Velká Čantorie
- Radim Dostál
- 25.08.2008
- 0:00
- Změněno: 17.07.2008 | 21:53
První květnovou sobotu roku 2008 se s Jardou, Albertem a Ivou vydávám na Velkou Čantorii v Beskydech. Uděláme nenáročný okruh z Nýdku přes Velkou Čantorii zpět do Nýdku.
První květnovou sobotu roku 2008 se s Jardou, Albertem a Ivou vydávám na Velkou Čantorii v Beskydech. Uděláme nenáročný okruh z Nýdku přes Velkou Čantorii zpět do Nýdku.
Ve 12 hodin nás autobus přiveze na náměstí v Nýdku na rozcestí turistických značek Nýdek náměstí. Autobusem jsme přijeli z Bystřice nad Olší, kudy vede významná vlaková trať. Na náměstí je restaurace a obchod. Chvíli přemýšlíme, jestli si něco nejít koupit, ale nakonec usoudíme, že máme vše a proto rovnou vyjdeme. Z Nýdku se vydáváme se po červené turistické značce na rozcestí Pod chatou Čantorie, které má být jen tři a půl kilometru. Další možnost, jak se z Nýdku dostat na Velkou Čantorii je po zelené turistické značce. Trasa po zelené turistické značce vede 8 kilometrů a budeme se po ní vracet. Ze začátku jdeme po asfaltové cestě bez stoupání, ze které po chvíli odbočujeme doprava opět na asfaltovou cestu a začínáme stoupat stále. Postupujeme mezi rodinnými domky. Asfaltová cesta začíná být stále více a více nekvalitní a také začíná být stále užší a užší. Po čtvrt hodině chůze od náměstí opouštíme asfaltovou cestu odbočením doprava na malou louku a za ní do lesa na lesní pěšinu. Ještě na před vstupem do lesa procházíme kolem rodinného domku a přecházíme na dřevěné lávce přes potok. Za lávkou po které jsme přešli potok vcházíme do lesa s stoupáme. Stoupáme podél doliny, kterou máme po pravé ruce.
Něco málo přes pět minut stoupáme lesem a přicházíme na louku plnou žlutých pampelišek, po které sice dále stoupáme, ale již mírněji. Trasa stále vede po červené turistické značce, společně se kterou nás provází i další „zvláštní“ značka. Nejedná se o klasickou turistickou značku, ale o zelenou značku, která je umístěná na bílém podkladu šikmo z levého horního rohu do dolního pravého. Později se dovídáme, že se jedná o naučnou rytířskou cestu.
Po asi pěti minutách chůze loukou nás turistická značka opět přivádí na asfaltovou cestu, pravděpodobně tu samou, ze které jsem asi před čtvrt hodinou sešli. Na asfaltové cestě se vydáváme doprava. Po levé ruce máme kopec, na který vedou dráty elektrického napětí. Po asi 3 minutách chůze přicházíme k rozcestí turistických značek jménem Padový.
Na rozcestí Padový se jednak křižujeme s cyklotrasou, která nás moc nezajímá, dále je zde možnost se po červené turistické značce vrátit do Nýdku, cestou, kterou jsme přišli, což je jeden a půl kilometru (který jsme ušli). My budeme pokračovat po červené turistické značce na rozcestí Pod chatou Čantorie, které je od nás dva kilometry. U rozcestí na chvíli opouštíme asfaltovou cestu a začínáme na chvíli stoupat trochu prudčeji. Rozcestí Padový je pojmenováno podle hory, na jejímž svahu se nacházíme. Vrchol Padový není turisticky značen. Na asfaltovou cestu se vrátíme asi po dalších pěti minutách chůze a potkáváme na ní malý traktor táhnoucí dřevo. Asi čtvrt hodiny chůze od rozcestí Padový přicházíme k malému turistickému přístřešku. Kousek od přístřešku je studánka s pitnou vodou a také cedule Rytířské naučné stezky, která nás bude doprovázet podstatnou část dnešní trasy. S Albertem a Ivou na chvíli v přístřešku usedáme a jíme. Jarda je sám někde ve předu. Po dvacetiminutové přestávce se vydáváme dál. Červená turistická značka nás hned za odpočívadlem směruje nalevo z hodně nekvalitní asfaltové cesty směrem doleva. Po deseti minutách mírného stoupání po červené turistické značce přicházíme na značku označující významné místo, jedná se o památník J. Třanovského.
Památník J. Třanovského by měl být podle turistického ukazatele 100 metrů od hlavní trasy. Zahýbáme doleva přes malou louku směrem do lesa. Památník je na místě, kde se v 17. století v době náboženské nesvobody tajně scházeli lidé evangelického vyznání ke svým bohoslužbám. Jiří Třanovský se narodil v Českém Těšíně. Kousek od naučné cedule je kámen s křížem u kterého je potřeba dávat pozor, aby člověk nespadl ze srázu. Sráz se dá obejít a dostat se tak pod něj, kde je skutečný pomník, což je pamětní cedule s nějakými jmény. Když se vrátíme z odbočky zpět na turistickou značku začíná pršet, déšť za chvíli přejde v krátké krupobití. Pokračujeme po červené turistické značce a asi po necelých dvaceti minutách chůze přicházíme na rozcestí turistických značek Pod chatou Čantorie.
Z ukazatelů turistických tras se dovídáme, že z obce Nýdek jsme ušli už tři a půl kilometru. Na rozcestí Turistická chata Velká Čantorie je to modré turistické značce půl kilometru. Dále můžeme po červené turistické značce pokračovat na Velký Sošov. My budeme pokračovat dále po modré turistické značce. Turistické rozcestí Pod chatou Čantorie je snadné přehlédnout. Je po levé ruce trochu schované v křoví.
K turistické hatě přicházíme po čtvrt hodině mírného stoupání po modré turistické značce. Překvapují nás davy turistů, hlavně polsky mluvící z polské strany. Začíná se trochu kazit počasí a prší. Chata je plná k prasknutí, stejně tak i nedaleký bufet na polské straně. Azyl nacházíme v dřevěném přístřešku kousek od bufetu, kde chvíli sedíme a já jím kousek grilovaného masa, který jsem si koupil před chatou Velká Čantorie. Po chvilce se uvolňuje místo k sezení v bufetu a jdeme se posadit dovnitř. Svařené víno došlo a tak si kupujeme čaj s rumem. Až když dostaneme rum, uvědomíme si, proč se u nás už nemůže říkat rumu rum a že pojem „rum“ znamená kdekoliv na světě něco jiného než u nás. Zdržíme se asi na hodinu a čtvrt a po občerstvení se vydáváme z bufetu k turistickému rozcestníku Chata pod Čantorií a pokračujeme směrem k vrcholu Čantorie a k rozhledně, která na vrcholu Čantorie je. Zatím, co jsme byli v bufetu, přestalo pršet a začíná padat mlha. Věřím, že na rozhledně bude krásný výhled, protože do té doby už nebudou mraky.
Na vrchol Velká Čantorie přicházíme po deseti minutách chůze. Cesta vede po modré turistické značce mírným stoupáním. Počasí se spravilo, je jasná obloha, jen v dáli jdou vidět mraky. Na cestě mezi Turistickou chatou „Velká Čantorie“ a vrcholem Velká Čantorie si připadám jak na prvního máje. Všude proudí davy převážně polských turistů. Jak jsem již několikrát na webu www.cestovatele.info psal, pokud přecházím přes polské území, vždy mě překvapí, kolik polských turistů chodí po horách. Na vrcholu Velká Čantorie je rozhledna, kousek od rozhledny je český bufet a kousek na polské straně je polský bufet. V obou se dají krom jídla koupit i suvenýry. Rozhodujeme se s Jardou vyjít na rozhlednu. Albert s Ivou zůstávají dole. Na železné rozhledně je pěkný výhled po okolí. Pořizujeme snímky a scházíme dolů. Dole přemlouvám v podstatě všechny členy „výpravy“ abychom šli dále po modré turistické značce přes Beskydské sedlo do Nýdku. Ostatní se původně chtěli vracet stejnou cestou, jakou jsme přišli. Mé přesvědčovací schopnosti nakonec vítězí a proto asi hodinu od příchodu na vrchol Velká Čantorie pokračujeme dále po modré turistické značce směrem na Beskydské sedlo.
Začínáme prudce klesat po modré turistické značce. Asi po čtvrt hodině klesání přicházíme k něčemu, co vypadá jako zábrana pro vjezd vozidel, jen si dost dobře neumím představit, jak by se tam nějaká vozidla dostala. Nenecháme se zmást a pokračujeme dále, stále po modré turistické značce. Po dalších pěti minutách se odděluje modrá turistická značka od červené. Vypadá to, že červená turistická značka povede po polské straně a modrá po české straně hranice.
Od turistické chaty Velká Čantorie jdeme po česko-polské hranici. Po hodině chůze od vrcholu Velká Čantorie přicházíme na Beskydské sedlo. Jsme tři a půl kilometru od vrcholu Velká Čantorie. Na Beskydském sedle je rozcestí modré a zelené turistické značky. Modrá vede dále po hřebeni a česko-polské hranici. My sejdeme po zelené turistické značce, která zahýbá od modré turistické značce kolmo doprava, směrem na obec Střelmá a dále na Nýdek. Na rozcestí Beskydské sedlo se nachází i stará dřevěnice, což je podle nápisu bývalý hraniční přechod. Po polské straně jezdí čtyřkolky. Pokračujeme prudkým klesáním po zelené turistické značce.
Po čtvrt hodině klesání přicházíme k prvním domům obce Střelmá. V obci se nachází autobusová zastávka, od které jsme ještě trochu vzdálení. Pět minut chůze od prvního domu přicházíme na asfaltovou cestu, po které půjdeme až do Nýdku. Po dalších pěti minutách chůze po asfaltové cestě přicházíme k turistickému rozcestí u autobusové zastávky. Autobus samozřejmě žádný nejede a proto nás ještě čekají 2 kilometry cesty do Nýdku.
Do Nýdku se dá dostat za něco málo přes dvacet minut. V Nýdku náš okruh končí. Z Nýdku pojedeme autobusem do Bystřice nad Olší, což je významný železniční uzel a o vlaková spojení nebude nouze.
Cesta na Velkou Čantorii je příjemná, ne příliš náročná tůra (procházka), na vrcholu a kousek od něj je několik bufetů a turistická chata. Na vrcholu je rozhledna, která v případě hezkého počasí určitě stojí za návštěvu.
Článek je v pořádku až na to, že se nepozastavujete nad chatou na Velké Čantorii. Ten nepořádek kolem chaty, spousty nějakých ojetých aut, různé stavební přístavby kolem chaty, hromady šrotu, prostě věčná stavba. Je mi hanba za to, co si asi musi pomyslet tisíce Poláku, kteři tam chodí, jak to asi v Česku vypadá
Prosim o kontakt na turistickou chatu Velká Čantorie. dekuji