Užhorod – Michalovce – Humenné – Snina

Lenka Churavá
20.08.2007
0:00
Změněno: 17.04.2014 | 19:23

Po noci v užhorodském doupěti vyrážíme kolem 9.00 do města – na hrad, skanzen a především pro dárečky.

Slovensko a Zakarpatská Rus 2006

hodnocení článku

Hodnotil 1 člověk

Vaše hodnocení

Úterý 22.8.2006

Po noci v užhorodském doupěti vyrážíme kolem 9.00 do města – na hrad, skanzen a především pro dárečky – čas nás přeci jen tlačí a tak hrad bereme letmo zvenčí a jdeme jen na prohlídku skanzenu. Ten stojí zato, přestože rázovitá vesnická stavení se dají prohlížet jen oknem – prý je to dočasně. Potkáváme skupinu asi 10 Čechů a sdílíme zážitky, protože jsme přešli podobnou část Ukrajiny. Tu a tam zbaštíme švestku – je jich tu habaděj. Pak vyzvedáváme z úschovny batohy a jdeme do města předat klíče a koupit nějaké dárky domů.Ve 12.30 odcházíme směrem na nádraží, autobus má jet ve 13.15. Nálada dobrá, protože jsou koupené dárečky domů, ale pomalu se do ní vkrádají obavy, zda stihneme plánovaný autobus do Michalovců. Na nádraží nacházíme správný autobus, ale řidič spí jak zařezaný a to má jet už za patnáct minut! Nakonec z něj vypadne, že jízdenky si máme koupit v hale za hřivny. S tím jsme nepočítali, a tak rychlá akce s českou dvoustovkou a vekslákem a paní pokladní, která je nervózní, následuje. Rychlý kvapík se mění v naprostý klid a pohodu, když zjišťujeme, že autobus jede až ve 13.15 slovenského času, tedy až za hodinu. Ve 14.15, neboli ve 13.15 nasedáme do plného autobusu, a tak trochu tušené přeshraniční martyrium začíná. Na hranicích trávíme ve velkém vedru v autobuse a v hale asi dvě hodiny času, a tak se snažíme obrnit se trpělivostí a přečkat to co nejrychleji. V 16.45 jsme v Michalovcích, jdeme nakoupit jídlo do Hypernovy, co je hned u vlakového nádraží a v 17.46 nasedáme na vlak do Humenného. Batohy ztěžklé o pořádné zásoby, ale ne o novou bombu do vařiče – Hypernova a Tesco mají jen Campingaz. V Humenném máme ještě hodinu a něco čas – jdeme na polívku do restaurace u Švejka – restaurace hned u nádraží, levná a pěkná – a pak jedeme vlakem do Sniny. Odtud chceme jet do Bukovských vrchů, a cílem dneška je se co nejvíce přiblížit výchozímu bodu túry, kterou je vesnice Nová Sedlica. Do Sniny přijíždíme skoro za tmy a za blížíc se bouřky, které náš motoráček sotva ujel. I kvůli bouřce zavrhujeme spaní ve stanu na divoko, místo toho volíme turistickou izbu v hotelu Vihorlat, kousek od autobusového nádraží. Začíná pršet, když usínáme. Ranní spoj do Nové Sedlice jede již v 5.25.