Suchý Vrch a tvrz Bouda
- Pavla Řeháková
- 29.10.2012
- 0:00
- Změněno: 6.04.2014 | 16:50
Poslední díl seriálu o Velikonocích v Králíkách od Pavly, která se s Pavlem na jeden den oddělila od osttaních.
Poslední díl seriálu o Velikonocích v Králíkách od Pavly, která se s Pavlem na jeden den oddělila od osttaních.
Velikonoce letošního roku (2012) trávíme s partou turistických nadšenců na pomezí Čech a Moravy v obci Králíky. Vzhledem k mé nedávné operaci a následných třech měsících o berlích se od zbytku odděluji společně s manželem a plánujeme si méně náročné trasy. Jedna z nich je cesta ze Suchého Vrchu k dělostřelecké tvrzi Bouda a zpět.
K rozhledně na Suchém Vrchu se vezeme autem. Hned u parkoviště nás z výběhu zvědavě okukuje statný jelen s rodinkou. Jsou očividně zvyklí na turisty, takže se vůbec nebojí a ochotně pózují při focení.
Nejprve jdeme na rozhlednu. Její tvar připomíná smrže, vyhlídka však není až úplně nahoře, ale asi ve třech čtvrtinách její výšky. Jedná se o uzavřený prostor s okny, která nejdou otevřít. Focení odtud tedy není ideální, což je škoda. Po dvou propršených a prosněžených dnech je totiž konečně krásně. Obloha je jako vymetená a jarní idylku kazí jen studený vítr a zhruba půl metru zbylého sněhu. Z rozhledny je krásný pohled na Králický Sněžník a podle informačních cedulek se dozvídáme, že by měla být vidět i Sněžka.
Po zdolání rozhledny se vydáváme po červené turistické značce k vojenské tvrzi Bouda. Cestou potkáváme skupinku v protisměru, která nás informuje o prohlídce tvrze. Další by měla být ve 13:00 (což je zhruba za hodinu). Trvat by měla asi 90 minut. V jednu hodinu budeme určitě na místě, nejsme si však jistí, zda chceme tak dlouhou prohlídku absolvovat. Nejsme totiž žádní vojenští ani historičtí nadšenci.
S výjimkou dvou strmých úseků je cesta příjemná a nenáročná, celou dobu se mírně svažuje. Něco málo po půl jedné jsme u tvrze. Nakonec se rozhodujeme přece jen počkat na prohlídku a uvelebujeme se na kamenech na slunci. Uvnitř bude nejspíš pěkná zima, tak si chceme naakumulovat trochu tepla.
Dělostřelecká tvrz Bouda je součástí vojenské obranné linie ze 30. let 20. století a jednou z mála stavebně dokončených obraných tvrzí vůbec. Její vstup je na boku kopce, chodby potom vedou v jeho útrobách v délce několika kilometrů. Kromě toho jsou zde k vidění velké sály, které měli sloužit jako sklady, ubikace, kuchyň, ošetřovna a další potřebné zázemí.
Navzdory faktu, že nejsme vojenští ani historičtí nadšenci musím říct, že se nám prohlídka líbila. Na to, jak byla dlouhá byla také překvapivě zajímavá…
K autu se vracíme stejnou cestou, jen v posledním úseku se vyhýbáme prudkému stoupání na vrchol Bradlo (988 m. n. m) a pokračujeme po cestě po obvodu kopce. Je o něco málo delší, ale zato méně náročná.
Tato trasa je velice nenáročná o celkové délce kolem 5 km (plus asi 2 km při prohlídce tvrze). Spíše než o tůru se jednalo o odpolední procházku vhodnou i pro méně zdatné turisty.
O Velikonocích 2012 jsme s partou přátel vyrazili do městečka Králíky v Jeseníkách a udělali několik zajímavých výletů.