V květnu 2007 jsme byli s kolegyní vyslány na služební cestu do Göteborgu. Měly jsme štěstí, ...
V květnu 2007 jsme byli s kolegyní vyslány na služební cestu do Göteborgu. Měly jsme štěstí, že letenky jsou v neděli večer a v pondělí asi dvakrát dražší než na počátku víkendu. Proto jsme měli možnost jet už v sobotu ráno a užít si víkend v příjemném a klidném městě a bydlet přitom v extra luxusním hotelu.
Vyletěly jsme v sedm ráno se společností Lufthanza. V letadle jsme dostaly příjemnou a zdravou snídani = banánovou müsli tyčinku, pár kuliček hroznového vína se sušenými meruňkami, a sladký koláček s čajem nebo s kávou. Za čtyřicet pět minut jsme dorazily do Mnichova na přestupní letiště. Za čtyřicet minut dalším letadlem do Göteborgu. V letadle jsme dostali malou bagetku se sýrem nebo šunkou. Menší letadla letěla nízko nad zemí a bylo úplně jasno, viděli jsme z výšky celé Německo a Dánsko. Nad mořem se bohužel vytvořily šlehačkové mraky. Přiletěli jsme přesně podle plánu v 11.05 h a zavazadla jsme našli v pořádku. No s Air France a cestou přes Paříž se to podle našich zkušeností nedá vůbec srovnat. Pěkné prostředí na letišti v Göteborgu působí velice pohodově. Je tady dětský koutek a čekající pasažéři u malého stolečku mastí karty.
Taxikem jsme dojely do hotelu v centru města. Taxikář původem s Iráku nás zaujal tím, že studoval v Moskvě techniku a už byl čtyřikrát v Praze. V Göteborgu je prý těžké sehnat práci, a tak dělá dva dny v týdnu taxikáře a jinak se živí jako překladatel z arabštiny a z ruštiny. Dobře nám poradil ohledně místní dopravy, do které je zahrnuta i plavba po řece Göta Älv a po přilehlých ostrovech v Severním moři. Normálně stojí jedna jízda pro dospělého 20 SEK, ale pokud si zakoupíme kartu maxirabat za 100 SEK, bude se nám od ní odečítat každá jízda jen za 15 SEK. Jízdenky se kupují a označují v autobuse, karta maxirabat se dá koupit v trafice (Pressbyrän) nebo v obchodě 7 eleven, který je stále otevřený a je v centru na každém rohu. Karta se v autobuse strčí do automatu a zmáčkne se 2 pro jednoho dospělého (1 pro děti) nebo 4 pro dva dospělé. Jízdenka platí na 90 minut v rámci jedné zóny a 185 min ve dvou zónách. Jezdí tady autobusy, tramvaje a lodě. Všechno je řádně označeno a na každé zastávce jsou mapy. Na zastávkách značených velkým žlutým kolečkem autobus zastaví a otevře automaticky. Na ostatních (většina) musí cestující dát znamení řidiči zatáhnutím za malý kabílek nad sedadly tažený po celé délce autobusu. Na otevírání dveří je tu tlačítko. Kromě místních lodí tu jezdí i lodě do Dánska nebo na velké jezero nad městem (obojí cesta asi tři hodiny).
V hotelu jsme se ubytovaly (zatím jen Janča, protože takhle brzo ještě druhý pokoj nebyl připraven). Nechaly jsme tu kufry a vyrazily hned do města. Došly jsme pár metrů k přístavu a obdivovaly veliké zaoceánské lodě na druhém břehu – nákladní lodě s velikými jeřáby i osobní parníky. Přes řeku to máme do práce 4 minuty přívozem. To je prostě super. Pokračujeme dále po břehu a na obzoru vidíme veliký kostel, který dominuje městu. Jdeme tam. Než dojdeme na kopec k velkému kostelu, narazíme ještě na jeden menší, v jehož nitru je k našemu překvapení žřízena kavárna. Oltář a kazatelna a lavice pro věřící jsou tu taky. Kolem jsou z velkých kamenů barvou vytvoření rackové. Veliká katedrála otevřená není. Jmenuje se Oscar-Fredericks kyrka. Kyrka nebo kyrkan znamená kostel. Scházíme dolů kolem Nordherms skolan (školy) na hlavní třídu, kde jezdí tramvaje. Zorientujeme se a jdeme na kávu. Trochu nám trvá vybrat tu správnou kavárnu z té stovky, co tam jsou. S obsluhou nebo bez, ve stínu nebo na slunci. Nakonec si dáváme kávu přinesenou obsluhou a pak ještě Krušovice.(Doma bych si je nedala, ani když je u nás sedmkrát levnější, ale tady jí pijí takoví hezcí Švédové – stojí 54 SEK a jedna SEK jsou 3 CZK) Káva stojí 28 SEK.
Všude ve městě točí spoustu značek českých piv. Nejčastější je Starobrno. Potom Krušovice, Zlatovar, Plzeň a Budweiser (mívají tu prý oba, ale my jsme narazily bohužel jen na ten americký lahváč.) Dokonce jsme zahlédly i Benešovské pivo Ferdinand. Švédské pivo je opravdu hodně nedobré. Nemají tu prostě ve vaření piva tradici. Zkusili jsme jedno lahvové a jedno točené a pak jsme to s nechutí vzdaly. Dále tu mají hodně irských a anglických hospod s Guinessem a s Kilkeny Ale a jinými irskými a anglickými pivy. Pak tu točí Heineken a Carlsberg. Levnější pivo může stát i 25 SEK, ale česká piva jsou vždy dražší = kolem 50 SEK.
Po kávě pokračujeme nahoru na Skansen Kronan. Je to část opevnění města. Kulatá kamenná bašta sloužila k ochraně města před vnějším útokem. Zeď je tlustá asi 3 metry a vevnitř je vojenské museum. Sedneme si na jedno z děl a svačíme české koláče. Obdivujeme opět město z výšky. Zase je vidět až na moře. Na druhé straně vidíme známou kancelářskou červenobílou budovu zvanou lip-stick (rtěnka). Slézáme dolů po schodech a v krámku si bereme mapu. Jdeme na nám. Järn torget. V 7 eleven kupujeme maxirabat kartu na městskou. Dále pokračujeme obhlídnout Fiske körka (rybí trh). Mají tu od 8.30 až 17.00 ve všední dny. Kolem university, která má tvar kamenného a částečně proskleného penisu jdeme zpět do hotelu. Tam se ubytuji ji já a odpočíváme.
Hotel je extra nóbl. Z počátku máme problém s výtahem, ale pak nám někdo ukázal, jak se s ním zachází. Kartu vložit, vytáhnout a potom zmáčknout patro. Dolů se dá jet i bez karty. Je to pětihvězdičkový Elite Plaza hotel. Na pokoji je malá lednička plná různých druhů pití a oliv. Televize, 2 telefony, internet. Pokoje je vkusně zařízený jeden a půl lůžkem ustlaným normální českou povlečenou peřinou, kulatým konferenčním stolečkem s dvěma roztomilými křesílky a mramorovým psacím stolem s koženou podložkou. V zásuvce psacího stolu lze najít veškeré informace o hotelu, obouvátko, houbičku na čištění bot a šitíčko. Lampa je na psacím stole a na nočním stolku. Z postele se dá nádherně dosáhnout na vypínač hlavního světla. V zásuvce nočního stolku najdu bibli a informace o Göteborgu v angličtině. V obrovské skříni jsou výborná ramínka na všechny druhy oblečení, župan, pantofle, žehlící prkno se žehličkou a trezor. Stěny zdobí vkusné obrazy. Obraz visí i v koupelně nad záchodem. Koupelna je také mramorová s vanou a s velkým umyvadlem. Bělostné ručníky všech velikostí jsou úhledně složené a každý den nové. Stejně tak obnovují zásoby sprchového gelu, mýdla, šamponu, balzámu na vlasy a tělového krému ve speciálních úzkých lahvičkách Elite.
Noblesu hotelu dovršují příjemní a úslužní recepční. Ptáme se na půjčovnu kol. Kolem řeky a kanálu je úplná rovina a lidi tu jezdí zásadně na kolech. Stačí jim starší kola bez přehazovaček. Občas na nich mají ve předu veliké košíky. Po celém městě jsou zřízeny cyklistické stezky. Chodci si často musejí na kola dávat pozor. Nemají totiž pravděpodobně před koly přednost. Zvláště ne na cyklostezce, kde není přechod pro chodce. Prý tu půjčení kola stojí jen 10 SEK (30Kč). Bohužel v neděli jsou všechny půjčovny zavřené. Budeme muset jet trmavají. Předtím si ale dojdeme na snídani, která je obsažená v ceně ubytování.
Výběr je opravdu široký. Pro příznivce obilovin jsou tu slunečnicová semínka, dýňová semínka, kukuřičné lupínky a sezamová semena a asi 10 druhů müsli a krüsli. Zalít si je můžete výborným vanilkovým nebo malinovým jogurtem či mlékem. Můžete si zalít 5 druhů káv, 4 druhy sypaného a 10 druhů pytlíkového čaje. Je tady opravdu všechno. Nejvíc si dáváme uzeného lososa a nakládané slanečky. To doma nemáme. Nejkurióznější bylo to, že si můžete nabrat i hrst vitamínových tablet.
Vyrážíme tramvají z náměstí Järn torget tramvají č.11 na Saltholmen. Dále pokračujeme na stejnou jízdenku (15 SEK za každou odečteno z naší Maxirabat karty na 1h30min). Ostrůvků je tu hodně od malých skal až po větší obydlené ostrovy. Největší je Donsö s 1397 obyvateli. Na malých ostrůvcích hned u Göteborgu se tyčí větrníky.
Jízda lodí je báječná. Venku trochu fouká ale svítí sluníčko. Vevnitř je občerstvení, mapka všech ostrovů a záchod za 5 SEK. Je to větší loď, tak pro 100 pasažérů. Je ze třetiny obsazená. Dojely jsme na ostrov Vrangö, jak nám bylo doporučeno. Cesta tvá 1h, takže nám jízdenka akorát vyšla. Obešli jsme polovinu ostrova přírodní rezervací kolem moře (asi 1h) a ze západního přístavu jsme se kolem hezkého kostelíčku vrátily zpět na východní. Ryby tu nikde k snědku nemají, jen stánek se zmrzlinou a párkem. Dáváme zmrzlinu a čekáme na přívoz. Chceme přejet na Styrsö a dát si tam rybu. Bohužel přejeli jsme až zpět do Saltholmen, protože na ostrově Styrsö jsou dvě zastávky a v jedné to nestavělo. Nechaly jsme se zmást. Nicméně cesta lodí nás baví a nádherně si to užíváme, a tak se v Saltholmen obracíme nazpět další lodí na Styrsö, což trvá 30 min. Zprvu to vypadá, že na ostrově rybu neseženeme, ale po chvíli nacházíme otevřenou nóbl restauraci. Dáváme si menu za 275 SEK. Ryba s anglickým názvem Flamour s asparágusovou pěnou a rybí tlačenka s okurkovými tortelinami a brambora obalovaná v bramborové kaši s koprem. Naprosto lahodná kombinace, ze které se člověk nepřejí, ale smysly jak chuťové, tak zrakové se nabaží. K tomu si dáváme bíle víno, každá 2dcl za 98 SEK. Dneska jsme se tedy rozšouply. Jako apatizer nám donesli domácí kořeněný chléb černý sladký a bílý bylinkový. Všechno naprosto delikátní.
Celé spokojené se jdeme do přístavu a máčíme si nohy v Severním moři. Na ostrůvcích jsme neviděli ani jedno auto. Lidé tu vlastní místo auta kola nebo malé motorky a lodě. Na náměstí Järn torget kupujeme další kartu Maxirabat za 100 SEK a vyrážíme na pivo. Nacházíme irskou hospodu, kde opět zkoušíme švédské pivo. Zase jsme se nachytaly, je ještě dražší a hnusné. Zklamaně odcházíme domů. Dnešní zážitek na moři nám to ale nezkazí.
Na jaře roku 2007 jsme se s kolegyní Janou vydali do Švédska na služební cestu. Víkend v Göteborgu stál za to. Projížďky po Severním moři městskou dopravou, sympatičtí Švédové atd.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů