Smrk
- Radim Dostál
- 17.03.2014
- 0:00
- Změněno: 6.04.2014 | 16:50
Od rozcestí Luční vrch pokračujeme k nejvyšší hoře Rychlebských hor, k vrcholu Smrk.
Luční vrch (980 m. n. m.)
U cyklistického rozcestí Luční vrch se dovídáme, že od lesního baru jsme ušli 6 kilometrů a z Horní Lipové 8 kilometrů. Pokračujeme po modré cyklotrase směrem na útulnu Mates. Opouštíme asfaltovou cestu a začínáme mírně stoupat. Nijak moc nespěcháme.
Útulna Mates (1075 m. n. m.)
Po více než půl hodině přicházíme k útulně Mates. Útulně Mates bych útulna moc neříkal. Je to v podstatě malý turistický přístřešek, který nemá ani dveře.
Za útulnou Mates je rozcestí, kde krom cyklotras je i turistická stezka vedoucí z Lázní Jeseník na Smrk. Vydáváme se dále právě po této turistické trase směrem na Smrk (Hraničník), který je jeden kilometr.
Smrk (1125 m. n. m.)
Po chvíli chůze ztratíme žlutou turistickou značku, stále však jdeme po vyšlapané pěšině. Postupně si uvědomujeme, že tudy asi správná cesta nevede a k tomu se nám ještě pod nohami pěšina postupně ztrácí. Jednoduše jsme se ztratili. Podle mapy a informací z GPS na mobilu jsme poblíž vrcholu hory Smrk. Smrk je podle mapy plochý vrchol což by odpovídalo terénu, kde jsme. Vybereme si místo, které je asi nejvýše, prohlásíme je za vrchol hory Smrk a uděláme si vrcholové foto. Poté se vracíme zpět ze směru, kterým jsme přišli hledat žlutou turistickou značku. Na vrchol Smrk turistická značka nevede. Brodíme se borůvkovými keři, na kterých samozřejmě na podzim už nic neroste. Po chvilce brodění nacházíme pěšinu, která zničeho nic zmizla a ta nás dovede zpět na žlutou turistickou značku. Vrchol Smrk je nejvyšším vrcholem Rychlebských hor.
Obr. 1. Výhled z vrcholu Smrk – Rychlebské hory
Smrk (Hraničník) (1109 m. n. m.)
Díky bloudění a malé, ne zrovna plánované, odbočce na vrchol Smrk nám cesta od Útulny Mates trvá hodinu a půl. Smrk (Hraničník) je turistické rozcestí na hranicích České republiky s Polskem.
Pokračujeme po modré a zelené turistické značce směrem na Brousek, který je vzdálen půl kilometru.
Brousek (1080 m. n. m.)
Asi po čtvrt hodině chůze přicházíme k rozcestí Brousek. Brousek je také název nedalekého vrcholu. Dle nápisu na turistickém rozcestí má vrchol Brousek nadmořskou výšku 1116 m. n. m. A tvoří jej menší skalka se suťovým polem.
Pokračujeme dále po modré turistické značce na Černý potok, který je vzdálen jeden kilometr.
Černý potok (915 m. n. m.)
Rozcestí Černý potok tvoří turistické ukazatele připevněné na strom. Pokračujeme dále po modré turistické značce do obce Petříkov. Podél naší cesty protéká potůček Branná. Na první pohled malý a neškodný horský potůček, jak se později dovídáme, první pohled klame.
Petříkov (792 m. n. m.)
Vcházíme do obce, což poznáme podle domů, které se postupně podél cesty objevují . Dojdeme k turistickému rozcestí Petříkov, kde se napojíme na mezinárodní červenou turistickou značku. Po pár metrech od rozcestí míjíme malý pomník věnovaný obětem povodní a stojícím na místě, kde povodeň strhla dům. Nedaleký potok Branná rozhodně nevypadá na to, že by mohl strhávat domy.
Obr. 2. Horský potok Branná nedaleko obce Petříkov – Rychlebské hory
Petříkov (okraj) (745 m. n. m.)
Na druhou stranu obce Petříkov, kde opouštíme hlavní cestu přicházíme asi po čtvrt hodině chůze a dle rozcestníku jsme ušli jeden kilometr. Pokračujeme dále po červené turistické značce.
Větrolam (785 m. n. m.)
Po pár minutách přicházíme k rozcestí Větrolam. Rozcestník nás upozorňuje, že se nacházíme v místech s výhledy na Hrubý Jeseník, masiv Šeráku a Obřích skal. Na vlakové nádraží v Ramzové nám zbývá ještě půl kilometru.
Ramzová žst (760 m. n. m.)
Za dalších deset minut přicházíme na nádraží do Ramzové. Dle nápisu na turistickém rozcestí je železniční trať Hanušovice – Ramzová – Lipová Lázně v provozu od 1. 10. 1888.
Na nádraží počkáme na vlak, který nás zaveze do Horní Lipové, čímž náš dnešní výlet končí.