Titulkové věty se mohou zdát nesmyslné, ale pokud víme, o čem je řeč, není tomu tak. Hrob je totiž jméno městečka na okrese Teplice na úpatí Krušných hor. Takže, vydejme se do Hrobu a do jeho okolí a určitě se tam třeba budeme chtít vrátit.
Město Hrob leží 7 km severozápadně od Teplic v Čechách, 18 km severovýchodně od Mostu a 22 km východně od Ústí nad Labem. městem prochází silnice 1. třídy č. 27 z Dubí u Teplic směr Most. Jak je obvyklé u měst na úpatí Krušných hor, mají ve svém katastru body s velkým výškovým rozdílem, nejvyšší bodem je 855 metrů nad mořem úbočí vrchu Tří pánů nad Domaslavickým údolím a nejnižším bodem je hladina vodní nádrže Barbora asi 199 metrů nad mořem.
Poprvé se dovídáme o Hrobu v roce 1282, kdy se stal majetkem oseckého kláštera. Výrazně mu v rozvoji pomohla situace, že roku 1341 byla přes něj přeložena kupecká cesta z Oseka a pak také hornické podnikání v širším okolí Krušných hor. Městem se Hrob měl stát již za Karla IV., ale ještě do roku 1400 těžba stříbra a dalších kovů poklesla. Další rozmach nastal po roce 1458, kdy král Jiří z Poděbrad potvrdil Hrobu městská privilegia a od 16.století nastal nový boom hornictví.
Do evropských dějin se zapsal Hrob v roce 1617, kdy zdejší protestantský kostel, který stál teprve 3 roky, srovnali se zemí vojáci oseckého hejtmana, protože podle dnešních požadavků nebylo na stavbu vydáno stavební povolení a na materiál nebyly doklady. Protestanti to ale vzali jako porušení Rudolfova majestátu o náboženské svobodě, a to ve spojení s uzavřením kostela v Broumově, který měl stejné stavební nedostatky, vedlo k 2. pražské defenestraci a k rozpoutání 30leté války.
Obr. 1. Hrob kostel
Původně gotický kostel sv. Barbory z roku 1292 byl několikrát přestavován, naposledy v 19. stol. pseudoslohově, barokní fara je z roku 1786. Náměstí zdobí barokní kašna z r. 1740. Secesní evangelický kostel Vzkříšení byl postaven v letech 1900 až 1902, nyní patří sboru církve čs. husitské. Unikátní jsou základy luteránského kostela zbořeného roku 1617, které byly ale odkryty v roce 1913. Zdejší Hornické muzeum bylo otevřeno v roce 2008.
Obr. 2. Náměstí v hrobu
Osamocený skalní útvar Žába můžeme navštívit kousek za osadou Mlýny u silničce směrem do Střelné, název má kámen podle svého tvaru.
Vlčí kámen je významný skalní útvar 2 km severovýchodně (přímou čarou) nad Mikulovským údolím, na kterém lze vidět různé skalní útvary, tedy balvanové proudy, mrazové sruby a úpatní haldy. Z vrchu je krásný výhled na Teplice a široké okolí.
Domaslavické údolí najdeme severozápadně od Hrobu nad osadou Křižanov. Jde o ukázku krušnohorských podmáčených svahů, suťových lesů a pramenišť a místy bukového porostu.
Dušanova vyhlídka je skalní vyhlídka ve svahu hory Stropníku s výhledem na České středohoří a na podkrušnohorskou uhelnou pánev.
Obr. 3. Základy hřbitova
Zdejší rekreace spojená se sluncem a vodou se soustřeďuje k vodní nádrži Barbora, která má rozlohu 65 ha a hloubku až 60 metrů. Je to uměle vytvořené jezero vzniklé po roce 1970 zatopením povrchového dolu, je zde autokemp, loděnice jachtařského klubu, potápěčské středisko a golfové hřiště. Pro koupání jde o neoficiální vodní plochu, kterou s převahou využívají naturisté.
Ubytování v samotném Hrobu má trochu skromnější možnosti, je zde apartmánový rodinný dům, penzion v osadě Křižanov aj.
Vydejme se do okolí hrobu za památkami a pěknou přírodou. Začneme na rozcestí turistických tras, ale nevydáme se po žádné z nich, naopak se dáme neznačenou Teplickou ulicí východním směrem. Mineme kapli ve Verneřicích po levé ruce, přejdeme přes potok Bouřlivák a pokračujeme stále směrem skoro polní cestou na Střelnou. Neodbočíme vpravo k vodní nádrži Otakar, přejdeme potok a na prvním odbočení se dáme vpravo. Neustále držíme východní směr, až vstoupíme do lesa a jdeme lesní cestou stále k východu stále až na silnici mezi Střelnou a Košťany. Pokud jsme vyšli správně, měli bychom mít vpravo můstek přes Sviní potok. Za ním pak zahneme opět východně do Lidické ulice a dojmeme k loveckému zámečku Košťany či Střelná. Jde o romantickou stavbu z 19. století.
Obejdeme zámeček a lesní cestou se dostaneme k dalšími zámečku, Mstišov-Tuppelburg. Jde o centrální letohrádek z poloviny 18. století, dnes s restaurací.
Vrátíme se na silnici, kde jsme objevili i modrou značku. Dáme se po ní vpravo a pokračujeme do lesů a strání Krušných hor a vystoupáme až na Vlčí kámen. Zde se pokocháme vyhlídkou a vrátíme se na křižovatku s odbočkou. Zde odbočíme na lesní cestu vpravo, tedy opět východně. Prudce klesneme k Svinímu potoku a podle něho dál kolem samoty Liškárny a přes železniční trať dojdeme do sídliště Střelná. Po ulici Sídliště zahneme vlevo, podejdeme hlavní silnici a za chráněnou lípo po levici zahneme vpravo po ulici Stará Střelná.
Jdeme jmenovanou ulicí a silnicí k západu a asi 500 metrů za posledními domy Střelné v místech, kde se dostaneme pod elektrické vedení, odbočíme krátce vlevo a dojdeme skalnímu útvaru Žába. Vrátíme se na silnici a pokračujeme směr Verneřice a přes ně již známou cestou do Hrobu. Trasa měří 14 km, celkové převýšení je 450 metrů, ale největší stoupání je na Vlčí kámen, jen asi 300 metrů. Cesta není vhodná pro cyklisty, zejména pro úsek kolem Vlčího kamene.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů