Bílý sloup (1227 m. n. m.)
Na rozcestí Bílý sloup se k nám připojuje zleva zelená turistická značka. My pokračujeme dále po červené turistické značce, po naučné stezce S Koprníčkem na výlet Keprnickými horami. Jdeme skoro po rovině k Vřesové studánce.
Vřesová studánka (1290 m. n. m.)
K rozcestí Vřesová studánka přicházíme asi po čtvrt hodině. Dle turistických ukazatelů jsme ušli jeden kilometr. Vřesová studánka je malý horský pramen vody, který je umístěn v malé kamenné, volně přístupné kapli. Kousek od pramene je stejnojmenné turistické rozcestí u kterého jsou informační cedule informující o historii Vřesové studánky.
Obr. 1. Vřesová studánka – Jeseníky
Kaple je poutním místem, dle legendy má totiž voda ozdravující účinky. Pověst říká, že voda uzdravila jelena, který postřelený prchal těmito místy před lovcem a napil se vody právě z této studánky. Oním lovcem byl lesník Franz Niewall z nedalekých Rejhotic. Lesník Franz byl později přeložen do Brandýsa v Čechách: V Brandýse však onemocněl nakažlivou nemocí, kterou byla později nakažená celá jeho rodina. V noci měl sen, kde mu bylo naznačeno, že by jej mohla uzdravit právě voda z oné studánky, u které kdysi postřelil jelena a ten se uzdravil. Na nic nečekal a hned druhý den se se svou rodinnou vydal na cestu k Vřesové studánce. Jak už to v pověstech bývá, zázrak se stal a voda ze studánky jej i jeho rodinu uzdravila. Zpráva o zázračné vodě ve studánce se rychle rozšířila po okolí a z Vřesové studánky se stalo poutní místo.
Tolik pověsti, prokazatelná historie hovoří o 1. kapli z poloviny 18. století, kterou zde nechal postavit hrabě Jan Ludvík ze Žerotína. V té době byla kaple dřevěná. V 19. století je kaple přestavěná na kamennou. Poutníků však stále přibývá a v roce 1927 je kaple přebudována na malý horský kostel. Ten však poutníkům nebyl k dispozici ani dvacet let. V květnu 1946 vyhořel po zásahu bleskem.
Kromě kaple byla nedaleko dokonce i útulna pro poutníky, kterou postavil roku 1820 pan Schwarzer z Koutů. Krom ubytování pro poutníky rostla poptávka i po hostinci, která zde také rychle vznikl. Hostinec roku 1892 vyhořel a hned o rok později byl postaven nový, který zde vydržel skoro sto let. Zbourán byl roku 1988.
Ke studánce pravidelně od června do října proudily davy poutníků věřících v zázračnou moc studánky. Nejvíce se zde scházeli lidé na svátek Máří Magdalény (22. červenec). Poutníků zde mohlo být i 1500 najednou. Je vidět, že místo bylo opravdovou legendou mezi potními místy. Také jsem se vody z pramene napil, tak uvidíme, co to se mnou udělá.
V okolí studánky kdysi hojně rostl vřes, po kterém je studánka pojmenována.
Na turistickém rozcestí se od nás odděluje zelená turistická značka, která zahýbá doprava. My pokračujeme dále po červené turistické značce.
Sedlo pod Vřesovkou (1205 m. n. m.)
Po čtvrt hodině mírného klesání přicházíme na sedlo Pod Vřesovkou. Křižujeme se zde se žlutou a zelenou turistickou značkou. Dle rozcestníku jsme ušli jeden kilometr. Ze sedla pokračujeme dále po červené turistické značce.