Rysy z polské strany
- Radim Dostál
- 20.04.2009
- 0:00
- Změněno: 6.04.2014 | 16:50
Poslední den našeho pobytu na poslké straně pohoří Vysoké Tatry vyjdeme na horu Rysy, což je nejvyšší hora v Polsku, a sejdeme na slovenskou stranu, čímž opustíme Polsko.
Už večer jsme chvíli pochybovali, jestli na Rysy jít. Cesta z polské strany je náročnější, než ze slovenské a my musíme celou cestu jít se všemi věcmi, chceme totiž sejít na slovenskou stranu a definitivně tím opustit polskou stranu pohoří Vysoké Tatry. Ráno nám jeden z poláků ubytovaných s námi řekne, že na Rysy se dá v pohodě zajít i s těžkými batohy, že on sám půjde taky s těžkým batohem a navíc prý normálně na Rysy chodí i desetileté děti.
Sbalíme se, v restauraci posnídáme polské speciality (už si ani nepamatuji, jak se to jmenovalo, dost mi to připomínalo boršč) a o půl desáté vyrážíme z chaty. Máme v plánu obejít Morskie Oko, vyjít plesu Czarny Staw Pod Rysami, zamířit na Rysy, sejít na Slovensko, kde buď v Chatě pod Rysmi, nebo v Chatě při Popradskom plese přespíme.
Doporučujeme z našeho průvodce
Czarny Staw Pod Rysami
Czarny Staw pod Rysami je turisticky přístupné pleso v polské části Vysokých Tater.
Rysy
Rysy jsou hora se třemi vrcholy, z nichž jeden je turisticky přístupný. Rysy se nacházejí na slovensko - polské státní hranicí.
Chata pod Rysmi
Chata pod Rysmi je turistická chata kousek od vrcholu Rysy.
Malé Žabie pleso
Malé Žabie pleso je pleso v Mengusovské dolině.
Morskie Oko (1395 m. n. m.)
Obr. 1. Já (Radim Dostál) u plesa Morskie Oko – Vysoké Tatry, Polsko
Pleso Morskie Oko je možné po červené turistické značce obejít zprava i zleva. Volíme kratší trasu a před plesem zahýbáme doleva, to znamená, že pleso budeme mít po pravé ruce. V plese žijí ryby, což lze po cestě vidět. Pleso obcházíme poblíž břehu, což nám trvá asi 20 minut. Kousek před rozcestníkem na druhé straně plesa přitéká od plesa Czarny Staw pod Rysami potok. Otočíme-li se, máme chatu, od které jsme vyšli jako na dlaní. Podíváme-li po směru potoku, vidíme, že nás čeká poměrně prudké stoupání na pleso Czarny Staw pod Rysami. Na rozcestníku se k nám zprava připojuje červená turistická značka, která obcházela pleso Morskie Oko z druhé strany. Začínáme stoupat po červené turistické značce (na rozcestníku se potkávají 3 červené turistické značky, každá z jiného směru) na Czarny Staw pod Rysami.
Czarny Staw pod Rysami (1583 m. n. m.)
Mezi plesy Morskie Oko a Czarny Staw pod Rysami je na poměrně krátkém úseku nutné překonat skoro 200 výškových metrů. Stoupání je dost prudké, svou tíhu nám připomínají plné batohy na zádech. K plesu Czarny Staw pod Rysami vystoupáme za něco málo přes 20 minut. U plesa je nějaký kříž a rozcestník turistických značek. Je možné z rozcestí se vydat doprava po zelené turistické značce, nebo doleva, obejít zleva pleso Czarny Staw pod Rysami a začít stoupat na vrchol Rysy.
Obr. 2. Já (Radim Dostál) u plesa Czarny Staw pod Rysami – Vysoké Tatry, Polsko
Sundáváme batohy a začínáme fotit. Jednak Czarny Staw pod Rysami i okolní skály a také pleso Morskie Oko, které je od plesa Czarny Staw pod Rysami krásně vidět z ptačí perspektivy. U plesa se zdržíme asi půl hodiny a vydáváme se nejprve kolem plesa, kde ještě vyfotím jednu kachnu, která nebojácně stojí hned u břehu, kolem kterého vede chodník. Pleso obcházíme a máme ho po pravé ruce. Pleso obejdeme za necelých 20 minut a za plesem hned začíná stoupání. Na Rysy vede červená turistická značka.
Po cestě několikrát přejdeme přes velké ostrůvky sněhu, které jsou zledovatělé a hrozí na nich uklouznutí, což by znamenalo těžké, na některých místech bezpochyby i smrtelné zranění. Po hodině a 10 minutách stoupání, které nám díky velkým batohům jde dost pomalu, zacházíme jako by za roh, přesněji, zajdeme za skálu, která je mezi námi a oběma plesy. Tím přestává být výhled na obě plesa, ještě je ale dnes několikrát uvidíme. Zároveň si také začínám všímat, že se nad hraničním hřebenem začínám zhoršovat počasí, jev kterému zatím nepřikládám příliš velký význam. Ze severovýchodu se k nám po hřebeni blíží bouřkové mraky. Je to dost nepříjemná situace, protože jsme sotva v půli cesty. Zatím ale není jasné, jak vše dopadne a pokračujeme dále.
Po dalších pár minutách stoupání přicházíme na malý rovný „plac“, kde na chvíli sundáváme batohy a odpočíváme. Opět jsou vidět obě plesa.
Obr. 3. Czarny Staw pod Rysami, v pozadí Morskie Oko – Vysoké Tatry, Polsko
Po 10 minutách odpočinku se vydáváme dále po typických tatranských „kamenných schodech“. Skály za námi se již zahalují do mraků a mlhy. Po dalších 20 minutách stoupání přicházíme k prvnímu řetězu, který vede po skále, na které teče malý potok. Mlha trochu ustoupila a opět jdou za námi vidět obě plesa, na které svítí slunce. Zato plně v mlze je již vrchol Rysy.
Dalších 10 minut stoupám po skále občas s řetězy a potkávám dva Čechy, kteří mi neřeknou moc povzbudivou zprávu. Říkají, že dále až na vrchol vedou řetězy, podle časových údajů mě tedy čeká ještě hodina výstupu. Hned mi taky řeknou, že jdou z vrcholu hodinu a čtvrt, což také není povzbudivé. Jako by nebyl můj odhad, že jsem hodinu pod vrcholem pravdivý. Hned mě ale uklidňují tvrzením, že jdou hodně pomalu. Jarda je už někde vpředu a já tedy stoupám sám. Na svahu je dále několik skupinek dvou až asi deseti lidí, kteří také stoupají, občas někdo klesá.
Stoupám již sám dále a předbíhám se s jednou skupinkou Poláků. Mlha začíná klesat a tak nejen vrchol Rysy, který nebyl díky mlze dost vidět, ale i my jsme v mlze a proto obecně na všechny strany není moc vidět. Občas se v dálce ozve zahřmění, což vede některé lidi ze skupinky poblíž které stoupám k panice, některé přítomné ženy dokonce k mírné hysterii. Chtějí se vrátit dolů, což by bylo velmi nerozumné. Cesta dolů by totiž trvala déle než cesta na vrchol a kousek pod vrcholem na slovenské straně je Chata pod Rysmi, kde se můžeme schovat a pokud se počasí nezlepší, tak dokonce i přespat. Tento názor nakonec převládne i u skupiny Poláků a tak se po chvíli diskuzí (do které se nezapojuji) nakonec rozhodnou jít dál. Bylo by velmi nebezpečné, kdyby se bouřka přiblížila a my byli exponovaní na skále jedné z nejvyšších hor v Tatrách (nejvyšší hory v Polsku), ale cesta zpět by trvala dlouho a také by znamenala nebezpečí.
Po další půlhodině stoupání na řetězech si dám pauzu a na chvíli sundám batoh a odpočívám napolo ve stoje. Mlha se zase začíná zvedat, tak začíná být vidět na víc než 50 metrů. Po další necelé tři čtvrtě hodiny stoupání, které je díky velkému batohu a řetězům dost nepříjemné, se ocitám na vrcholu hory Rysy.
Rysy (2499,6 m. n. m.)
Už necelá poslední tři čtvrtě hodina stoupání bylo počasí zase „rozumné“. Vrchol se sice střídavě na chvíli odhaloval a zase schovával do mraků, ale mlha po cestě nebyla příliš velká. Také hřmění v dálce už ustalo. Na vrcholu je opravdu hodně lidí. Uděláme pár fotek, i když díky mlhy nejsou moc povedené. Výhledy příliš nejsou a proto se na vrcholu moc nezdržujeme a asi po čtvrt hodině začínám klesat na slovenskou stranu. Vrchol Rysy je hraničním přechodem mezi Slovenskem a Polskem, opouštíme tak definitivně polskou část Vysokých Tater, o tom až v příštím díle.