Cestování se věnujete dobrého půl století. Jak tato vášeň začala?
Petr Blahuš: Trochu to poopravím. Protože je mi teprve zhruba půl století, tak aktivně a cílevědomě cestuji po této planetě zatím jen něco přes 40 let. Vše začalo, když jsem ve svých 10 letech vstoupil do ilegálního skautského oddílu v Praze. Byli jsme maskováni jako turisticko-tábornický oddíl, ale naši vedoucí byli bývalí skauti, a také to, co jsme dělali, bylo vše podle Foglara a Svojsíka. A právě s touhle partou jsem si poprvé hodil na záda batoh a začal putovat a poznávat svět – a skrze to i sám sebe.
Jaké bylo vaše první seznámení se se Skotskem?
Petr Blahuš: Měl jsem odjakživa rád Velkou Británii a takový ten typicky suchý britský humor. Po roce 1989 jsem nastoupil k železnici, a díky tomu jsem získal nárok na volné jízdenky po Evropě. Hned jak to šlo, požádal jsem o volňáska pro Británii a v listopadu 1991 si projel s vytrženou mapou Británie ze starého školního atlasu celý ostrov od Doveru na jihu až po Inverness a Tain na severu Skotska. S batohem na zádech jsem se vyškrábal za vichřice na Ben Nevis, pod celtou spal v zasněžených Cairnghorms, prošel historické centrum i přístaviště Edinburghu, a pak jel zpátky jako hoboes v poštovním vagonu s fanoušky Celtic Glasgow do Londýna. Nejdříve mně tedy chtěli vyhodit z vlaku za jízdy, protože si mysleli, že jsem jako Čechoslovák komunista, ale nakonec jsme se do rána skamarádili, ztrestali v pěti dvě lahve whisky a já od nich dostal na rozloučenou tričko jejich klubu, které jejich šéf strhnul sám ze sebe. S jednou holkou z té party si dodnes píšu.
Jak byste tuto zemi v krátkosti popsal pro ty, co v ní nikdy nebyli?
Petr Blahuš: Je to zvláštní, zcela atypická země a typ krajiny, který jinde v Evropě nenajdeme. Když svítí slunce, jsou skotské hory plné barev a veselosti, ale když slunce zmizí v mracích, je celý kraj ponurý a takový „keltsky“ tajemný. To genius loci cítí každý, i když se třeba nepovažuje být Keltem. A to já jsem, a dokonce to mám potvrzeno úředně; nechal jsem si udělat testy DNA, a tak vím, že mám keltskou krev. (úsměv)
Co nabízí tato země, o čem se ve všeobecnosti neví?
Petr Blahuš: Hlavně absolutní svobodu při putování horami. Nemusíte řešit, kde budete spát, můžete jít kamkoliv… Je super, že příroda je dosud ve Skotsku, hlavně v jeho horách a na severu, panenská a zachovalá. Na své si tady přijdou i milovníci historie, protože Skotsko je zemí hradů nebo spíše zřícenin a zámků. Také milovníci záhad a paranormálních jevů si tady užijí své, protože tenhle kout Evropy jako stará keltská země v sobě skrývá neskutečné množství tajemných pověstí, krvavých legend a svědectví o výskytu různých přízraků a záhadných jevů. Je ovšem na druhou stranu nutno přiznat, že místní kuchyně nepatří zrovna mezi perly světové gastronomie.
O Skotech se sice říká, že jsou lakomí a spořiví, ale lidé, kteří navštívili jejich domovy, mluví o štědrosti a pohostinnosti. Jaké lidi můžou čekat ti, co se vydají na výlet do Skotska?
Petr Blahuš: Přesně tak, jsou to spíše pomluvy – mimochodem právě tu o lakomých Skotech vymysleli kdysi Angličané jako součást propagandistické války. Spíše než lakomí, bych řekl, že Skotové jsou uvážlivě šetrní, což je dáno historií jejich země, která byla vždy spíše chudším sousedem a otloukánkem Anglie. Z vlastních zkušeností mohu říci, že až na pár výjimek jsou Skotové přátelští a veselejší, jak většina studených Angličanů. Mají také smysl pro humor, jsou slušní a mnohem snadněji s nimi navážete kontakt.
Co se ve Skotsku oplatí vidět z hlediska přírody?
Petr Blahuš: Příroda, hlavně hory a jezera v centrální a západní části země, ale také jeho severní rašeliniště a pás ostrovů kolem západního pobřeží jsou tím hlavním přírodním bohatstvím Skotska. Ze zdejších horských potoků a říček se dá dodnes pít, hory jsou krásně pusté a tak ošlehané větry, že za mlžných večerů čekáte, kdy vám kolem stanu začnou tančit jezerní víly. Nebo že se z mlhy vynoří nějaký keltský přízrak. Kdo rád šlape, určitě nevynechá jeden z mnoha dálkových trailů, kterých ve Skotsku rok, co rok přibývá. Pokud se necítíte na průzkum Highland (Vysočiny) nebo nemáte moc času, vyrazte do pohoří Trossachs, které je součástí Gramphian. Ostrovu Skye se zase říká Malé Skotsko, protože tu najdeme vše, co v tomto bývalém piktském království bylo zvykem, a hezky pěkně pohromadě. Západní pobřeží Skotska se šňůrou ostrovů Vnějších Hebrid, kde se dodnes mluví převážně jen starokeltštinou, zase uchvátí každého milovníka divokých mořských scenérií. A Loch Lomond, kam se dá dostat z Glasgow za hodinu autobusem, se považuje za nejkrásnější jezero celého Skotska – a to už něco znamená.
Obr. 1. Cestovatelské kino: Skotsko
Petr Blahuš
je skaut, tramp, novinář, publicista a fotograf, který se cestám po světě, zprvu omezeném železnou oponou, věnuje od počátku 80. let minulého století. V roce 1992 vymyslel a spolu s Červeným křížem uskutečnil největší humanitární akci v dějinách českého Junáku – Operaci Merhaba – na frontu do válečné Jugoslávie. Do války se později podíval ještě několikrát: jako válečný zpravodaj navštívil válčící Afghánistán, z těchto svých zážitků pak čerpal při psaní knihy Čeští lvi pod Hindukúší. Posledních pět let je na volné noze. Kromě tisíců našlapaných kilometrů po horách Rumunska a Podkarpatské Rusi si zamiloval také hory na Krétě, ostrově Reunion, Egyptě, Borneu a Polární Ural. V rámci vícedenních expedic objevoval po svých nebo v sedle velblouda několikrát také pouště Maroka.
16. 10. (středa)
Start: 20:30 hod.
Vstupenky: bit.ly/Skotsko1610
Event: https://www.facebook.com/events/464239514179644/
