Druhý den našeho pobytu na Velké Fatře se vydáváme na Vrchol Šiprúň, který jsme den před tím nanavštívili. Také se pokusíme najít Hradené jezero Blatné.
Dnes musíme „vyřídit“ jeden včerejší rest, tím je vrchol Šiprúň, který tak lehce nevzdáme. Na Šiprúň musíme jít po stejné cestě tam i zpět. Dále se chceme podívat na Hradené jezero Blatné, které se nám bohužel nepodaří najít.
Sice jsme se večer jasně domluvili, že nejpozději v 10 vycházíme. Skutečnost je ale taková, že kromě mne ostatní v 10 teprve vstávají. Nakonec se nám podaří vyjít těsně před 11. hodinou z horského hotelu Smrekovica.
Vyrážíme po zelené turistické značce směrem k vojenské zotavovně po cestě, kterou jsme šli včera v opačném směru. Na vojenskou zotavovnu dojdeme za necelou ¼ hodinu. Od vojenské zotavovny se vydáváme po zelené turistické značce směrem na Nižné Šiprúnské sedlo. Cesta není nijak náročná. Procházíme přes (přesněji těsně kolem) vrcholu Malá Smrekovica. Není na něm žádný ukazatel turistických značek, proto se pouze po prohlédnutí mapy domníváme, že se jedná o Malou Smrekovicu. Dále pokračujeme po zelené turistické značce až na Nižné Šiprúnské sedlo. Podle rozcestníku u zotavovny jsme měli jít 45 minut, podle mapy 1 hodinu a 30 minut. Ve skutečnosti jsme šli 1 hodinu a 10 minut.
Obr. 1. Já (Radim Dostál), napravo vrchol Šiprúň v pohoří Velká Fatra
Rozcestník turistických značek ukazuje na Vyšné Šiprúnské sedlo stejnou cestou po červené za 17 minut, po zelené za 23 minut. Ve skutečnosti je pravdivý údaj na mapě, který délku chůze odhaduje na 5 minut. Po 5 minutách přicházíme na rozcestník Vyšné Šiprúnské sedlo.
Zde se vydáváme po červené turistické značce na Šiprúň. Po pár minutách chůze se začíná turistická značka ubírat podezřele napravo od hory, která je podle mapy jasně vrchol Šiprúň. Začínáme si uvědomovat, že cesta pokračuje dále do Podsuché. Vydáváme se tedy po louce směrem k Šiprúni a děláme dobře. Červená turistická značka totiž vede z Vyšného Šiprúnského sedla do Podsuché. Kousek za rozcestím Vyšné Šiprúnské sedlo se od klasické červené turistické značky (červený pruh lemovaný dvěma bílými pruhy) odděluje červený trojúhelník v bílém lemování (odbočka od turistické trasy na významné nebo zajímavé místo). Po chvíli chůze po louce narážíme na pěšinu a po chvilce na ní nacházíme onen červený trojúhelník. Cesta na vrchol Šiprúň trvá i s malým blouděním a hledáním trasy asi 15 minut.
Na vrcholu Šiprúň (1461 m.n.m.) je krásný výhled. Zde asi na 15 minut usedáme, nebo spíše uleháme do trávy. Nakonec ještě uděláme několik fotografií nás, jak jsme na vrcholu a také fotografie všelijakých květin, které rostou v trávě. Z výšky sledujeme cestu z Podsuché, po které by jsme přišli, kdyby nám včera neujel autobus. Poté se vracíme zpět. Cesta na Vyšné Šiprúnské sedlo trvá méně než 10 minut. Z Vyšného Šiprúnského sedla jdeme po červené a zároveň zelené turistické značce přes Malou Smrekovici směrem na vojenskou zotavovnu. Cesta nám trvá 57 minut. V zotavovně si dáváme pivo. Sice nás trochu rozladí fakt, že není čepované, ale nakonec odoláme i láhvovému pivu. Od zotavovny jdeme 13 minut po zelené turistické značce zpět na horský hotel Smrekovica.
Protože nás ještě čeká cesta na Hradené jezero Blatné, snažím se udržet morálku mužstva, která upadá. Řeči, jako že se nají a pak už nikam nejdou, jsou postupně slyšet od všech účastníků.
Po rychlé vlastní večeři vyrážíme po žluté turistické značce směrem na Blatnou. Tam ale nemáme v plánu dojít, protože nás zajímá jen ono jezero, které je podle mapy asi ve dvou třetinách cesty. Navíc jít na Blatnou a zpět by znamenalo, že by jsme již nedorazili zpět za světla. Na Hradené jezero Blatné s námi nevyráží Pepíček, který už zůstává v restauraci.
Těžko říct, co jsem od jezera očekával, rozhodně jsme neviděli nic. První potíže začali hned na louce pod chatou. Žlutá turistická značka totiž nejdříve šla se zelenou, pak dlouho nebyla žádná, ale my věděli, že žlutá vede směrem na zotavovnu, kam jsme cestu znali. Podle mapy se měla žlutá co nejdříve od zelené oddělit směrem vlevo. Bohužel u oddělení turistických značek nebyl žádný rozcestník. To zapříčinilo, že jsme zbytečně prošli celou louku směrem na zotavovnu a opět se vraceli. Nakonec jsem si všimnul odbočky žluté značky vlevo (v původním směru od chaty) do lesa skoro hned asi 200 metrů pod chatou. Vydáváme se tedy po žluté poměrně dost zanedbané lesní pěšině směrem na Blatnou. O tom, že pěšina není příliš využívána svědčilo velké množství napadaných stromů přes pěšinu, které se musely mnohdy dost nepohodlně přelézat, nebo obcházet. Další věc, která nás v našem názoru utvrdila byla, že na mnoha místech na pěšině bylo vidět neuvěřitelné množství medvědího trusu. I když Jarda vtipně poznamenal: „Cesta musí být turisty využívána ve velké míře, protože medvědi by se těžko shlukovali ve velkém množství na místě, kde by zemřeli hlady.“
I s blouděním na louce pod chatou a s přelézáním plotů jsme šli po lesní pěšině podél potoka, který jsme měli po levé ruce asi 1 hodinu a 20 minut, až jsme došli na velkou lesní cestu po které by mohly jezdit i auta. Opět trochu chvíli zmatení jsme zjišťovali, jestli jít po lesní cestě vpravo (nahoru) nebo vlevo (dolů). Nakonec se rozdělujeme, aby ten kdo najde značku zavolal. Vyhrává cesta dolů, ale po ní jdeme jen necelých 10 minut. Jsme na cestě už hodinu a půl a podle mapy by jsme měli být po hodině u jezera, rozhoduji i já (neoficiální vůdce), že jezero buď neexistuje, nebo jsme ho minuli a nevšili si ho a proto se vrátíme. Cesta zpět trvá 1 hodinu a 15 minut. Přicházíme ještě za světla.
V restauraci horského hotelu Smrekovica po zbytek večera konzumujeme alkohol. Možná ve větší míře než je (pro některé) zdrávo. Když se později ptáme číšnice v restauraci na ono Hradené jezero Blatné, jestli vůbec existuje nebo ne, případně kde jsme ho měli vidět, dovídáme se, že nic jako Hradené jezero Blatné číšnice nezná, ale že nikam moc nechodí a proto okolí nezná. Takže možná existuje, i když o něm slyší poprvé.
Hradené jezero Blatné není jediné místo na Velké Fatře, které je označeno v mapě a při tom buď není, nebo nestojí ani za řeč.
Co povíte k Hradenému jezeru Blatnému?
Celkem hlasovalo 36 lidí
V červenci roku 2006 jsme se já, Jarda, Albert (Lukáš) a Pepíček (Petr) rozhodli přejít hřeben Velké Fatry.
treba robit turistiku z otvorenymi očami...jazero existuje ale je zarastene...a ake su mieste ktora podla mapy existuju ale neoplati sa ich vidiet????
Jazero Blatné je "jazerom" len počas daživeho počasia,alebo na jar. Ja som ho videl počas cyklotúry z Ľubochnianskej doliny na Smrekovicu niekedy v máji.
BLATNE JAZERO existuje len na jar =) DNESKA som ho videla v plnej kráse, dokonca som sa v ňom aj "okúpala" ( historka na dlho ). Choďte tam v týchto dňoch dokým nevyschne! Neskutočná nádhera=)
stačilo len trochu pogoogliť a dočítala som sa: Jeho plocha {jazera} kolíše od 0,01 ha do 1,55 ha, maximálna hĺbka je 1,12 m... takže keď ste tam boli malo zrejme len 0,01 ha a tým pádom ste ho mohli ľahko prehliadnuť :)
Sem vložte příspěvekto je tak ked češi objavujú :D
Chybou pisatela bolo, ze sli len 10 minut smerom dolu. Jazero je vzdialene asi 20 minut smerom dolu po zltej znacke. Stacilo venovat tomu este 10 minut a boli by v cieli. Od jazera je este cosi vyse hodiny k Horarni Blatna. Alkohol na chate mohol pockat :O))) Na mape zlta znacka vyzera akoby sla rovno, ale od toho vstupu na cestu, po ktorej by mohli ist aj auta, sa akoby vracia tym smerom odkial sme prisli. Na niektorych mapach je to vyznacene lepsie!
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů