Údolí Rabaçal – 25 pramenů a vodopád Risco
- Silva Opálková
- 8.08.2011
- 0:00
- Změněno: 2.08.2011 | 23:24
Náš první den na Madeiře v Portugalsku zahájíme návštěvou údolí Rabaçal, konkrétně 25 pramenů a vodopád Risco.
Probouzíme se do prvního rána na Madeiře, kde jsme včera po příletu stihli jen krátké osvěžení v moři a ochutnávání madeirského vína a těšíme se na první výlet a poznávání tohoto ostrova. Proto po snídani neotálíme a vydáváme se směrem do údolí Rabaçal, kde se dají absolvovat dvě turisticky známe trasy.
Rabaçal
Do Rabaçalu nejezdí žádná hromadná doprava, proto je nutné si buď vypůjčit auto nebo využít zájezdu některé z místních cestovních kanceláří. My jsme zvolili první možnost, tedy dopravu autem, kterým se dá dojet na parkoviště na silnici ER 110 nad údolím Rabaçal. Odtud vede asi 2 km dlouhá asfaltová cesta, která je uzavřena a smí zde jezdit jen místní minibus, který slouží jako taxi, pokud byste chtěli svézt do údolí Rabaçal, kde začínají túry. My se vydáváme po svých. Celá cesta vede z kopce dolů, z čeho je jasné, že zpátky bude nahoru, ale to nám nevadí, protože obdivujeme místní přírodu a pořizujeme první fotografie.
Na konci cesty jsou kamenná stavení, kde se objevují první tabule. Začátek cesty je společný pro obě trasy. Zde vidíme první levádu „Levada do Risco“. Levády jsou pro Madeiru typické a slouží jako zavlažovací systém pro celý ostrov. Když jdeme podél levád, je zaručeno, že cesta bude rovná, nikoli z kopce nebo do kopce:-).
25 pramenů
Po 400 metrech se dostáváme k rozcestníku, kde si můžeme vybrat, zda se vydat k 25 pramenům nebo k vodopádu Risco. Volíme nejdřív trasu vlevo, tedy k 25 pramenům. Zpočátku se jde z kopce po kamenných schodech až se dostaneme k dalšímu kanálu „Levada das 25 Fontes“. Tato leváda je vysoká, na úrovni kolen a někdy i ramen. Cestou máme krásné výhledy do údolí, procházíme lesem i přes mosty, ale stále se držíme podél levády.
Obr. 1. Levada das 25 Fontes
Po asi 2 km odbočíme od levády doprava, jak nás navádí ukazatel, kde po pár metrech spatříme první cíl – 25 pramenů. Je to kotlina, kde stéká několik malých a jeden velký vodopád.
Obr. 2. 25 pramenů
Máme štěstí, že jsme zde sami, proto máme dostatek času vše pořádně zdokumentovat. Strávíme tady pár minut, ale jakmile se začnou objevovat další turisté, začínáme se vracet. Musíme jít opět stejnou cestou až k rozcestníku, kde odbočíme ještě k vodopádu Risco. Při zpáteční cestě už je poznat, že je více hodin a míjíme velké skupiny lidí. Naštěstí je u této levády relativně dostatek prostoru, abychom se mohli vyhnout, i když v některých místech je to obtížnější.
Vodopád Risco
Rozcestník ukazuje už jen necelý 1 km chůze a vzhledem k tomu, že jsme se opět napojili na levádu „do Risco“, čeká nás už jen cesta po rovince, což po závěrečném stoupání po schodech všichni vítáme. Také zde se nám nabízí krásné výhledy, cesta tak utíká rychle a už jsme u vodopádu Risco. Dříve bylo možné dojít až přímo k němu, ale dnes už je vstup do tunelu z bezpečnostních důvodů zakázán. Ale i z několikametrové dálky je vodopád vidět celý.
Obr. 3. Vodopád Risco
Opět se zde zdržujeme jen do doby, než nás doženou další turisté a otáčíme se na cestu zpět. Teď už nás nečeká nic tak náročného až na vystoupání 2km asfaltové silnice na parkoviště. Na jejím začátku už se hromadí lidé a čekají na minibus. My jdeme opět pěšky.
Túra nám zabrala asi 4,5 hodiny a je svým způsobem odlišná od ostatních, protože je zde hodně zeleně, což má také výhodu v tom, že nás chrání před ostře svítícím sluncem.