Zajímavé zastavení na Naučné stezce Josefovské údolí je Národní kulturní rezervace Stará huť u Adamova. Stará huť u Adamova, nebo také Vysoká pec Františka sloužila k výrobě železa už v 1. polovině 18. století.
Téměř hned u turistického rozcestí Stará Huť u Adamova je lávka přes Křtinský potok, přes kterou přejdeme. Opustíme tím modrou turistickou značku a vydáme se k, dle rozcestníku 200 metrů vzdálenou „odbočka k jinému zajímavému objektu“, k Huti Františka. Projdeme kolem domů k hlavní silnici jménem Josefovská, přes kterou přejdeme. Hned za cestou jsme u Staré huti, neboli Huti Františka. kousek od huti se nachází malé parkoviště s autobusovou zastávkou Habrůvka, Josefov.
Jedná se vlastně o malý skanzen, v jehož areálu najdeme historickou vysokou pec, baterii slovanských kusových železářských pecí z 9. století, rekonstrukci maďarské kusové železářské pece z 10. století, pár dobových budov (spíše chatrčí) a budovu muzea.
Obr. 1. Stará huť u Adamova – muzeum
Muzeum nehodláme navštívit a navíc vypadá dost „zavřeně“. Jako první upoutá náš zájem vysoká pec. Uděláme několik fotek a začteme se do informačních cedulí. Na malé ceduli nacházející se přímo na zdi hutě se dovídáme, že celý areál je Národní kulturní rezervace Stará huť u Adamova. Stará huť, nebo také Vysoká pec Františka byla vystavěna kolem roku 1736 a naposledy byla přestavěna roku 1840. V provozu byla až do roku 1877. Dále je na ceduli výkres vysoké pece.
Na větší informační ceduli, která se nachází stranou se dovídáme mimo jiné letopočty, které už známe z předchozí cedule. Zajímavé jen je, že podle této cedule byla vysoká pec postavená až ke konci roku 1746. Tedy o 10 let později, než uváděla předchozí cedule. Dále se zde dočteme stručnou historii Vysoké pece Františka. Kromě surového železa zde bylo vyráběno i tak zvané lité zboží.
Obr. 2. Stará huť u Adamova (Huť Františka)
Roku 1711 se výroba zaměřovala částečně na kamnové desky a hlavně na munici a další výrobky uplatnitelné ve vojenství. Tato pec společně se další pecí na řece Svitavě patřila lichtenštejnskému železářskému podniku, který v 80. letech 18. století produkoval 7,5% moravské produkce železa.
V roce 1793 propukl ve Staré huti u Adamova požár, který pohltil a zničil skoro všechna výrobní zařízení. Vysoká pec byla znova vystavěná, tentokrát již na vyšší technické úrovni. V době Napoleonských válek však byla situace železáren tak špatná, že se uvažovalo o jejich zavření.
V letech 1846 a 1847 došlo k radikální přestavbě Vysoké pece Františka, která byla rozšířená o čerpací tůň a zařízením pro předehřívání dmýchaného větru.
Od 40. let 19. století se podnik začínal stále více přeorientovávat na výrobu litiny, která byla díky nástupu strojírenství velmi poptávána. V souvislosti s výrobou litiny byly v polovině 19. století zřízeny poblíž vysoké pece dvě kuplovny pro tak zvané druhé tavení.
Na rozvoj výroby měla sice pozitivní vliv výstavba železnice vedoucí nedalekým údolím řeky Svitavy, ale provoz huti se hlavně díky nutnosti topit dřevěným uhlím stávala nerentabilní. Toto se v kombinaci se zastaráváním výrobních technologií a hospodářskou krizí v 70. letech 19. století stalo příčinou uzavření hutě.
Ještě v roce 1852 byly postaveny dvě menší pece určené k výrobě vápna. Při jejich vytápění se využívaly kychtové plyny z vysoké pece. V roce 1863 byla zprovozněná nová válcovna, která ale byla v provozu jen 4 roky. Huť stále topila dřevěným uhlím, které obtížně sháněla. Díky toho cena konečných výrobků rostla, zatímco cena konkurence, která používala kamenné uhlí klesala. K definitivnímu ukončení činnosti v Josefovském údolí došlo roku 1877, kdy byl provoz přesunut do Adamova, kde vznikl strojírenský podnik, později známý pod názvem ADAST.
Obr. 3. Baterie kusových železárenských pecí v památkové rezervaci Stará huť u Adamova (Huť Františka)
Na informační ceduli je také krátký odstavec pojednávající o Švýcarně, budově postavené mezi lety 1840 – 1850 společně s budovou kameňáku jako knížecí ubytovací hostinec a zároveň struskové lázně. Zatímco lázně se pro nezájem neujaly, hostinec provozovala řada nájemců až do roku 1950, kdy byl hostinec zrušen a budova předělána na provizorní byty zaměstnanců. Budova Švýcarny se nachází kousek za Hutí Františka po cestě Naučnou Stezkou Josefoské údolí. Ještě kolem ní půjdeme.
Další cedule pojednává o experimentální tavbě. V areálu Staré huti u Adamova se nachází také několik pecí postavených na základě archeologických nálezů slovanských hutních celků. V těchto pecích se provádí experimentální tavba, kdy se dodržují podmínky, které měli taviči v 9. století. Na ceduli je popsán technologický proces tavby, jak jej prováděli taviči v dávných dobách. Železo se zde vyrábí tak zvanou přímou cestou. Tavba se skládá ze 3 základních úseků práce:
Obr. 4. jedna z experimentálních pecí v Baterie kusových železárenských pecí v památkové rezervaci Stará huť u Adamova (Huť Františka) postavených na základě archeologických nálezů
Uděláme několik fotek, vše si podrobněji prohlédneme a vrátíme se na Naučnou stezku Josefovské údolí. Pokračujeme dále po modré turistické značce.
Na jaře roku 2016 jsme se vydali na prodloužený víkend do Moravského krasu obdivovat nejen krásy zdejších dostupných jeskyní.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů