V květnu 2007 jsme byli s kolegyní vyslány na služební cestu do Göteborgu.
V pondělí musíme do práce a máme to 4 minuty lodí. Nádhera. Pracovní morálka je ve Švédsku perfektní. Mají všechno výborně zorganizované a dělají pravidelné přestávky. Opravdu je dodržují. Skončí vždy 5 min. předem a jak zazní desatá už jdou na kávu. Jak zazní dvanáctá, na oběd v místní jídelně. Mají tu ryby, takže si zase dáváme do nosu. Ryby prý obsahují koenzym Q10, což je takový elixír mládí.
Večer se jdeme podívat na sochu Posejdona a muzeum umění. Obejdeme pak i Skandinávium (koncertní síň) a dvě výškové kancelářské budovy firmy Skanska. Další dvě slavné budovy – Lipstick (rtěnka) a Camera – jsou na obzoru. Jdeme kolem kina, norského kostela a sportovního stadionu ULEVI. Dojdeme až k hlavnímu nádraží. V práci jsme se od jednoho Švéda dozvěděli, že kolem ekonomky jsou dobré hospody. Nacházíme tam střeně zaplněnou hospodu, kde hodně lidí jí. Asi tady dobře vaří. Všichni nám dělají chutě. Jsou tu okolo samí hezcí a sympatičtí Švédi. Jsou tady zvyklí na blondýnky, takže po nás jako po hnědovláskách s melírem zvědavě pokukují. V létě jsou optimističtí. Je hodně světla a člověk tady ani neví, kdy má odejít z hospody. Dáváme si Kilkeny – irish ale – s lávovým efektem na pěně. Zachutná nám a máme fakt dobrou náladu. Zítra se sem půjdeme i najíst.
Druhý den je v práci taky fajn a dozvídáme se, že spoustu Švédů cestuje do Prahy. Máme to tady levné a máme dobré pivo i jiný alkohol, který je ve Švédsku předražený. Jezdí se hodně také do Dánska. Je to odsud 3 hodiny lodí. Naše přísloví “pije jak Dán” prý v Dánsku zní “pije jako Švéd”. Nejlevnější alcohol tu mají na lodích.
Zavedla jsem dnes po školení řeč s Indem, který seděl s námi v učebně. Jedu v létě do Indie, tak jsem z něho chtěla něco dostat. Bohužel naní z Ladaku, kam jedeme, ale od Taj Mahalu. Tam se asi nedostaneme.
Večer nakupujeme ryby, které si chceme odvážně dovézt domů. Snad se to nezkazí. Na rybím trhu nám už zavřeli, tak jdeme do Saluhalenu. Je to nejstarší obchod v Göteborgu. Jsou tu různé stánky s rybami, se sýry, čaji… Všichni nám tu dávají něco ochutnat. Kupujeme Švédský sýr, slanečky v kyselém nálevu a v marinádě a kaviár. Nemají tu toho správného lososa, tak jedeme ještě k Oscar-Fredericks kyrka. Nacházíme supermarket a kupujeme uzené lososy.
Bohužel Janča později zjistí, že zaplatila 100 EUR místo 100 SEK. Tyhle dvě bankovky jsou hrozně zaměnitelné. Až pojedete do Švédska, tak si dávejte pozor a Eura si z peněženky vyndejte. EUR tam sice berou, ale nevracejí na ně.
Večer jdeme zase do naší oblíbené Hard Rock Café. Dáváme si opět lososa a kuřecí s těstovinami, s Alfrédovou omáčkou a rajčaty. Přes dobré pivo a úsměvy okolo se brzy odebíráme do hotelu. Zítra se musíme sbalit, zaplatit v hotelu a vyrazit na poslední školení. Pak na letiště a frrrr domů.
Školitele jsme podarovali Becherovkou. Zdálo se, že jsou velmi rádi. V taxiku na letiště probíráme místní počasí. Moc sněhu tady v zimě nebývá, protože je tady moře. Dnes je tady asi o 5 stupňů méně než v Praze. Ačkoliv je teprve květen a je sedm hodin večer, horké pražské slunce nás příjemně cvrnklo do nosu. Taková hezká tečka, za tím naším švédským výletem.
Na jaře roku 2007 jsme se s kolegyní Janou vydali do Švédska na služební cestu. Víkend v Göteborgu stál za to. Projížďky po Severním moři městskou dopravou, sympatičtí Švédové atd.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů