Sestup soutěskou Samaria – z Xyloskalo k Agios Nikolaos
- Radim Dostál
- 14.02.2011
- 0:00
- Změněno: 24.03.2015 | 21:56
První část o cestě soutěskou Samaria na Krétě. Sestup z počátečního místa jménem Xyloskalo (Dřevěné schody) ke kostelu Agios Nikolaos.
Do soutěsky vcházím kolem čtvrt na jedenáct. Projdu kolem místa, kde ukážu vstupenku a část si jí odtrhnou.
Xyloskalo (1227 m. n. m.)
Cesta začíná v místě zvaném Dřevěné schody (Xyloskalo), schody zde doopravdy jsou, ale spíše bych řekl že jsou kamenné. U cesty vede zábradlí. Cesta po schodech se klikatí a klesání je dost prudké. V okolí se tyčí vrcholky Lefka Ori (Bílé hory). Hned v počátcích vidím na cestě oslí trus. Osly zde používají správci národního parku Samaria pro přenášení různých těžkých věcí a také by osly použili záchranáři v případě, že by se někdo zranil. Po cestě ten den potkám několik oslů.
Po necelé čtvrt hodině přicházím k vyhlídce. Je zde lavička na sezení, hasící přístroje a hlavně krásný výhled do okolí. Zdržím se asi na pět minut a fotím. Po pár minutách chůze přicházím kolem zídky, která je nalevo na svahu kousek od cesty a je postavená, aby nepadaly na cestu kameny ze svahu. Také míjím malou budovu, spíše kůlnu, kde jsou hasící přístroje. Je vidět, že Řekové mají z požáru strach. Těchto malých stavení s nápisem „Fire station“ je v celé soutěsce Samaria mnoho.
Neroutsiko
Po další čtvrt hodině chůze přicházím k prvnímu „odpočinkovému místu“ soutěsky Samaria, které se jmenuje Neurotsiko. Odpočinkové místo má obvykle u sebe ceduli se svým názvem, jsou zde lavičky na sezení a někdy, což bylo v tomto případě je zde pramen pitné vody. Zásoby vody mám dostatečné, je ale dobré vědět, že 1. pramen vody je asi po půl hodině klesání. Je zde i WC a odpadkový koš. Odpočinkové místo je taková vymoženější obdoba turistických odpočívadel, jaké máme u nás.
Pár minut chůze od Neurotsiko poprvé vidím a potkávám osla, výbavu místní horské služby a správců národního parku.
Riza Sikias
Po půl hodině přicházíme na „dno“ soutěsky Samaria. Sešli jsme prudký svah a nyní půjdeme již dnem údolí (soutěsky). Po pravé straně je koryto potoka, který je ale vyschlý. Od teď se klesání zmírní. Po pár minutách cesty dnem soutěsky přicházím k druhému odpočívadlu jménem Riza Sikias. Je zde opět pramen pitné vody, pár laviček, odpadkový koš. Druhý pramen pitné vody je tedy přibližně hodinu chůze od vstupu do soutěsky Samaria.
Po dalších pěti minutách chůze přecházím přes žlab na druhou stranu údolí. Po dalších asi deseti minutách chůze kde se vzal, tu se vzal, v korytu potoka se objevil potok. Teče tu voda v potoku.
Agios Nikolaos (svatý Nikolas)
Po dalších deseti minutách přicházím ke třetímu odpočívadlu Agios Nikolaos. Je zde opět voda, WC a pár laviček k sezení. Na chvíli usedám a svačím. Zdržím se asi na čtvrt hodiny a pokračuji. Je zde opět osel, tentokrát bílý. Asi padesát metrů za odpočívadlem Agios Nikolaos je malý kamenný kostelík. Jedná se o kostel Svatého Nikolase, podle kterého je pojmenováno odpočívadlo.
O malém kostelíku a další cestě soutěskou Samaria bude další díl.