Rudolfův kámen

Vystoupáme trochu náročnější výstup na Rudolfův kámen, kde se kocháme výhledy do okolí. Poté se vrátíme na Naučnou stezku Jetřichovické stěny a pokračujeme dále přes Pohovku až k rozcestí Česká silnice. Po cestě se z informačních cedulí dovídáme spousty zajímavých informací.

hodnocení článku
  •  

Nikdo nehodnotil


Vaše hodnocení

Rozcestí Rudolfův kámen

Rozcestí Rudolfův kámen se dle rozcestníku nachází 100 metrů od vrcholu Rudolfova kamene. Na turistickém ukazateli je varování „Náročný výstup“.

Cesta na Rudolfův kámen - České Švýcarsko

Obr. 1. Cesta na Rudolfův kámen – České Švýcarsko

Z nedaleké cedule přibité na skále (pískovci) se dovídáme historii a hlavně vznik místních pískovcových skal. Kvádrová stavba zdejších pískovců vznikla tektonickými pohyby působícími ve dvou směrech. Jedním ze směrů je krušnohorský (jihozápad – severovýchod) a druhý je sudetský (jihovýchod – severozápad). Na vrcholu skály Rudolfův kámen (Rudolfstein), původně zvaném Vysoký kámen (Hohen Stein), byl vybudován nejstarší vyhlídkový altán Jindřichohradecka. Vybudován byl po výstupu knížete Rudolfa Kinského na vrchol skály roku 1824. Právě po tomto výstupu došlo k přejmenování skály z původního názvu Vysoký kámen na Rudolfův kámen. Altán na Rudolfově kameni sloužil jako požární pozorovatelna lesnímu dělníkovi Johannu Ramischovi, který byl jeden z tvůrců přístupové cesty na vrchol.

Rudolfův kámen (484 m. n. m.)

Rudolfův kámen, vrchol - České Švýcarsko

Obr. 2. Rudolfův kámen, vrchol – České Švýcarsko

Pokračujeme dále k vrcholu. Cesta vede střídavě po železných žebřících nebo dřevěných schodech a trvá necelých deset minut. Na vrcholu Rudolfova kamene se nachází malý dřevěný altán. Uvnitř altánu je obraz knížete Rudolfa Kinského (1802 – 1836) a rovněž zmínka o přejmenování skály po jeho výstupu na vrchol. Z vrcholu skály je nádherný výhled všemi směry na okolní krajinu.

Na chvíli se rozhlížíme, uděláme několik fotek a vracíme se stejnou cestou k rozcestí Rudolfův kámen. Cesta diolů nám trvá opět necelých deset minut.

Výhled z Rudolfova kamene - České Švýcarsko

Obr. 3. Výhled z Rudolfova kamene – České Švýcarsko

Rozcestí Rudolfův kámen

Od rozcestí pokračujeme dále po červené turistické značce Naučnou stezkou Jetřichovické stěny směrem na Pohovku a Šaunštejn. Pohovka je jeden kilometr a Šaunštejn 6 kilometrů. Cesta vede převážně lesem.

Rudolfův kámen - České Švýcarsko

Obr. 4. Rudolfův kámen – České Švýcarsko

Pohovka

Na rozcestí Pohovka jsme za čtvrt hodiny. Zleva se k nám připojuje zelená turistická značka z Jetřichovic, která zde končí. U rozcestníku je informační cedule vysvětlující místní název Pohovka. V 2. polovině 19. století, s rozvojem turisticky, se začaly v Českosaském Švýcarsku budovat různá odpočívadla a lavičky sloužící turistům k odpočinku. Na jednom z takových míst se právě nacházíme a nese pojmenování Pohovka (Kanapee), podle lavice ve tvaru pohovky, která se zde dříve nacházela.

O zvelebení cesty z Jetřichovic, po které vede zelená turistická značka, se zasloužil knížecí nadlesní jistý Rudolf Georg Klesler. Na jeho památku byla roku 1882 odhalena pamětní Kasslerova deska, která se nachází po zelené turistické značce směrem na Jetřichovice. Tam my ale nepůjdeme. Pokračujeme dále Naučnou stezkou Jetřichovické stěny.

Smyk (Grätner Bloß)

Asi po půl hodině chůze přicházíme k další informační ceduli Naučné stezky Jetřichovické stěny. Podle informační cedule zde v 19. století býval smyk sloužící k transportu dřeva z lesů, kde bylo dřevo pokáceno, do míst, kde mohlo být skladováno, případně pohodlně převezeno jinam, kde došlo k následnému uskladnění. Smyky (skluzy) byly upravené strže, jejichž konstrukci tvořily dřevěné žlaby, případně byly smýkací plochy vydlážděné kamením. Smyky v některých případech končily i na hraně skály, odkud se shazovaly dolů, obvykle na vodní plochu. Pokud smyk po cestě z nepřístupných lesů překřížil soukromý pozemek, byl majitel pozemku odškodněn. V okolí smyků bylo zakázáno dříví skladovat, aby nepřekáželo ostatním, kdo dřevo smýkali. Tolik informační cedule a my pokračujeme dále.

Asi po deseti minutách chůze Naučnou stezkou Jetřichovické stěny přicházíme k další informační ceduli pojednávající o hranici katastrů. Na cestě zvané Mehlrinne, nebo také Alte Böhmer Strasse (Stará Česká silnice) probíhá hranice katastrů obcí Vysoká Lípa a Jetřichovice. V prosinci roku 1817 vydal císař František I patent, kterým chtěl zajistit pevný systém pozemkových daní. Tím začaly práce na novém katastru, což si vyžádalo i geodetické zaměření. Na panství Česká Kamenice začaly v létě roku 1830 práce vedené lesním inženýrem Ferdinandem Bundem z Rynartic. Páce prováděl tým geometrů ve složení Johann Michel a Emanuel Hocke společně s lesním písařem Richardem Forstmayerem. Revír Přední Jetřichovice byl kompletně zaměřen v létě roku 1832. K vyznačení hranic sloužily nejen kamenné mezníky nesoucí kříž, číslo a letopočet, ale také se sekaly značky do skal a balvanů. V okolí Jetřichovic dostal tuto práci na starosti nám již známý lesní dělník Johann Ramisch. Ten samý Johan Ramisch, který vystavěl přístupovou cestu na Rudolfův kámen.

Česká silnice

Po dalších deseti minutách chůze přicházíme k turistickému rozcestníku Česká Silnice. O České Silnici a cestě dále směrem na Šaunštejn si povíme v příštím díle.

článek je součástí seriálu: Českosaské Švýcarsko 2015

V červnu 2015 jsme strávili 4 dny v Českém Švýcarsku a na jeden den navštívili i vedlejší Saské Švýcarsko.


diskuse

vložit nový příspěvek