Od rozcestí Česká silnice dojdeme až k pozůstatkům hradu Šaunštejn, který ve 14. století svou strategickou polohou zajišťoval bezpečnost obchodní stezce Česká silnice. Později se stal sídlem loupeživých rytířů.
Rozcestí Česká silnice je pojmenováno po stejnojmenné silnici, na kterou se u rozcestí napojujeme. Dle informační cedule byla Česká silnice, která pohodlně prochází zdejším členitým terénem, využívána již v pravěku. Pradávné využívání České silnice potvrzují jednak nálezy pazourků z období mezolitu a také nálezy pravěké keramiky v okolí cesty. Jméno Česká silnice (německy Böhmerstarße) patří k nejstarším dochovaným, místním názvům. Poprvé se objevuje v hraničním popisu roku 1492. Cesta sloužila jako obchodní cesta do sousedního Saska. Cesta byla ale také nepřáteli využívána jako brána pro vojenský vpád. Například 30. června roku 1778, kdy tudy pronikla pruská armáda a vydrancovala Jetřichovice.
Od té doby se zde vybudovaly defenzivní linie a záseky používané při vnějším ohrožení. U nedaleké skály Semmelstein byly roku 1813 rozmístěny vojenské hlídky. Na českém území tvořila Česká silnice hranici mezi panstvím Česká Kamenice a panstvím Bynovec. Na cestě se vybíralo mýtné a clo.
Z turistického rozcestníku víme, že od rozcestí Pohovka jsme po červené turistické značce ušli 3 kilometry. Budeme pokračovat dále po červené turistické značce po Naučné stezce Jetřichovické stěny. Rozcestí Pod Šaunštejnem je vzdáleno 1.5 kilometrů.
K rozcestí Pod Šaunštejnem přicházíme za dvacet minut. Potkáváme zde žlutou turistickou značku vedoucí do Vysoké Lípy. U rozcestí končí Naučná stezka Jetřichovické stěny. Naučná stezka samozřejmě končí jen z našeho pohledu. Pro ty, kteří jdou z Vysoké Lípy a na rozcestí začínají, zde naučná stezka naopak začíná. Proto je zde informační cedule vítající návštěvníky na naučné stezce. Na jiných informačních cedulích, které nepatří do série informačních cedulí Naučné stezky Jetřichovické stěny, se dovídáme informace o nedalekém hradu Šaunštejn, který také navštívíme.
Nakonec z rozcestí půjdeme do Vysoké Lípy, nejprve ale chceme dojít až na Malou Pravčickou bránu. Vydáváme se tedy dále po červené turistické značce směr Šaunštejn a dále na Malou Pravčickou bránu.
Ke skalnímu hradu Šaunštejn přicházíme po deseti minutách stoupání lesem. Ještě na rozcestí Pod Šaunštejnem se z informačních cedulí dovídáme pár zajímavostí o hradu. Hrad byl umístěn na strategicky důležitém místě, na okraji území kolonizovaném ve 14. století rodem Markvarticů z hradu Ostrý. Opevněné sídlo zajišťovalo bezpečnost obchodní komunikace zvané Česká silnice, o které jsme se již zmínili. Podle písemných pramenů i archeologických nálezů můžeme funkci hradu datovat do období počátku až do přelomu druhé poloviny 15. století.
Obr. 1. Cesta na skalní hrad Šaunštejn – České Švýcarsko
Před samotným příchodem ke skále s hradem Šaunštejn musíme překonat kamenné schody. Poté přijdeme k turistickému rozcestníku Šaunštejn. U rozcestníku je cedule s informacemi o skalním hradu. Šaunštejn je jedním z mnoha skalních hradů na území Česko-saského Švýcarska. Zdejší hrady plnily svou funkci ve 14. a 15. století. Později se staly útulkem loupeživých rytířů, což bylo důvodem pro jejich vypálení, ke kterému postupně docházelo v průběhu 15. století. Nejiný osud stihl i hrad Šaunštejn.
Obr. 2. Vrchol skalního hradu Šaunštejn – České Švýcarsko
Pokud jde o samotný hrad, ve skále vytesaná dutina patrně sloužila jako strážnice. Hlavní stavba hradu na vrcholu skály byla dřevěná. Vedle hlavní stavby se dochovala vytesaná prohlubeň sloužící patrně jako jáma na obilí. Pod hlavní stavbou se nacházely dvoupodlažní sklepní otvory. Na jihozápadním výběžku skaliska se nacházela další strážnice.
Obr. 3. Výhled ze skalního hradu Šaunštejn – České Švýcarsko
Cestou na vrchol skály překonáváme několik železných žebříků. Při jejich focení zjišťuji smutný a nepříjemný fakt. Došla mě baterka ve fotoaparátu. Dále tedy celý zbytek dneška a celý zítřek budu fotit na mobil.
Obr. 4. Výhled z hradu Šaunštejn – České Švýcarsko
Na vrcholu skály je železným zábradlím vymezen prostor, kde je možné se pohybovat. Z hradu Šaunštejn jsou pěkné výhledy do okolí. Na skále se zdržíme asi dvacet minut a sejdeme po žebřících dolů zpět k rozcestí Šaunštejn. Pokračujeme dále po červené turistické značce na Malou Pravčickou bránu. Podle rozcestníku je vzdálena jeden kilometr, což je v rozporu s informací na rozcestníku Pod Šaunštejnem. O Malé Pravčické bráně si povíme až v příštím díle.
V červnu 2015 jsme strávili 4 dny v Českém Švýcarsku a na jeden den navštívili i vedlejší Saské Švýcarsko.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů