Stará huť u Adamova (295 m. n. m.)
Od rozcestí Stará Huť u Adamova pokračujeme dále po modré turistické značce. Po chvilce míjíme informační ceduli Naučné stezky Josefovské údolí. Píše se zde o Národní přírodní rezervaci Býčí skála. Ostatně v této národní přírodní rezervaci se právě nacházíme a podstatnou část dnešního výletu se také nacházet budeme.
Národní přírodní rezervace Býčí skála
Národní přírodní rezervace Býčí skála byla vyhlášena v roce 2004 na ploše 190.7 ha. Dále na informační ceduli následuje výčet rostlin a živočichů, kteří zde žijí. Za zmínku stojí fakt, že na chráněném území žije více než 1000 druhů zjištěných motýlů. Národní přírodní rezervace je pojmenována po jeskyni Býčí Skála, kolem které vede naučná stezka a kolem které dnes také půjdeme.
Informační cedule se rovněž zmiňuje o Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Moravský kras je největší a nejvýznamnější krasovou oblastí České republiky. Lze zde nejen nalézt unikáty živé přírody, ale také četné archeologické, paleontologické a kulturní památky. V Moravském krasu se nachází přes 1000 jeskyní, z nichž jen 5 je zpřístupněno pro veřejnost. Největší jeskyní je systém Amatérské jeskyně o délce více než 40 kilometrů. Druhou největší jeskyní je soustava Rudické propadání – Býčí skála se třinácti kilometry chodeb.
Švýcarna a Sklep u Modré paní
Pokračujeme dále po modré turistické značce a míjíme chatu Švýcarna, která je od nás nalevo, mezi naší stezkou a silnicí. U naší pěšiny hned u chaty Švýcarna se nachází Sklep u Modré paní, což je malý portál starého sklípku s vysvětlující informační cedulí. Sklípek byl patrně součástí Švýcarny od počátku. Je tedy přibližně 160 až 200 let starý. Do sklípku lze vejít, nahlédneme proto dovnitř, ale nic zajímavého v něm není. Pokračujeme dále po modré turistické značce.
Obr. 1. Sklep u Modré paní – Josefovské údolí
Po pár minutách přicházíme ke kamenné zídce ve svahu. Vzhledem k tomu, že nedaleká informační cedule popisuje štoly v josefovském údolí, předpokládáme, že ona zeď je začátek podzemní štoly. Štoly vznikly v 50. letech 20. století, kdy bylo rozhodnuto o výstavbě blíže nespecifikovaného podzemního objektu v Josefově. Jednalo se o přísně tajný projekt, který patrně nějak souvisel se zbrojní výrobou v nedalekých Adamovských strojírnách. V podstatě je zde psáno, že projekt byl tak tajný, že dnes k němu ani nevíme podrobnosti.
Práce byly zahájeny ražbou čtyř štol v levém břehu Josefovského údolí směrem pod Babickou plošinu. Došlo však k vyzrazení a realizace projektu byla již navždy pozastavena. Délka štol je 20 až 350 metrů. jedná se o směrné chodby bez zatáček. Z bezpečnostních důvodů je vchod do štol zakázán. V některých místech chodby procházejí geologickými poruchami se závaly a zřícenými stěnami. Téma jak stvořené pro konspirační teorie.
Obr. 2. Štola v Josefovském údolí
Příroda se novým lidským výtvorům přizpůsobila, a prostory v blízkosti vchodů do štol jsou biotopem bezobratlých živočichů, kteří jsou částečně přizpůsobeni životu ve tmě a vlhku.
Historie obce Josefov
Dále se z informační cedule dovídáme historii obce Josefov, která s původním názvem Žleb sahá až do 17. století. Obyvatelé obce se živili v huti, sklárně, jako horníci, nebo v lese jako uhlíři či dřevorubci. Původní název obce byl později změněn podle Josefa Adama z Lichtenštejnu.
Na informační ceduli je také zmínka o Rudolfu Burkhardtovi, který stál při zrodu Českého speleologického klubu pro zemi Moravskoslezskou, na jehož založení se v roce 1945 podílel. Křtinskému a Josefovskému údolí věnoval Burkhardt svou největší publikaci.
Pokračujeme dále po naučné stezce
Pěnovcový pramen
Po dalších necelých deseti minutách chůze přicházíme k další štole a k další informační ceduli. Štola je zvláštní tím, že z ní vyvěrá voda. Dle informační cedule je jezírko, které voda vytváří, v Moravském krasu jediná živá pěnovcová kaskáda. Hned je také vysvětleno co pěnovcová kaskáda je.
Obr. 3. Pěnovcový pramen u jedné ze štol v Josefovském údolí.
Pěnovce vznikají podobně jako krápníky. Dešťová voda prosakující půdou se obohacuje o CO2 za vzniku kyseliny uhličité. Kyselina pak rozpouští kalcit ve vápencích. V místech, kde vzniklý roztok vstupuje do jeskyně, nebo z jeskyně vyvěrá, se opět uvolňuje CO2, tentokrát s krystalizací kalcitu. Děje-li se tohle v jeskyni, vznikají krápníky. děje-li se tento jev na vývěru podzemních vod, vznikají různé druhy pramenných vápenců, tak zvaných pěnovců. U jednoho z takových míst právě stojíme. Dále je na informační ceduli jeden odstavec věnován Křtinskému a Josefovskému údolí.
Po dalších asi pěti minutách chůze přicházíme k volně přístupné jeskyni Jáchymka. O ale ní až v příštím díle.
