Vrchol Sněžka a cesta zpět na Luční boudu
- Radim Dostál
- 13.08.2012
- 0:00
- Změněno: 6.04.2014 | 16:50
Čeká nás výstup na nejvyšší vrchol České Republiky, kde nás stihne pruký liják. Až se přežene, vrátíme se zpět dolů na Obří sedlo a Luční boudu.
Obří sedlo (1395 m. n. m.)
Na Obřím sedle je několik rozcestníků jak českých, tak i polských a také polská horská chata. Zprava se k nám připojuje turistická trasa vedoucí z Pece pod Sněžkou přes Obří důl. Nezdržujeme se a hned pokračujeme dále po červené turistické značce na Sněžku. Vrchol Sněžka je po červené turistické značce 1 a půl kilometru. Od Luční boudy jsme přes Úpské rašeliniště ušli dva a půl kilometru po modré turistické značce.
Lidí je zde jak na Václaváku. Fouká hodně silný vítr sám o sobě nevěstí nic dobrého. Navíc v dálce vidíme, jak se na nás směrem z Polska valí černé dešťové mraky. V Polsku už nejspíše prší.
Závěrečný výstup na Sněžku nám trvá asi půl hodiny. Absolvujeme stoupání z Obřího dolu podél zábradlí po kamenité cestě. Po cestě máme několikrát příležitost pokochat se výhledem na Obří důl, čehož využívám a fotím.
Obr. 1. Obří Důl ze Sněžky – Krkonoše
Sněžka (1602 m. n. m.)
Na nejvyšší vrchol České Republiky přicházíme před půl třetí odpoledne a začíná mírně krápat. Mírné krápání se rychle změní v hustý a dost studený déšť. Vrchol Sněžky se také dostal do mraku a jsme v mlze, kde vidět jde asi tak na 30 metrů. Nevíme jak dlouho bude pršet a proto se neběžíme hned schovat, ale uděláme si několik fotek na vrcholu, i když v mlze a dešti. Poté najdeme útočiště v bufetu, kde byla dříve pošta. Je zde dost plno, protože podobný nápad má mnoho dalších lidí. Na stojáka si dáváme horký čaj s rumem a čekáme.
Obr. 2. Vrchol Sněžky – Krkonoše
Je zde také polská restaurace (na polské straně), která láká cedulí na teplé gofry. Dali jsme ale přednost českému bufetu. Polská restaurace je v budově observatoře, která může připomínat UFO.
Asi po půl hodině se počasí uklidňuje a přestává pršet. Mrak také mizí a část oblohy je dokonce úplně jasná. Fotíme rozhledy na okolí. Také se podíváme do vrcholové kaple a pomalu se začínáme vracet dolů. Na vrcholu jsme byli necelou hodinu.
Obr. 3. Výhled z vrcholu Sněžky – Krkonoše
Nyní nás čeká cesta zpět do Špindlerova Mlýna. Půjdeme úplně stejnou cestou, jakou jsme přišli. Původní plán, že by jsme se vraceli přes Údolí Bílého Labe se nám začíná hroutit, protože jsme na vrcholu byli déle, než jsme měli v plánu. V tomto okamžiku jsme ale ještě definitivně neztratili naději.
Obří sedlo (1395 m. n. m.)
Cesta zpět na obří sedlo nám trvá něco přes půl hodiny. Dolů jdeme trochu pomaleji, než nahoru. Cesta vede po kamenech, které jsou po dešti kluzké. Vítr už moc nefouká (oproti tomu, jak jsme ze byli cestou nahoru) a lidí je o hodně méně. Je vidět, že déšť je zahnal pryč. Na Obřím sedle se nezdržujeme a rovnou pokračujeme dále přes Úpské rašeliniště. Nejprve nás modrá turistická značka vede klečí a později mokřinou a loukou, to už jsme ale na Úpském rašeliništi a jdeme po dřevěné lávce. Tentokrát se příliš nekocháme pohledem na Úpské rašeliniště a ani nefotíme. Navíc začíná mírně pršet. Jdeme rychle, protože spěcháme.
Více informací z informačních cedulí o Úpském rašeliništi je v článku Z Kozích hřbetů přes Labskou boudu a Úpské rašeliniště.
Luční bouda (1410 m. n. m.)
K Luční boudě přicházíme po více než půl hodině. O tom až v příštím dílu.