Propast Macocha je ideálním výchozím místem k návštěvě několika veřejnosti přístupných jeskyní Moravského krasu. Především lze doporučit nedalekou Punkevní nebo Kateřinskou jeskyni. Celkem je v Moravském krasu pět turisticky přístupných jeskyní i s prohlídkou. Informační cedule poblíž Macochy poskytují základní informace k těmto jeskyním.
Punkevní jeskyně
Jeskynní systém podzemní říčky Punkvy mezi Pustým žlebem a propastí Macocha, který je známý pod názvem Punkevní jeskyně, je součástí nejdelšího jeskynního systému v České republice, tak zvané Amatérské jeskyně, měřící 38 kilometrů. Součástí prohlídky Punkevní jeskyně je prohlídka soustavy mohutných dómů s bohatou krápníkovou výzdobou v tak zvané suché části. Dále dno propasti Macocha, které se nachází v hloubce 138.5 metrů a samozřejmě také podniknout plavbu na elektrických člunech po podzemní části toku říčky Punkva v podzemních vodních dómech. Součástí prohlídky Punkevní jeskyně a plavby podzemím je také zastávka v tak zvaném Masarykově dómu, který je považován za nejkrásnější jeskynní prostory Moravského krasu.
Obr. 1. Ponorná řeka Punkva vytékající z Punkevní jeskyně, Moravský kras
Z důvodu ochrany přírody není k Punkevní jeskyni povolen vjezd motorových vozidel.
Kateřinská jeskyně
Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. Návštěvníci Kateřinské jeskyně se průchodem vstupní chodbou dostanou do Hlavního dómu, který je se svými rozměry 95 x 44 x 20 metrů největší veřejnosti přístupnou jeskynní prostorou v České republice. Hlavní dóm je znám již od pradávna. Ne nadarmo je vstupní portál jeskyně významnou archeologickou lokalitou. Mezi nejkrásnější části nové Kateřinské jeskyně patří tak zvaný Bambusový lesík a barevně nasvícený útvar jménem Čarodějnice.
Obr. 2. Vchod do Kateřinské jeskyně, Moravský kras
Kromě archeologických nálezů v jeskyni patří k unikátům také nález koster jeskynních medvědů v jednom z komínů jeskyně.
Sloupsko Šošůvské jeskyně
Sloupsko Šošůvské jeskyně jsou rozsáhlý dvou patrový komplex chodeb a dómů spojených mohutnými propastmi. Sloupsko Šošůvská jeskyně je nejdelší veřejnosti přístupnou jeskyní v České republice. Další prvenství v rámci České republiky má jedna z jejich propastí, tak zvaná Náglova propast, která je nejmohutnější podzemní propastí v naší republice. Jeskyně je rovněž nejbohatším nalezištěm koster pleistocenní jeskynní fauny. Mezi pleistocenní jeskyní faunu se řadí především medvědi, lvi a hyeny.
Obr. 3. Sloupsko Šošůvské jeskyně, Moravský kras
Součástí jeskynního systému je mohutná sluj Kůlna, která je jedno z našich nejproslulejších a nejlépe prozkoumaných archeologických nalezišť. Kromě obvyklých artefaktů, jako jsou různé kamenné a kostěné nástroje zde byla nalezena také lebka neandrtálského člověka, jejíž stáří se odhaduje na neuvěřitelných 120 000 let.
V Eliščině jeskyni, která je součástí komplexu, se příležitostně konají koncerty komorní hudby.
Balcarka
Jeskyně Balcarka se nachází nedaleko obce Ostrov u Macochy. Dvoupatrový jeskynní systém byl objevován postupně v letech 1923 až 1948. Jeskyně je vyhlášená bohatostí a barevností své krápníkové výbavy neuvěřitelných tvarů. Partie nazývané Galerie a Přírodní chodba patří mezi nejkrásnější prostory v Moravském krasu. Unikátností jeskyně Balcarka jsou kruhovité propasťovité prostory, tak zvané Rotundy. Ve vstupním portálu jeskyně byly nalezeny archeologické nálezy ze starší doby kamenné. Především se jednalo o kamenné a kostěné nástroje a také ohniště.
Výpustek
První písemná zmínka o jeskyni Výpustek je z roku 1609, kdy se o jeskyni zmiňuje Jan Ferdinand Hertold v práci Tartaro Mastix Moraviac a později v roce 1669 mnich Martin Alexander Vigsius, který také jako vůbec první popisuje vnitřní prostory jeskyně. Jinak jeskyně, dle archeologických nálezů byla osídlena již před 15000 lety.
Počátkem 20. století se v jeskyni těžily fosfátové hlíny, čímž došlo ke znehodnocení mnoha archeologických nálezů. Roku 1938 zde vybudovala československá armáda muniční sklad. Od té doby byla jeskyně a její okolí přísně střeženým vojenským prostorem. Za druhé světové války zde pro změnu německá armáda vybudovala továrnu na letecké motory. Začátkem 60. let se jeskyně dostala opět do rukou československé armády, která zde vybudovala mohutný protiatomový kryt, který byl funkční až do roku 2001. Od počátku 20 století tak byly člověkem přírodní jeskynní chodby uměle upraveny na velké tunely.