Letošním plánem je navštívit Abcházii a pokud to bude možné, dostat se do hor a dojít málo frekventovanou cestou do sedla Adanga (Adange), kde ještě nedávno ležely nášlapné miny položené Abcházci za války za samostatnost v letech 1992-93.
Letošním plánem je navštívit Abcházii a pokud to bude možné, dostat se do hor a dojít málo frekventovanou cestou do sedla Adanga (Adange), kde ještě nedávno ležely nášlapné miny položené Abcházci za války za samostatnost v letech 1992-93. Samozřejmě nesmí chybět ani koupačka v Černém moři a prohlídka přímořského letoviska a hlavního města Abcházie Suchumi. Těsně po našem odjezdu se bude volit v Abcházii nový prezident, protože ten předešlý, Sergej Uasil-ipa Bagapš, letos v květnu zemřel.
Dalším cílem je ochutnat místní abcházské i gruzínské speciality, a to zejména víno. Neskromným plánem je dobytí Kazbeku (5047 m. n. m.).
Uvidíme ale, jak moc z našeho plánu dokážeme splnit, jelikož fyzická příprava v podobě kancelářského maratonu nám pravděpodobně na síle nepřidá. Jedeme tentokrát v srpnu, a tudíž máme o hodně větší naději, že nám nebude sněžit, jako posledně, a že snad na horách potkáme více lidí.
Po dvou letech jsme znovu na letišti v Tbilisi. Přímým letem s ČSA jsme se vzlétli ve 21.45 z Prahy a za 3 h 15 minut, tzn. ve tři ráno místního času, přistáli v Tbilisi. V letadle jsme se nabaštili kuřátka a popili víno. Seznámili jsme se s bodrým Polákem, který jede za dcerou do Svanetie. Zároveň se prý staví v Kachetii ochutnat víno, protože je zrovna vinařská sezóna.
Máme nějaké lari od posledně, tak už do směnárny nemusíme. Vycházíme z letištní haly a jdeme k vlakovému nádraží hned naproti zjistit, kdy jede první vlak. Nádražní hala je však zavřená, a tak čekáme na batozích venku. Zpět do letištní haly přes bezpečnostní kontrolu se nám nechce. Za chvíli dorazí ale na nádraží náš známý Polák z letadla, Michal, a ukazuje mapu Tbilisi, kterou dostal na informacích na letišti. H. tam tedy ještě pro mapu dojde, i když musí vystát dlouhou frontu u vchodu.
V 6.10 h vyjíždíme vlakem přes několik zastávek na hlavní tbiliské nádraží. Nádražní hala je uvnitř hezky přestavěná. Svědčí o tom nové obchody a v přízemí velice slušné toalety. Směnárna tu nefunguje, ale hned naproti přes náměstí (Vagzlis moedani) je jedna otevřená i takhle brzy ráno. Měním tam sto eur na lari a H. kupuje chačapuri a vodu.
Lístky do Zugdidi na dnešek v noci nemají. Jen na dnes ráno v 9.05. Je to škoda, protože jsme nechtěli ztrácet čas cestováním ve dne, ale kdybychom čekali na další noc, hodně bychom se zdrželi. Jedeme tedy hned teď ve dne.
Skoro celou cestu spíme. Jedeme přes Mcchetu, Gori, Kutajsi a Ingiri. V Zugdidi na nádraží nás hned oslovuje pán a doporučuje „gastinicu“. Na zdi v nádražní hale visí několik inzerátů upozorňujících na ni. Dáme si říci, a protože bychom to prý nenašli a je to trochu daleko, dokonce se necháváme odvézt za pět lari taxikem. Je to v Gribojedově ulici 1. Dá se to dojít z nádraží asi za dvacet minut pěšky. Pokojík s osmi postelemi stojí 20 lari, dvoulůžák je o pět lari dražší. V osmipostelovém pokojíku jsme zatím sami. Dům vlastní Litevka, ale ubytovává nás mladý Gruzín, patrně její přítel. Pak tu jsou ještě dvě Litevky, jedna tu pracuje jako dobrovolnice a druhá je tu na prázdninách za kamarádkou.
Obr. 1. Zviad Gamsachurdia
Jdeme se projít do zahrad paláce rodu Dadiani a do malého kostelíku. Je tu docela hodně lidí, buď modlících se, nebo zpovídajících se. Na hlavním bulváru (Zviad Gamsachurdia gamziri) hraje z repráků hlasitá hudba. Odbočíme směrem na nádraží a po pravé straně uzříme terasu se žlutými plastovými židlemi s nápisem Natachtari. Zamíříme tam. Vaří výborné baklažány a kebab. Vypijeme k tomu čtyři piva a sotva dojíme, slečna přikvačí s lístkem. Vedle u stolu nás osloví místní člověk, a rozplývá se, že jsme Češi, že prý v Československu ještě za socialismu studoval.
Obr. 2. Let do Tbilisi, jízda do Zugdidi
Cestu zpět najdeme. Pokecáme s Litevkama a jdeme spát. Zítra nás čeká jízda do Abcházie. Snad se nám podaří bez problémů překročit hranice.
Ceník
1 lari – cca 12 Kč
1 euro – cca 2,32 lari
letenka – 8000 Kč
vlak do centra Tbilisi – 50 tetri (6 Kč)
záchod na nádraží – 50 tetri (6 Kč)
vlak z Tbilisi do Zugdidi – 6 lari (72 Kč)
ubytování Zugdidi – 20 lari noc na osobu, dvoulůžák 25 lari
večeře v Zugdidi – 20 lari: 14 za jídlo, pivo se platí zvlášť
V létě roku 2011 se Lenka s Honzou vydali do Gruzie a jeji autonomní republiky Abcházie.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů