenstadt. Z památek můžeme zmínit třeba strukturu města s pravidelným náměstím a kolmými ulicemi, ale i kostel sv. Vavřince. Původně šlo o dřevěnou stavbu snad ještě z konce 15. století, ale dnešní kostel je z konce 16. století, barokně upravený 1754. Evangelický kostel byl vystavěn na přelomu 19. a 20. století.
Obr. 1. Horní Blatná
Výlet začneme na blatenském náměstí u turistického rozcestníku u kostela a informačního centra. Procházejí zde mimo modré všechny barvy, my si vybereme červenou a podle směrovníku se dáme podél náměstí Bezručovou a pak Havířskou ulicí. Dojdeme nad horní domky města k Chatě pod Vlčí jámou. Tato lokalita je kousek nad námi v lese a jde o propadlinu do bývalého dolu Wolfgang. Lze tu vidět zbytky starých zřícených chodeb a komor. Dílka jámy je přes 120 metrů a šíře asi 14 metrů, hluboká je až 25 metrů. Samotný důl se dostal až do hloubky 85 metrů. Vlčí jáma je chráněná jako přírodní památka.
Obr. 2. Vlčí jáma
Nedaleko nad Vlčí jámou je nejvyšší bod Blatenského vrchu. Tomu dominuje kamenná rozhledna z roku 1913, chata z té doby byla zbořena. Kiosek s občerstvením zde však otevřen je, takže nikdo nezhyne žízní a hladem. Další objekty na vrcholu patří ochráncům přírody, radistům a další je vysílač. Z rozhledny je možno vidět velkou část Krušných hor s Klínovcem a Fichtelbergem, Doupovské hory, Karlovy Vary, Tisovský vrch a jiná místa v širším okolí.
Obr. 3. Blatenský vrch
Vrchol opustíme po žluté značce a klesneme k Blatenskému příkopu. Ten byl pro potřeby těžby vybudován po roce 1540-44 a přiváděl vodu k důlním dílům od vodních zdrojů 2 km před Božím Darem. Délka příkopu je 12 kilometrů a šířka až dva metry, ale většinou je podstatně užší. Po dlouhé době nezájmu a chátrání byl příkop v roce 2001 rekonstruován jako významná technická památka.
Od Blatenského příkopu sejdeme po žluté na rozcestí Luhy, kde se k nám připojí na kiosek cesty červená. Jdeme po historické Železné cestě až na křižovatku, kde se k nám červená opět připojí. Jdeme tudíž po obou značkách, ovšem pak vezmeme za vděk červené a podle potůčku stoupáme až k prvním domkům osady Stráň, patřící k obci Potůčky. Ves Stráň se připomíná až v roce 1785. Před prvním domkem uhneme na neznačenou cestu vpravo a jdeme po přes údolí Kozího potoka až do Potůčků.
Ve zdejší oblasti se začala hornická činnost rozvíjet po polovině 16. století, zde se těžilo převážně cín, stříbro a železná ruda. Částečně se zde kovy zpracovávaly v tavírnách a úpravnách rud. Zde byl postaven v roce 1570 mlýn na kobalt a výrobna modré kobaltové barvy na keramiku a sklo. Až po roce 1654 se tu začaly stavět další domky a vznikla osada, později nazvaná Reichenbašský, v roce 1948 přejmenovaná na Potůčky. Zdejší kostel je z roku 1911. V obci se můžeme občerstvit a navštívíme i zmíněný kostel P. Marie.
Od kostela pokračujeme z Potůčků po červené značce lesem a vystoupáme na široký hřbet s domky již jednou navštívené osady Stráň. Zde přijdeme na rozcestí se zelenou značkou, odkud jdeme rovně ale již opět bez značek. Stoupáme pozvolna k lesu, kde si můžeme odpočinout v turistickém přístřešku. Dál asi po 100 metrech staneme na lesním rozcestí, kde de dáme vpravo opět do mírného kopce. A nyní jsme po tzv. Vrchové cestě.
Vrchová cesta se zvolna a vlní a stoupá úbočím. Po trochu prudším stoupání přijdeme na poměrnou rovinu se zbytky důlní činností po levici (rozbrázděná zem). Krátce nato po pravici máme různá skaliska, podle kterých se také vpravo dáme. Mineme třeba Blatenské dvojvěží a skoro na vrcholu dominantní skalní útvar Východní. Vrchol zvaný Na Strašidlech je řídce porostlý, takže odsud máme pěkné výhledy zejména na jihozápad.
Obr. 4. Skály Na Strašidlech
Vrátíme se na Vrchovou cestu a pokračujeme po ní vpravo dál. Mírně budeme opět stoupat na výšinu a k prvním domkům Horní Blatné do ulice lesní. Projdeme ji a na jejím konci jsme opět v Bezručově ulici a na značkách, které nás dovedou na náměstí.
Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je samozřejmě Blatenský vrch s 1.043 metry a nejnižším jsou pak Potůčky se 700 metry nad mořem. Celkové stoupání je 400 metrů, což je na horskou tůru málo, takže jde o turisticky poměrně nenáročnou cestu.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů