Dnes se projdeme oblastí, která není turisticky vůbec známá. Je pravda, že zde není žádný výjimečně zajímavý bod, který by sem lákal davy, ale na druhou stranu právě ta skromnost může být zajímavá.
Jedním ze známých měst Beskyd je Zubří, zejména příznivci házené vědí své. Je zde pěkné muzeum Na Petrohradě, které se stane našim startem. Naproti přes potok vidíme již první horu, místní Hůrku (403 m.n.m.). My se ale vzdáme proti potoku po ulici Hlavní až k budově městského úřadu, resp. školy naproti. Za MěÚ odbočíme vlevo a stoupáme ulicí Převrátí a pak Pod Lipůvkou. Tak se totiž jmenuje hřeben nad námi. Jeho stráně i vršek je značně rozryt těžbou, ale jinak je zarostlý a bez výhledu.
Obr. 1. Výhled na Zubří
Krajem lesa pod obočím Lipůvky klesáme pozvolna k Hamerskému potoku a přicházíme do osady Randusky. V ní zatočíme vpravo a stoupneme k okraji lesa, který se táhne hřebenem Jaština (499 m.n.m.).
Na kraji lesa místy vystupují na povrch nejsvrchnější části pískovců ze svrchnokřídového stáří. V těchto šedozelených, jemnozrnných a jemně laminovaných pískovcích se nalézají poměrně hojné otisky orálních částí ježovek (Dactylodiscus beskidensis). Ojediněle se tu vyskytují i roztroušené kosterní zbytky asterozoí a jiných dávných živočichů, tedy otisky mlžů, plžů a ostnů ježovek. Valouny ze slepenců obsahují mnoho odrůd křemene, jako karneol, jaspis, chalcedon, heliotrop, pazourek apod.
Obr. 2. Klášter v Zašové
Hřeben Jaština je zajímavý a můžeme ho projít pěšinou. Pod vrcholem máme po pravé ruce také starý lom. Hřebenovou pěšinou pokračujeme stále zhruba k západu a klesáme až na lučiny nad Zašovou. V obci Zašová narazíme na modrou značku, s ní dojdeme do centra s klášterem a kostelem. Pokud bude kostel otevřený, doporučujeme prohlídku, zejména mariánského gotického obrazu a gotického dřevěného kříže.
Obr. 3. Randusky
Z centra se vrátíme trochu zpět a podle přítoku Zašovského potoka zahneme vlevo a dostaneme se na zalesněné úpatí hřebenu Prohoř (455 m.n.m.). Zde si prohlédneme areál Stračky s Mariánským pramenem, který je opředen pověstmi o rytíři zachráněném Pannou Marií před pronásledujícími Tatary. Dnes je tu kaplička s obrazem P. Marie Zašovské, průtočná komora od pramene, kamenný kříž, umělá jeskyňka se sochou P. Marie, vše je ohrazeno zídkou. Je to místo nejen k osvěžení, ale i načerpání duševních sil.
Po prohlídce areálu se vrátíme na konec lesa v obci a začneme stoupat hřebenovou pěšinou kolem lomů a pak hřebenových skalek až na vrchol Pohoře (455 m.n.m.). Pohodlnější cestu na vrch najdeme na odvrácené straně hřebene od Stračky, ovšem mineme romantické skály.
Obr. 4. Stračky
Ať již jdeme přes vrchol, nebo ho raději po úbočí obejdeme, ale uvidíme dvě pěkné studánky, vždy bychom měli dorazit do osady Pohoř. Od Pohoře se dáme jihovýchodně lesem, kde se prosmýkneme pod zalesněnou výšinou po levé ruce, a dojdeme k samotě Prachovna (čp. 264). Pod ní jdeme jižním směrem okrajem lesa, lesem, a když vyjdeme do polí, zahneme vlevo a dojdeme k osadě Hamry. U Hamrů jistě stojí za prohlídku oba Hamerské rybníky, lze projít po úzké hrázi mezi nimi apod.
Od Hamrů projdeme sídlištěm do Zubří a pak Hlavní zpět k muzeu.
Trasa měří 15 km, převýšení je asi 200 metrů.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů