Roklina Veľký Kyseľ
- Radim Dostál
- 14.05.2007
- 0:00
- Změněno: 16.05.2007 | 11:15
Předposlední den našeho pobytu ve Slovenském Ráji a poslední den, kdy uskutečňujeme nějaký výlet se s Jardou vydáváme trasou vedoucí z Kláštoriska přes roklinu Veľký Sokoľ.
Trasa roklinami Malý Kyseľ a Veľký Kyseľ začíná na Kláštorisku. Proto se musíme nejprve z Podlesoku dostat na Kláštorisko. U kempu, kde je vstupní místo do Národního parku Slovenský Ráj zaplatíme s Jardou vstupné do Slovenského Ráje a vydáváme se po červené turistické značce prudkým stoupáním na rozcestí Nad Podlesokom. Cestu známe poměrně dobře, protože jsme se touto trasou každý den naší dovolené ve Slovesnkém Ráji vraceli zpět z hor do Podlesoku. Na rozcestí Nad Podlesokom se vydáváme po žluté turistické značce na rozcestí Pod Kláštoriskom a dále jdeme po zelené turistické značce na Kláštorisko. Cesta z Podlesoku do Kláštoriska nám trvá přes hodinu a půl. V Kláštorisku na chvíli (tak jako snad každý den) usedáme v restauraci a dáváme si pivo.
Roklina Kyseľ
Po asi půl hodině v restauraci se vydáváme po modré turistické značce směrem na roklinu Kyseľ. Po chvíli chůze se od nás odpojuje červená turistická značka. Cestu z Kláštoriska až po rozcestí Kyseľ rázcestie jsme prošli již před dvěma dny při cestě roklinou Malý Kyseľ, proto pro nás není ničím novým. Oproti včerejšku však máme více času a proto se ještě před oddělení naší trasy od červené turistické značky ohlížíme nalevo a díváme se na výhled údolím Kyseľ. Pokračujeme dále po modré turistické značce na rozcestí žluté a modré turistické značky. Žlutá turistická značka vede k Obrovskému vodopádu, jehož návštěvu musím každému doporučit. Protože jsme ale na Obrovskému vodopádu byli předevčírem při průchodu roklinou Malý Kyseľ, vydáváme se jinou cestou po modré turistické značce a po několika málo minutách se ocitáme na rozcestí turistických značek jménem Kyseľ rázcestie. Na tomto rozcestí se oddělují trasy roklinou Malý Kyseľ (po modré turistické značce), kterou jsme šli předevčírem a roklinou Veľký Kyseľ (zelená turistická značka). My se vydáváme po zelené turistické značce.
Roklina Veľký Kyseľ
Průchod roklinou Veľký Kyseľ k rozcestí turistických značek Biskupské Chýšky nám trvá asi hodinu a půl. Trasa vede po několika dřevěných žebřících a kolem několika vodopádů. Roklinou proházíme skoro úplně sami, proto ji zvládáme poměrně rychle.
Obr. 1. Cesta roklinou Veľký Kyseľ ve Slovenském Ráji
Na rozcestí Biskupské Chýšky si prohlížíme mapu a všimneme si, že v mapě je nedaleko od nás poľovnická chata, což na nás působí dojmem, že by se mohlo jednat o restauraci. Jarda navrhuje, zjistit, jestli by jsme nemohli dát v restauraci pivo. Vydáváme se tedy po zelené turistické značce směrem k poľovnické chatě. Příchod k poľovnické chatě je ve znamení zklamání, protože se nejedná o žádnou restauraci, ale zavřenou dřevěnici, před kterou jsou opuštěné dřevěné lavice a stůl. Vracíme se tedy na rozcestí zelené a žluté turistické značky, odkud pokračujeme po žluté turistické značce asi čtvrt hodiny směrem na Gľac – Maľá poľana, což je rozcestí turistických značek, na kterém jsme již byli při naší cestě Roklinou Veľký Sokol. Pokračujeme po pro nás již známé cestě modrou turistickou značkou na Suchá Beľá vrchol a po žluté turistické značce na Pod Vtáčím hrbom, dále pak po červené turistické značce na Nad Podlesokom a pokračujeme po červené do Podlesoku.
Podlesok
Večer v kempu v Podlesoku vůbec netušíce blížící se nebezpečí usedáme s Jardou na jedno pivo v restauraci. Po chvíli sezení a povídání si, se z „ničeho nic“ přehnala přes restauraci nečekaně silná borovičková smršť, která byla jednou z příčin změny plánu na následující den.
Ráno, nebo spíše dopoledne se probouzíme do mírného deště. Máme v plánu jednu z nejznámějších roklin Slovenského Ráje, roklinu Suchá Beľá a poté se vydat na vlak do Vydrníku a ukončit pobyt ve Slovenském Ráji cestou domů. Mírný dozvuk včerejší borovičkové smrště a začínající déšť nás ale od cesty odrazují a jdeme pouze do restaurace na objed a poté na vlak do Vydrníku.
Závěr
Končí tedy náš pobyt ve Slovenském Ráji aniž by jsme prošli známou a turisty hodně navštěvovanou roklinu Suchá Beľá a dále jsme nenavštívili Sokoliu roklinu s největším vodopádem ve Slovenském Ráji. No nevadí, alespoň máme důvod se sem vrátit další rok, až se vydáme na průzkum jižní části Slovenského Ráje.