Vodopády Studeného potoka
- Radim Dostál
- 27.01.2014
- 0:00
- Změněno: 14.06.2014 | 12:00
Náš první výlet povede kolem Studeného potoka, kde uvidíme tři vodopády Studeného potoka - Dlhý vodopád, Velký vodopád a Malý vodopád.
Náš první výlet povede kolem Studeného potoka, kde uvidíme tři vodopády Studeného potoka - Dlhý vodopád, Velký vodopád a Malý vodopád.
Z hotelu v Tatranských Zrubech vycházíme ráno a směřujeme na nedalekou zastávku električky, která nás zaveze do Starého Smokovce. Jízdenky na električku jsme koupili v recepci hotelu. Jízdenky nejdou ve voze nijak sehnat (ani u řidiče, ani zde nemají automaty) a nejsou k dispozici ani na mnoha (na většině) zastávek. Je dobré mít jízdenky koupené předem, cestující pak nemusí řešit, kde jízdenku sehnat.
Ze Starého Smokovce máme v plánu vyjet lanovkou na Hrebienok. Cesta z nádraží k dolní stanici lanovky trvá ani ne deset minut. Bohužel časy příjezdu električky ze směru od Štrbského Plesa a odjezdu lanovky jsou synchronizovány tak, že lanovku by jsme neměli šanci stihnout i kdyby jsme věděli, že máme spěchat. V klidu si tedy koupíme lístky na lanovku a čekáme skoro půl hodiny na další lanovku.
Hrebienok je turistické a lyžařské středisko nad Starým Smokovcem
Bilíkova chata je horská chata na Tatranské magistrále poblíž Hrebienku, horní stanice lanovky ze Starého Smokovce.
Rázcestie nad Dlhým vodopádom je turistické rozcestí ve Veľké Studené dolině.
Dlhý vodopád je jeden z vodopádů na Studeném potoce.
Na Hrebienku je horní stanice lanovky ze Starého Smokovce. Hned nás zde zaujmou lidé nabízející koloběžky k půjčení, se kterými lze sjet dolů do Starého Smokovce. Dnes něco takového nemáme v plánu, ale na koloběžku ještě také dojde.
Bez většího zdržování začínáme ihned klesat po zelené turistické značce. Asi po dvaceti minutách přicházíme k turistickému rozcestí Rázcestie nad Dlhým vodopádom, kde jsme podle rozcestníku na Hrebienku měli být za čtvrt hodiny.
Od rozcestníku již je vidět Dlhý vodopád, který je pár desítek metrů pod námi. Půjdeme k němu po žluté turistické značce a cesta by měla dle rozcestníku trvat jen tři minuty. Scházíme dolů a jak jinak než fotíme.
U vodopádu se zdržíme asi čtvrt hodiny a vracíme se stejnou cestou po žluté turistické značce k rozcestníku Rázcestie nad Dlhým vodopádom. Kdybychom se nevraceli, ale pokračovali dále, došli by jsme do Tatranské Lesné. Nás však zajímají další vodopády Studeného potoka, proto se vracíme na zelenou turistickou značku.
Od Rázcestie nad Dlhým vodopádom pokračujeme po zelené turistické značce směrem na Rainerovu chatu. Asi po dvaceti minutách přicházíme k dalšímu turistickému rozcestí.
Na rozcestí Vodopády Studeného potoka se k naší zelené turistické značce připojuje modrá turistická značka. Také zde začíná žlutá turistické značka, která od posledního rozcestí šla společně s naší zelenou.
Od rozcestí Vodopády Studeného potoka je vidět Velký vodopád, ke kterému se dá sejít až k Studenému potoku a ten přejít po lávce. Sejdeme k lávce, prohlížíme si Velký vodopád, který je opravdu velký. Samozřejmě také fotíme. Kdybychom pokračovali dále za lávkou, dojdeme do Tatranské Lomnice. My pokračujeme po modré turistické značce v původním směru naší cesty na Rainerovu chatu. Rainerova chata má být podle rozcestníku vzdálena deset minut chůze.
Po pár minutách přicházíme k místu, které je zajištěno zábradlím z řetězu a z něj vidíme vodopád. Není zde žádná informační cedule, předpokládám, že se jedná o Malý vodopád, který je na mapě označen jako Malý-skrytý vodopád. Uděláme pár fotek a pokračujeme.
Na Rainerovu chatu přicházíme asi po patnácti minutách od rozcestí Vodopády Studeného potoka. V chatě si kupujeme výborný čaj, někteří si do něj dají i něco ostřejšího a usedáme venku před chatou na lavičku.
Na přelomu září a října jsem se vydal na šachový turnaj do Tatranských Zrubů. Při té příležitosti jsem udělal několik nijak extrémně náročných procházek po Vysokých Tatrách.