Výstup na Hohsaas
- Radim Dostál
- 14.04.2014
- 0:00
- Změněno: 7.05.2014 | 17:12
Třetí den našeho pobytu vystoupáme Hohsaas (3101 m. n. m.). Trochu si při tom pomůžeme lanovkou, kterou vyjedeme na Kreuzboden (2397 m. n. m.).
Náš výlet začínáme v Saas-Grund, kde jsme ubytováni. Saas-Grund se nachází v údolí Saas. Dnes nikam nejedeme autobusem, naše trasa začíná kousek od penzionu.
Kreuzboden (2397 m. n. m.)
Ze Saas-Grund se vyvezeme kabinkovou lanovkou na Kreuzboden. Kreuzboden je přestupní mezistanice lanovky na Hohsaas. My jsme rozhodnuti vyjít druhou část trasy pěšky. Na Kreuzboden je restaurace a také několik atrakcí spíše pro děti. Je zde i několik kratších vleků, z čehož usuzuji, že v zimě je Kreuzboden asi hodně významný, protože zde probíhá několik sjezdovek. Podle rozcestníku je vrchol Jegihorn vzdálen hodinu a půl chůze po modré turistické značce a vrchní stanice lanovky Hohsaas je vzdálena dvě hodiny chůze po červené turistické značce. Vycházíme …
Obr. 1. Cestou na Hohsaas – Švýcarsko
Moc nás nepřekvapuje prudší stoupání. Musíme za dvě hodiny překonat přibližně 700 výškových metrů. Jdeme po sjezdovce, místy míjíme i zaparkovanou rolbu, která slouží k úpravě sjezdovek. Stoupáme kolem horského potoku, který místy vytváří malé vodopády.
Jegihorn (3206 m. n. m.)
Cestou se chybně vydáme po modré značce směrem k vrcholu Jegihorn. Dříve nebo později by jsme si své chyby všimli, vrchol Jegihorn totiž není turisticky přístupný. Modrá značka z Kreuzboden vede pod horolezeckou stěnu, po které se dále už vydají jen horolezci. My si ale uvědomíme svůj omyl dříve, než dojdeme pod horolezeckou stěnu. Vidíme, že horní stanice lanovky Hohsaas se od nás pořád více a více vzdaluje.
Ostatní se již vydávají přes sjezdovku doprava směrem k horní stanici lanovky Hohsaas, já se ještě zastavuji a vytahuji mapu. Asi působíme dost zmatečným dojmem, protože první ze skupiny horolezců,kteří jdou od Jegihorn proti nám se mě ptá, jestli potřebuji pomoc. Na bundě má logo horské služby. Patrně se jedná o průvodce oné skupiny. Vysvětluji mu, že pomoc nepotřebuji, že jsme jen zvolili špatnou cestu. Poté se vydávám za ostatními.
Weismieshütte
Obr. 2. Weismieshütte – Švýcarsko
Vrátíme se na červenou turistickou značku, po chvíli přejdeme přes lávku a za pár minut se ocitáme nad horskou chatou Weismieshütte, která je od nás asi 100 metrů. Na chvíli usedám do trávy a svačím. Po malé přestávce začínáme zase stoupat. Turistická značka vede po sjezdovce. V dálce zahlédnu kamzíka, tak jej hned na největší ohniskovou vzdálenost fotím. To ještě netuším, že za chvíli bude celé stádo kamzíků pár metrů od mne. To se stane za pár minut. Míjíme stádo kamzíků, z nichž někteří jsou vzdáleni asi patnáct metrů. Dokonce jsou ve stádu dva jedinci, kteří se i trochu požduchují. Fotím jak pominutý, dokonce na svém foťáku natáčím i video.
Obr. 3. Kamzík cestou na Hohsaas – Švýcarsko
Hohsaas (3101 m. n. m.)
Po necelých dvou hodinách stoupání od Kreuzboden přicházíme k horní stanici lanovky Hohsaas. Hohsaas není žádný vrchol, je to jen stanice lanovky na kopci. V okolí jsou ledem a sněhem zakryté vrcholy, které mají přes 4000 m. n. m. Z dálky jsme jednoho z nich, který se jmenuje Weissmies, viděli klesat hned 3 skupinky horolezců.
Kolem stanice lanovky se dá udělat malý okruh kolem plesa, které není na mapě. Při okruhu vystoupáme do výšky 3209 m. n. m., což je jedno z nejvyšších míst, kam jsem kdy vystoupal pěšky. O tom ale až v příštím díle.
Obr. 4. Cestou na Hohsaas – Švýcarsko
Fotogalerie
Fotografie ze Švýcarska si můžete prohlédnout v galerii Švýcarsko 2012.