Původním jsme chtěli vyjít na Koprovský štít. Nevyšlo počasí a tak jsme došli jen na Veľké Hincovo pleso. Článek je o cestě ze stanice TEŽ na Popradské pleso a návštěvě Symbolického cintorínu (hřbitova) obětem Vysokých Tater.
Nejprve se musíme dostat z Nového Smokovce, kde jsme ubytováni na vhodné východisko turistické trasy. Protože cestu mezi Štrbským plesem a Popradským plesem znám už skoro nazpaměť, volíme jiný způsob, jak se dostat k Popradskému plesu.
Naši cestu začínáme na zastávce električky jménem Popradské pleso TEŽ. Je zde dřevěná bouda jako čekárna, kousek od ní je malý stánek se suvenýry a dá se zde koupit i něco k pití. Začíná zde modrá turistická značka, po které se vydáváme. Turistická trasa vede po asfaltové cestě a po chvilce míjíme železniční přejezd, kde naši cestu křižuje električka.
Symbolický cintorín (symbolický hřbitov) je hřbitov a pietní místo obětí Vysokých Tater.
Rázcestie pri Symbolickóm cintoríně je turistické rozcestí v Mengusovské dolině kousek od Popradského plesa.
Popradské pleso je turisticky přístupné ledovcové jezero a významná křižovatka turistických tras v Mengusovskej Dolině.
Rázcestie nad Popradským plesom je rozcestí turistických značek v Mengusovské dolině na Tatranské magistrále nedaleko Popradského plesa.
Cesta až na Popradské pleso vede po asfaltové cestě s mírným stoupáním. Jsou zde vidět i rodiny s kočárkem. Po 30 minutách chůze míjíme turistický přístřešek (odpočívadlo se střechou) a prudce (skoro o 180 stupňů) zatáčíme doprava.
Po další čtvrt hodiny přicházíme na Rázcestie pri symbolickóm cintoríně.
U rozcestí při symbolickém hřbitově (Rázcestie pri symbolickóm cintoríně) se od nás odpojuje doprava žlutá turistická značka, které vede přes symbolický hřbitov obětem hor. Žlutá turistická značka odbočuje z asfaltové cesty. Cesta přes symbolický hřbitov je asi o patnáct minut delší, než jít přímo po asfaltové cestě. Rozhodneme se symbolický cintorín navštívit a proto zahýbáme po žluté turistické značce směrem doprava a vcházíme do lesa.
Nejprve chvíli stoupáme, potom klesneme k potoku a přejdeme potok po dřevěné lávce. Za ním se nachází informační cedule o symbolickém hřbitově. Od rozcestí jménem Rázcestie pri symbolickóm cintoríně jsme šli asi dvě minuty.
U informační cedule cesta zahýbá doprava a mírně chvíli stoupáme po schůdkách. Po dalších dvou minutách přicházíme k začátku hřbitova. Je zde něco mezi křesťanským křížem a indiánským totemem. Vedle je na kameni nápis „Známým a neznámým obětem Vysokých Tater“.
Projdeme kolem kříže a zahýbáme doleva. Po chvilce začínají pomníky lidí, kteří zahynuli ve Vysokých Tatrách ať už pod lavinou, umrzli, nebo někam spadli a podobně. Je jich opravdu hodně a některé pomníky jsou i pro více lidí. Myslím, že je zde několik stovek jmen. U některých pomníků jsou i květiny. Občas si přečteme nějaký nápis na pomníku, ale všechny určitě neprohlížíme. Po prohlédnutí hřbitova se vydáváme dále po žluté turistické značce směrem na Popradské Pleso, kde jsme po necelé půlhodině od odbočení z asfaltové cesty a modré turistické značky.
Jsme u Popradského plesa, na druhé straně, než je Chata při Popradskom plese. Uděláme několik fotek a vydáváme se směrem k chatě. Podle informací na rozcestníku je symbolický cintorín od 1.1. do 15.6. zavřený.
Obr. 1. já (Radim Dostál). v pozadí Popradské pleso
Zvláštní je, že podle mapy máme obcházet Popradské pleso zleva, my ho ale obejdeme zprava. Doleva (jak by se mělo jít podle mapy) asi kdysi opravdu vedla cesta. Teď je tu záteras s cedulí, že turistický chodník je zrušen. Dá se jít doprava (což také děláme) a obcházíme Popradské pleso zprava. Doprava vede i žlutá turistická značka. Po pravé ruce máme vrchol Ostrva.
Směrem na Koprovskou dolinu jsou vidět černé mraky a vrcholky jsou v nich zahalené. Tím směrem je dost šero. Rozhodujeme se, že dojdeme k Chatě při Popradskom plese, kde se na nějakou dobu schováme před blížícím se deštěm a možná i bouřkou. Plán o zdolání Koprovského štítu se pomalu rozpadá.
Obr. 2. Popradské pleso a Koprová dolina v mracích
Po deseti minutách se k nám zprava přidá červená turistická značka vedoucí ze sedla pod Ostrvou. Cesta na sedlo pod Ostrvou by trvala hodinu. My jdeme ale dále po žluté (a teď už i po červené) turistické značce směrem k Chatě při Popradskom plese, kam přicházíme asi za dvě minuty. Začíná mrholit. Směrem na Koprovou dolinu už snad není ani šero, už je tam rovnou peklo. V chatě usedáme na jídlo a pivo.
Prodloužený výkend na čtyři dny ve Vysokých Tatrách v červenci 2009. Účastnili se Iva, Albert, Jarda, Pepíček a já. Vystoupili jsme na Slavkovský štít a skoro i na Koprovský štít.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů