Dvoudenní výlet začínám v sedle Bumbálka, kde mě přiveze autobus. Bumbálka je významné turistické a hlavně v zimě lyžařské středisko. Z Bumbálky se vydám po červené turistické značce směr Sněžná.
Má dvou denní tůra začíná na zastávce Bílá, Bumbálka, státní hranice, která se nachází v sedle Bumbálka, jenž je součástí hraničního hřebene mezi Českou republikou a Slovenskem. V těchto místech je také hraniční přechod Bílá – Bumbálka / Makov. Bumbálka je známé lyžařské centrum, o čem svědčí spousta vleků, které v okolí uvidím. Dnes je ale léto a já se budu věnovat pěší turistice.
Obr. 1. Horský hotel Bumbálka – Moravskoslezské Beskydy
Hned u zastávky se nachází turistický rozcestník a motorest. Ve vzdálenosti asi 100 metrů se nachází Horský hotel – Bumbálka. Nedaleko se nachází také informační cedule, ze které se dovídám zajímavosti o obci Bílá, jíž je Bumbálka součástí a také o dalších zajímavostech z přírody a historie.
Obec Bílá vznikla až v roce 1950 odtržením osady Beskyd od obce Ostravice. Sousední slovenský Makov vznikl o 55 let dříve roku 1895 sloučením částí sedmi obcí. Asi 500 metrů vzdálený vrchol Trojačka, přes který sice vede červená turistická značka, ale opačným směrem a já na něj nepůjdu, byl místem, kde se střetávaly hranice tří panství. Dnes se zde střetávají hranice tří krajů. Jedná se o kraje Moravskoslezský, Zlínský a Žilinský. Pojmem Trojačka se obvykle značilo místo, kde se střetávaly nějaké tři hranice.
Dále je na informační ceduli zmíněn nedaleký prales Salajka. Prales je součástí Národní přírodní rezervace Salajka. Nachází se nedaleko pod hřebenem a patří k nejvzácnějším území v Beskydech. Salajka je jedním z mála místních pralesů a velice se podobá lesům ve zdejších horách před příchodem člověka. Nicméně nejedná se o skutečný prales, protože v minulosti do něj člověk přece jen mírně zasahoval.
Stáří některých jedlí v této rezervaci se odhaduje na 350 – 400 let. Legendou byla jedle Tlustá Tonka, která určitě nebyla nejvyšší jedlí v Beskydech, ale patřila k nejtlustějším. Slávu Tlusté Tonky ukončila roku 1953 vichřice, která ji zlomila.
Kolem přírodní rezervace Saljaka vede žlutá turistická značka, po které se nevydám. Po hřebeni vede červená turistická značka, která mě v podstatě povede skoro po celou dvou denní tůru. První den určitě celou. Vydám se po červené turistické značce směrem na Masarykovu chatu, která je dle rozcestníku jeden a půl kilometrů vzdálena a dále na Smutníky, které jsou dva kilometry.
Po necelé čtvrt hodině pohodové chůze po červené turistické značce, přicházím k Masarykově chatě. Chata je sice otevřená, ale nezastavuji se v ní. Z nedalekého turistického rozcestí zjišťuji, že dále ve směru na Smutníky se nachází Konečná, která je vzdálená 12,5 kilometrů a dále Bílý kříž, který se nachází ve vzdálenosti 18,5 kilometrů. Chata, kam chci dnes dojít a kde přespím, je asi v polovině cesty mezi Konečnou a Bílým křížem.
Obr. 2. Masarykova chata – Moravskosleazské Beskydy
Z nedaleké informační cedule se dovídám, že se nacházím na Beskydské magistrále. Dále se dovídám, že turistická chata stojí nedaleko místa, kde stála původní chata, která byla otevřená 28.9.1924 a která vyhořela v 50. letech 20. století.
Na rozcestí není jiná, než červená turistická značka. Pokračuji dále.
Asi po deseti minutách chůze přicházím k turistickému rozcestí Smutníky, které se nachází ve stejnojmenném sedle. Zleva se připojuje zelená turistická značka jdoucí ze Starých Hamrů přes Bílou Údolím Smradlavky kolem pramene Smradlavky. Z druhé strany k sedlu přichází modrá turistická značka z Makova. Přes hřeben vede státní hranice, takže napravo, ve směru modré turistické značky je Slovensko.
Obr. 3. Výhled na Moravskoslezské Beskydy cestou ze sedla Smutníky
Pokračuji dále po červené k rozcestí Nad kmínkem, které je dle rozcestníku vzdáleno jeden a půl kilometru.
K chatě Sněžná přicházím asi po čtvrt hodině chůze. Není zde žádné rozcestí a chata se nachází asi 50 metrů od cesty vedoucí po hřebeni. Mám sice v plánu dát něco k snědku až na další chatě Kmínek, zde ale neodolám a asi na 3/4 hodiny usedám a dám si něco na pití. Teplé a slunné počasí k tomu přímo vybízí.
Obr. 4. Chata Sněžná – Moravskoslezské Beskydy
O mém dalším putování po hraničním hřebeni bude příští díl.
Na dva červencové státní svátky roku 2017 jsem se rozhodl udělat si dvou denní tůru v Moravskoslezských Beskydech po hraničním hřebenu mezi Českou republikou a Slovenskem. Cesta vedla ze sedla Bumbálka až na Bílý kříž, kde jsem opustil hraniční hřeben a vydal se na Grůň.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů