Poblíž rybníka U Kamenného stolu se dovídáme zajímavé věci o historii rybníka. Poté pokračujeme dále Vinořským parkem až jej opustíme a žlutá turistická značka nás zavede do Prahy Vinoř. Zde se dovídáme historii Vinoř a také místní záhady spojené s podzemím, nebo skálou Kamenný stůl.
Nacházíme se ve Vinořském parku u rybníka U Kamenného stolu. Došli jsme sem po Naučné stezce Vinořský park – Satalická bažantnice.Na pravé straně břehu je skála s vytesanými výklenky o jejich významu marně přemýšlíme.
Obr. 1. Rybník U Kamenného stolu – Praha Vinoř
Stojíme před informační cedulí, která není součástí naučné stezky a je na ní psáno o rybníku U Kamenného stolu. Rybník pochází ze začátku 19. století. Jedná se o průtoční lesní rybník ležící na přítoku Vinořského potoka. Rybník U Kamenného stolu, tak jako v podstatě skoro celý Vinořský park byl kdysi součástí Vinořského zámeckého parku. V okolí se tehdy nacházelo výrazně méně zeleně než nyní a na rybníce se konaly různé slavnosti. Rybník se jmenuje podle kamenného stolu na jeho pravém břehu. Jsou zde zmíněny i ony uměle vytvořené výklenky ve skále, není však uvedeno proč vznikly.
Obr. 2. Záhadné výklenky ve skále Kamenný stůl
Rybník byl naposledy čištěn v 60 letech minulého století a také při té příležitosti prošel velkou rekonstrukcí. Na jaře se v okolí rybníka hojně vyskytují ropuchy obecné a skokani hnědí.
Tolik informace z cedule. Chvíli si prohlédneme okolí a vydáme se dále.
Po asi pěti minutách chůze po žluté turistické značce přicházíme k další informační ceduli Naučné stezky Vinořský park – Satalická bažantnice, která se jmenuje „U Pohanků„. Po levé ruce máme v mapě nepojmenovaný rybník. Podle nedaleké informační cedule se však dovídáme, že se jmenuje právě U Pohanků. Kousek od nás je asfaltová silnice Živanická. V podstatě vcházíme do městské části Praha Vinoř. Na informační ceduli se píše o stojatých vodách (Biotop stojatých vod).
Stojaté vody dělíme na umělá jezera (přehradní nádrže) a mělké přirozené vody (močály, stará říční ramena, tůně, ale také uměle vzniklé rybníky.
První rybníky na našem území se prokazatelně začínají vyskytovat už někdy kolem roku 1115, velký rozsah tvorby rybníků přichází až ve 13. století. Za rozvoj rybníkářství u nás vděčíme především klášterům, poblíž kterých rybníky vznikaly a kde ryby uplatňovali jako postní jídlo. Později se díky chovu ryb stávaly rybníky zdrojem zisků a byly privilegiem šlechty, měst, cechů a bohatých sedláků. Rozvoj rybářského stavitelství se stal ukázkou, jak může člověk pozitivně zasáhnout do krajiny a životního prostředí.
Na trase Naučné stezky Vinořský park – Satalická bažantnice se nacházejí 4 rybníky. Je to rybník U Kamenného stolu, U Pohanků, u kterého právě stojíme a dále nás ještě čekají rybníky Malá Obůrka a Velká Obůrka. Kromě prvního jmenovaného U Kamenného stolu se zbylé tři používají k chovu ryb, především kaprů obecných, línů obecných a karasů obecných.
Pokračujeme dále po žluté turistické značce, přejdeme přes asfaltovou cestu Živanická a pokračujeme po asfaltové cestě V Podskalí. Jdeme mezi rodinnými domky a míjíme dětské hřiště.Asi po pěti minutách přijdeme k další informační ceduli Naučné stezky Vinořský park – Satalická bažantnice. Zastavení nese název Vinoř – V Podskalí. Informační cedule se věnuje historii Vinoř a pověstem místního kraje.
Název obce Vinoř je patrně odvozen od slova víno. Vinice zde kdysi skutečně byly, což je doloženo z 16. století. Jednomu nedalekému svahu se dokonce dodnes říká Pod vinicí. Další teorií o vzniku jména je odvození od osobního jména Vinor.
Osídlení zdejšího okolí, jak je již zmiňováno v dřívějších dílech seriálu je z mladší doby kamenné (8 – 7 tisíc let před našim letopočtem). První písemnou zmínkou o obci je latinsky psaná darovací listina krále Vratislava II. z roku 1088, ve které předal řadu obcí v okolí Prahy vyšehradské kapitule. Zvláštní je, že na informační ceduli je uveden Vratislav I., ten však v tu dobu již nežil. Dle wikipedie se jedná o Vratislava II, což je pravděpodobnější, protože ten v tu dobu žil.
Z významných a starých staveb ve Vinoři lze jmenovat císařskou cestu z Prahy do Staré Boleslavi, která obcí vedla po staletí. Nejstarší doloženou stavbou ve Vinoři je kostel Povýšení svatého kříže. Ve středověku obec měnila často své majitele, až připadla rodu Černínů z Chudenic, kteří obec vlastnili 267 let. V letech 1719 až 1724 nechal Prokop Vojtěch Černín postavit Vinořský zámek. Vinořský park, ze kterého jsme před chvíli vyšli, byl původně zámeckým parkem.
Z moderních dějin má obec Vynoř dva významné milníky. Roku 1890se vymanila z feudální závislosti a byla prohlášena za samostatnou obec. V Roce 1974 byla obec Vinoř připojena k Praze.
Další část informační cedule se věnuje pověstem a záhadám z okolí Vinoř. První z nich je pověst o pyšné hraběnce Černinské, která se, pro svou pýchu, rozhodla, že si nechá udělat střevíce z bílého, chlebového těsta. Takto obutá se rozhodla přijít na mši a v místním kostele se propadla do pekla. Pověst tím vysvětluje díru do země v místním kostele, která zde údajně dlouho byla. Zajímavé je, že jiná pověst vypráví stejný příběh, ale o Černinském paláci na Pražském hradě.
V podzemí Vinoře se nachází několik podzemních chodeb. Patrně se jedná o podzemní chodby mající souvislost se starou farskou tvrzí a Hradištěm, o kterém jste se mohli dočíst v předchozích dílech. Zatím není známo kam vedou a kdo je vytvořil. Místo jak stvořené pro záhadu. Jedno z možných vysvětlení je, že katakomby jsou propojeny s katakombami, které spojují Prahu se Starou Boleslaví. Přece jen zde kdysi, nad zemí, vedla císařská cesta do Staré Boleslavi. Katakomby se nacházejí na několika dalších místech v okolních obcích. Na několika místech došlo k jejich zazdění. K zazdění patrně došlo až v polovině 20. století, poté, co zde přišel o život malý chlapec. Jedná se ale o nepodložené informace, k zazdění toho nyní také moc nevíme.
Další záhadou jsou pískovcové skále, které jsou ve Vinořském parku a vedou i do části obce Vinoře. Z místa, kde stojíme, jsou některé vidět. Největší záhadu tvoří skála Kamenný stůl, vedle které se nachází rybník U Kamenného stolu. Na ceduli je zmínka o vytesaných výklencích ve skále, neví se kdo, kdy a proč je vykopal. Nejsem tedy jediný, pro koho jsou ve článku již zmiňované výklenky záhadou.
Poblíž rybníka U Kamenného stolu je i vodní jeskyně, která byla kdysi splavná na loďce, ke konci 2. světové války však byla uměle zavalená. Díky toho není známo kam vede a co ukrývá. Jeskyni jsme u rybníka neviděli, i kdyby ano, do jeskyně by samozřejmě neměl lézt nikdo, kdo není zkušeným speleologem, pokud mu je tedy život milý.
Obr. 3. Velká Obůrka – Praha Vinoř
Pokračujeme dále ulicí V Podskalí a po necelých deseti minutách přicházíme k rybníkům Malá Obůrka a Velká Obůrka. U nich se odpojujeme ze žluté turistické značky a tím i opouštíme Naučnou stezku Vinořský park – Satalická bažantnice. Stezka za chvíli stejně končí u zastávky MHD. My budeme pokračovat po červené turistické značce na další Naučné stezce Vinoř – Jenštejn. O tom až v příštím díle.
V listopadu 2014 jsem strávil prodloužený víkend v Praze. Podnikl jsem tam několik zajímavých výletů po blízkém okolí Prahy.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů