Druhý den pobytu na Muránské planině se chceme podívat na nejvyšší vrchol Stolických vrchů, na vrchol jménem Stolica. Nejprve se musíme z Veľké ľúky, kde jsme spali, dostat na sedlo Javorinka.
Probouzíme se na Veľké lúce, Pieskách, přesněji, probouzejí nás traktory, které na louce jezdí a táhnou sekačky, které louku sekají. Vůbec na mě okolí nepůsobí dojmem, jako by jsme byli v národním parku. Krom traktorů taky občas po nedaleké asfaltové cestě projede nákladní auto se dřevem, nebo pro dřevo.
Obr. 1. (Já, Radim Dostál na Veľké ľúce, Muráň)
Noc byla poměrně chladná, ale ráno už není zima a probouzíme se do tepla. Nasnídáme se, sbalíme a vyrážíme na vrchol Stolice. Nejprve se po červené a modré začínáme jako by vracet přes Veľkou lúku na rozcestník jménem Veľká lúka. Jdeme po asfaltovém chodníku a procházíme přes Veľkú lúku. Za polovinou Veľké lúky je informační cedule, u které se cesta rozděluje na dvě. Jedna vede dále přes Veľkou lúku směrem ke stavení, kde krom obytných domů je také velká stáj. My odbočujeme doprava po další, trochu horší asfaltové cestě, kde mírným stoupáním opouštíme Veľkou lúku a po chvilce vcházíme mezi stromy do lesa.
Po dalších asi pěti minutách a po necelých dvaceti minutách od místa kde jsme spali, přicházíme na rozcestí Veľká lúka. Zleva se k nám přidává žlutá turistická značka, po které jsme sem měli včera správně jít. My jsme si ale včera cestu zkrátili.
U rozcestníku se na chvíli zastavíme, napijeme se a pokračujeme dále po modré a červené značce. Potkáváme staršího pána v uniformě ochránce přírody, který se s námi dává do řeči a ptá se, kde jsme byli, kam jdeme a kam ještě plánujeme jít v dalších dnech. Někde jsem četl, že prý na Muránské planině je jen jeden ochránce přírody, což měl být nějaký důchodce. Měli jsme to štěstí, že jsme ho potkali.
Na turistické rozcestí Pod Skalou přicházím asi za patnáct minut. Jdeme při tom po nekvalitní asfaltové cestě. Odbočuje zde doprava červená turistická značka vedoucí lesní cestou do Muránské Huty. Touto cestou se dnes budeme vracet. Do Muránské Huty by cesta trvala třicet minut.
Po čtyři čtvrtě hodiny příjemné chůze lesem přicházíme na rozcestí Pod Javorinou. Nejprve vyjdeme z lesa a po pravé ruce máme naučné cedule. Turistický rozcestník je asi o dvacet metrů dále skrytý ve stromech. Je zde také velká asfaltová cesta spojující obce Muráň a Červenou Skalu. Rozcestník nás odkáže ještě dál, protože za pět minut má být sedlo Javorinka, ústřední rozcestí. Na chvíli se zastavujeme a jíme. K ústřednímu rozcestí pak jdeme po velké asfaltové cestě, na které jezdí dost aut.
Cesta trvá skutečně asi pět minut. Až nyní můžeme teprve říci, že jsme u rozcestníku jménem sedlo Javorinka. Ze sedla Javorinka vycházíme doprava po červené turistické značce na štěrkovou cestu a směřujeme směrem na Šumiac Priehyba a dále na Stolici. Kousek za rozcestím má být podle turistického průvodce pramen vody. Po pár desítkách metrů vcházíme do lesa a pramen vody je skoro hned po vstupu do lesa (asi sto metrů od rozcestníku). Je po levé ruce asi 5 metrů od cesty pod malou dřevěnou stříškou. Bohužel přichází velmi nepříjemné zjištění. Pramen je vyschlý. Což je velmi nepříjemné, nemáme už totiž dostatek vody.
Naštěstí tou dobou jdou v protisměru dva lidé, kteří vidí, jak překvapeně stojíme u pramene. Informují nás, že pramen je vyschlý, a že v blízkém okolí žádný pramen vody není. Mají ale kousek od sud chatu, kam si vodu vozí a mají tam teď ještě jeden plný barel. Takže nám vodu dají.
Vracíme se s nimi zpět na sedlo Javorinka , přejedeme asfaltovou cestou a pokračujeme dále do lesa. Po chvilce cesty lesem přicházíme k několika stavením. Jedna z nich se jmenuje chata Karolka. Zde jsme si nabrali vodu a vrátili se zpět na turistickou trasu. Cesta k chatě a zpět i s nabráním vody trvala asi dvacet minut.
Obr. 2. Já (Radim Dostál) a Lenka nabíráme vodu kousek od sedla Javorinka
Cesta z Veľké lúky na sedlo Javorinka je snadná procházka více méně po rovině. S vodou na sedle Javorinka raději nepočítejte. V létě 2009 byl vyschlý.
Popis šesti-denního výletu do národního parku Muránská planina na Slovensku. Já, Jarda a Lenka jsme navštívili také Stolicu (ve Stolických vrších) a Fabovu hoľu ve Veporksých vrších.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů