Od Skalního mlýnu pokračujeme Pustým žlebem k Punkevní jeskyni. Cesta vede kolem Štajgrovy jeskyně a podél řeky Punkvy, která se nám dokonce i ztratí v podzemí. Holt ne nadarmo má řeka Punkva přívlastek ponorná.
Od rozcestí Skalní mlýn – hotel pokračujeme Naučnou stezkou Macocha po modré turistické značce kaňonem Pustý žleb. Trasa povede střídavě po asfaltové cestě, nebo po pěšině podél ní. Podstatnou část cesty půjdeme kolem ponorné řeky Punkva. Pokud tedy bude zrovna na povrchu a ne v podzemí, kam se občas schová.
Kousek od rozcestí se nachází informační cedule zaobírající se právě řekou Punkvou, konkrétně její podzemní částí. Dovídáme se z ní, že v roce 2004 byla Podzemní Punkva zapsána do seznamu mokřadů mezinárodního významu v rámci tak zvané Ramsarské úmluvy. Nejrozsáhlejší jeskynní systém České republiky obsahující více než 34 kilometrů chodeb, dómů a propastí je protékán Punkvou, Sloupským potokem, Bilou vodou a také několika menšími toky. Celkový výměra mokřadu Podzemní Punkva je 1571 hektarů.
Informační cedule také poukazuje na fakt specifického prostředí věčné tmy Podzemní Punkvy. Toto zvláštní místo využívá pro život mnoho živočichů. Živočichy trvale přizpůsobené takovému prostředí v našich podmínkách zastupují pouze bezobratlovci.
Asi po 15 minutách chůze od rozcestí Skalní mlýn – hotel se nachází Štajgrova jeskyně. Respektive vchod do Štajgrovy jeskyně se nachází kousek od cesty, neprocházíme přímo kolem něj.
Z nedaleké informační cedule se dovídáme, že Štajgrova jeskyně je tvořena chodbou o délce asi 150 metrů. Jeskyně je krasová vyvěračka napájená vodami z plošiny mezi Téchovem a Suchdolem. Voda z toku je využívána pro místní vodovod.
Obr. 1. Štajgrova jeskyně v Pustém žlebu – Moravský kras
Charakteristickým rysem krasové krajiny je nedostatek povrchových vodních toků a nádrží, který je způsoben vysokou propustností zkrasovělých hornin. Vodní tok se tak do podzemí dostává v tak zvaném propadání. Problémem jeskyní je, že do vody přitékající do krasové oblasti jsou často svedeny odpadní vody z lidských sídel, které způsobují chemické a bakteriální znečištění. Kapitolou sama pro sebe je pak využívání krasových plošin nad jeskyněmi k zemědělství. Do jeskyní tak prosakuji vody se zvýšeným obsahem dusičnanů a dalších zbytků používaných hnojiv a pesticidů. Důležitým úkolem ochrany krasového území je péče o čistotu krasových vod.
Asi po deseti minutách chůze po modré turistické značce přicházíme k Malému propadání Punkvy. Ponorná řeka Punkva se zde opět propadá do podzemí. Světla si moc neužila. Na povrchu tekla asi 200 metrů, což je přibližně vzdálenost k Vývěru Punkvy z Punkevní jeskyně. V Malém propadání Punkvy se Punkva propadne asi jen na 100 metrů a poté opět vyteče na povrch. S nadsázkou by se dalo říci, že jen podteče skálu. Uděláme zde několik fotek a pokračujeme dále.
Obr. 2. Malé propadání Punkvy, Pustý žleb – Moravský kras
Po dalších asi pěti minutách chůze přicházíme k Vývěru Punkvy, který je pro turisty také východem z Punkevní jeskyně, kde podzemí opouštějí na loďkách právě vývěrem Punkvy. Kousek od Vývěru Punkvy se nachází také vchod do Punkevní jeskyně.
Na jaře roku 2016 jsme se vydali na prodloužený víkend do Moravského krasu obdivovat nejen krásy zdejších dostupných jeskyní.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů