Jedním z turistických center Českého Švýcarska je obec Jetřichovice. Zde najdeme veškeré služby, které potřebuje turista na cestách, infocentrum, možnosti stravování, ubytování a podobně. Nejčastějším cílem z Jetřichovic je Mariina vyhlídka, my se však vydáme trochu jiným směrem, mezi skalní údolí.
Do Jetřichovic se dostaneme soukromě autem, autobusy sem jezdí z Děčína a Huntiřova. Obec Jetřichovice neleží přímo na území národního parku, ale má k jeho hranicích velmi blízko. My se také budeme pohybovat na rozhraní, takže část výletu bude po území CHKO Labské pískovce a menší část Národním parkem České Švýcarsko. Tam platí omezující pravidla pro pohyb, ale i když půjdeme kousek mimo značené cesty, jistě zákon neporušíme.
Ves Jetřichovice na březích potoka Jetřichovická Bělá vznikla asi současně s nedalekým hradem Falkenštejnem, jehož zbytky navštívíme na konci naší trasy. Bylo to někdy v 1. polovině 14. století, kdy se Čechy velmi rozvíjely a s nimi samozřejmě i obchod. Právě tudy procházela jedna z obchodních cest do Saska a Lužice. Ves byla postupně majetkem členů několika významných šlechtických rodin, jako byly Michalovicové, Berkové, Vartenberkové a Kinští, ovšem blízkost hranic způsobila, že byla často ve válečných letech poničena a vydrancovaná. Z památek můžeme zmínit barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, který povstal z kaple vystavěné roku 1752. Kostel je z let 1787 až 91 a jeho věž z roku 1828. Památkově jsou chráněny i mnohé lidové usedlosti a třeba ve skále vytesané cesta do Rynartic.
Výlet začneme nedaleko hlavní křižovatky pod budovou infocentra a u autobusové zastávky Jetřichovice – hostinec. Sbíhají se zde všechny barvy, my si vybereme červenou, modrou a zelenou, které nás povedou částečně vsi po silnici, ale i lesem kolem několika zajímavých skal (Lesní deska, Hádavá bába) k rozcestí Grieselův kříž. Grieselové vlastnili nedaleký mlýn. Zde u kovového křížku na kamenném podstavci se od nás odpojí modrá, takže po červené a zelení klesneme k rekreačnímu středisku s koupalištěm. Tady se od nás odpojí i zelená a my pokračujeme jen po červené právě k budově bývalého Grieselova mlýna. Za rybníkem roste po naší pravé ruce starý buk a za ním také vpravo odbočuje pěšina k Rusalčině jeskyni Pavlininou obchůzkou. Jde o skalní výklenek, snad sídlo víly, ale to by to musela být víla vodní.
Obr. 1. Rusalčina jeskyně
Přírodní rezervace Pavlinino údolí byla vyhlášená v roce 1993 o rozloze 183 hektarů a jde hlavně o údolí říčky Chřibské Kamenice. V našem směru začíná rezervace právě zde u Grieselova mlýna, který byl ale přestavěn na výrobnu nití, a projdeme si ji celou. Délka rezervace je 3,5 kilometru a místy je údolí hluboké až 120 metrů. Rostou zde mnohé chráněné rostliny i stromy a žijí i zajímaví živočiši, a to i ryby. Z těch například mihule a pstruzi. A když budeme mít štěstí, můžeme mít štěstí a zahlédneme kamzíky. Ti sem do kraje byli ale uměle vysázeni zhruba před 110 lety.
Obr. 2. Pavlinino údolí
Vrátíme se na červenou značku a pokračujeme po ní podél Chřibské Kamenice cestou, která byla zbudované v roce 1884 a přecházíme po ní z jednoho na druhý břeh. Skalními scenériemi nad vodní hladinou dojdeme někdy po lávkách a kamenných schodech na rozcestí s modrou značkou u přítoku Studeného potoka od osady Studený. Modrá značka odtud prochází krásnými místy Národního parku České Švýcarsko a končí po 22 kilometrech v Brtníkách. My se po této značce ale nevydáme, i když ji budeme po pár kilometrech křížit.
Nebudeme pokračovat ani po červené, ale po neznačené dál proti toku Chřibské Kamenice. Takže se dáme kousek po modré a na druhém břehu pak vpravo. Cesta je již méně udržovaná, ale stejně zajímavá a končí na silnici za Rynarticemi nedaleko Weidlichovy kaple Nejsvětější Trojice.
Na silnici, výše zmíněná kaple je kousek vlevo, pokračujeme ale vpravo až na křižovatku s odbočkou na Studený a dál na Českou Kamenici. Stojí zde budovy domova pro seniory, za nimi zahneme šikmo vpravo a podle zbytků staré Hübelovy továrny dojdeme lesní cestou k mostu. Nejde ale o obyčejný most, ale akvadukt z roku 1886, kterým se přiváděla voda na vodní kola k pohonu již zmíněné továrny, přesněji tkalcovny. Zde jsme již na území města Chřibské, ale do centra to jsou 4 kilometry.
Od viaduktu se vrátíme k domovu pro seniory a kousek i směrem k Rynarticím. Pozor, první lesní cestou asi po 100 metrech odbočíme vpravo do údolíčka s potůčkem, spíše tedy s mokřinami. Nalevo začneme obcházet skalní hřeben a na jeho špici odbočíme na lesní cestu vlevo. Pak již stoupáme lesní cestou po hřbetu, který se mírně stáčí vlevo. Hřbet se pak zúží, přejdeme rozcestí a dostaneme se na jižní úbočí vrchu Na Valech (432 m. n. m.). cesta se pak stočí vpravo a vystoupá více k vrcholu, ovšem jeho severozápadního sedla. Před námi se objeví skalní stěna a cesta se jí musí vyhnout vlevo, kde dojdeme na rozcestí s již avizovanou modrou značkou z Pavlínina dolu.
Na modré značce se ale moc neohřejeme, dáme se po ní vlevo asi 30 metrů, kdy z ní odbočíme vpravo opět na neznačenou lesní cestu. Ta pokračuje asi 100 metrů po plochém hřbítku, ale za rozcestím klesne do Polenového dolu. Tím projdeme až na jeho konec, kde se setkáme na křižovatce v Haťovém dole se žlutou značkou a potokem Velká Bělá. Pokud jsme na začátku psali o staré kupecké cestě do Saska a Lužice, tak jsme právě na ní.
Pokračujeme podle toku potoka se žlutou značkou údolím, které nás jistě uchvátí. Lemují ji místy vysoké skalní stěny, věže, pruské stráně. Představovat si zde přepadení středověkými lapky jistě nebude tak náročné. Údolím jdeme malinko přes kilometr a dojdeme na odbočku ke zbytkům hradu Falkenštejnu. Jde o skalní suk přístupný úzkou štěrbinou, kde sice nenajdeme žádné zdivo, ale zato hradní místnosti vytesané do skály, ústřední místnost, vedlejší kaple a stopy po dalších dřevěných budovách. Za zdroj vody sloužila pouze cisterna jako zásobárna jen dešťové vody.
Obr. 3. Na Falkenstejně
Sejdeme opět na žlutou značku a pokračujeme po ní až k Jetřichovicím. První budovou vpravo je v roce1927 postavená dětská zotavovna, která však byla z finančních důvodů v roce 2005 uzavřena. Kousek za zotavovnou rozcestí dominuje skalní věž Poštolčí kužel. Pak mineme Švýcarský dvůr a již jsme opět v centru Jetřichovic, kde jsme dnešní výlet začínali.
Trasa měří 14 kilometrů, nejvyšším místem je krátký úsek modré značky pod vrcholem Na Valech 419 metrů nad mořem, nejnižším místem je tradičně start a cíl v Jetřichovicích 224 metrů nad mořem. Trasa není naprosto vhodná pro cyklisty, ti mají dokonce zákaz se po některých cestách pohybovat. Přesto je však nutno dodat, že krátká část výletu byla vedena i po značené cyklotrase (Haťový důl). Celkové převýšení na trase je 450 metrů, takže jde o středně náročnou vycházku.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů