Poslední zpráva z Jemenu

Tak předně, abych rozptýlil vaše obavy, jsme v pořádku. To, že v Sana'a bouchly dvě auta naládovaný výbušninou, jsme se dozvěděli uprostřed treku v Jabal Haraz.

hodnocení článku
  •  

Hodnotil 1 člověk


Vaše hodnocení

Tak předně, abych rozptýlil vaše obavy, jsme v pořádku. To, že v Sana’a bouchly dvě auta naládovaný výbušninou, jsme se dozvěděli uprostřed treku v Jabal Haraz. Do Sana’a jsme dorazili dneska a po nějakých speciálních opatřeních není ani stopy. Všechno jako dřív.

Akorát dneska jsem o tom viděl nějakej článek v novinách, ještě jsem to nečet. Ležely na recepci v hotelu…

Teď už standardně.

Poloha: Sana’a

Čas: opět neznámý, páč jsou tu arabsky wokna. Pokusím se vyrobit screenshot a přiložit, insallah (=když Alláh dá, to tu používají

pořád….)

Zdravotní stav: bez problémů. Stolice pravidelná a pevná, až mě to překvapuje.

Počasí: příjemné, po večerech už celkem chladno, podzim se blíží.

Windows v Jemenu

Obr. 1. Windows v Jemenu

Takže trek v Harzu jsme přežili a pro mě je to asi největší „highlight“ z celýho Jemenu, ty hory jsou fakt úžasný. Terasovitý políčka a všude kamenné vesnice, které připomínají spíše pevnosti.

Postavené jsou na těch nejnemožnějších místech, čim vetší útes, tím lepší. Z Harazu jsme jeli přes Sana’a do Shibamu, kde jsme obhlídli pár dalších míst, ale po Harazu už to nebylo ono. Dám k lepšímu dnešní zážitek:

Ráno jsme se rozhodli, že se pojedeme podívat do vesnice Hababah, která leží cca 10 km od Shibamu, kde jsme bydleli. Kolem desáté jsme došli na hlavní náměstí (spíš náves) a zkoušeli chytit nějakou dopravu. Že to bude těžký jsme tušili, protože o ramadánu všichni dopoledne chrápou a všechno funguje celkem omezeně. Nějakej iniciativní dědek, který organizoval odjíždějící shared taxíky a ostatní samohyby, řekl, že OK, ze za 600 YR (3 USD) můžeme mít taxíka sami pro sebe (arabáši tomu říkají „sajar komplit“). To bylo hrozne moc (na místní poměry) tak jsme začali smlouvat. Jen pro představu, včera jsme jeli do podobné vzdálenosti s kopicí Jemenců na korbě za 150 YR. Povolil jen na 500 YR a byla to fuška. My furt trvali na tom, ze je to drahý. Dedek tedy auto poslal někam pryč. Po asi půl hodině jsme začali propadat zoufalství, že nic neseženeme a už jsme se shodli, že tedy za těch „astronomických“ 500 YR pojedeme.

Řekli jsme to dědkovi a ten někam odběhl. Po pěti minutách přijel s nějakým autem a vítězoslavně nás zval dovnitř. My za kolik a on ze 600. Pracně jsme to uhádali zpátky na 500 a nastoupili. Mělo to být auto jen pro nás. Dopředu ale nastoupila nějaká baba a my že by tedy měla taky něco zaplatit. To se dědkovi nezdálo a že ona se přece s námi jen sveze, že auto je přeci naše a my ho platíme. To se nám nelíbilo, tak jsme zase vystoupili. Auto někam zmizelo. Přijel pickup a dědek, že je to sajar komplit pro nás. Nastoupili jsme tedy na korbu. A koukáme, že baba zase leze dopředu a na korbu další lidi. Tak zase na dědka, co že to má znamenat. Aby bylo jasno, nevadilo nám, že někdo pojede s náma, ale to, že my to zatáhnem a oni se zadara svezou. Scéna se opakovala. My slezli z korby a že takhle tedy ne. Dědek to tedy začal projednávat s řidičem a nakonec že tedy pojedeme každý za 100 YR. Běžná cena je sice 50 YR, ale brali jsme to jako vítězství a souhlasili s tím. Nakonec to dopadlo tak, že sajar komplit, tedy auto jen pro nás (malý pickup Toyota HiLux), vezl na korbě 21 lidi včetně nás a v kabině další 4 lidi 🙂 . Jen pro srovnání, Karosa má 45 míst k sezení…. Na korbě jsme si s Přemkem říkali, že to snad bude v Hababe dobrý. Bohužel nebylo, byl to provar. Hababah je úplně neuvěřitelná díra a to smlouvání bylo z toho celýho nejlepší. Ještě doplním, že dědek nemluvil jinak než arabsky a my na něj česky s tím, že jsme to prokládali arabskými číslicemi…. :-). Zkoušet angličtinu nemělo smysl.

Teď něco o tom, co po nás nejčastěji pokřikují. Rozdělil bych to do dvou kategorií.

Kategorie 1, do deseti let: Halo (netřeba překládat), Sura (fotka), Kalam (pero) připadně Kalam Medresa (pero do školy), Flus (peníze) a Baksis (opět netřeba překládat). Na pořadí nezáleží, jakýkoliv z těchto výkřiků mě irituje stejně jako ty ostatní.

Kategorie 2, nad deset let: tady už se objevují jisté znalosti angličtiny. Bezkonkurenčně opět vede Halo. Potom věty jako Where are you from, What’s your name, případně Welcome to Yemen. To už se celkem dá vydržet, ale když to slyšíte každý den přibližně milionkrát, taky to leze na nervy :-). Dlužno ještě podotknout, že otázka v angličtině ještě neznamená to, že její původce angličtinou vládne. Kolikrát ani neví, co říkají. Ale snaží se aspoň být milí.

Děti se zřejmě snaží být vlezlý a protivný a většinou se jim to dost daří. Už se těším, až půjdu po Lanovce (pěší zóna v Českých Budějovicích pozn. red.) narvanej lidma a nikdo si mě ani nevšimne!!

Mějte se, v pátek večer jsem doma jako na koni, insallah!!

Petr

PS:

Pro sestři: jakej ten šátek chceš, ala Arafat, tedy červeno bílej?

Pošli SMS!

Domu: vepřo knedlo zelo v neděli ocením velkým počtem kladných bodů :-).

Fotogalerie z Jemenu – https://www.cestovatele.info/galerie/jemen2008/

článek je součástí seriálu: Dopisy z Jemenu 2008

Dopisy Petra Louženského z Jemenu roku 2008 svým přátelům.


diskuse

vložit nový příspěvek