Kdo nezná Popovu skálu, nezná okolí Hrádku nad Nisou, to se dá říct s určitostí. Popova skála je nejvýznamnější turistický bod ve východní části Lužických hor. A až se tam vypravíte, jistě nám dáte za pravdu, že jde o skutečnou nádheru.
V Hrádku začneme na náměstí, odkud jdeme po Anglické a pak po Luční ulici. Za městem pokračujeme přes Okružní rovně, až narazíme na modrou turistickou značku. Ta nám bude delší dobu průvodcem.
Míříme po modré po silnici, přejdeme přes Lužickou Nisu a začínáme zvolna nabírat výšku, jak se říká. Vstoupíme do lesa a dostaneme se do blízkosti státní hranice. Pak již vystoupáme na první z dnešních vrcholů, na Kohoutí vrch či Lipku (535 m. n. m.). Jde o skalnatou výšinu s pěkným rozhledem na Lužické hory. Okolní stěny pocházejí z lomové činnosti, najdeme tu i letopočet 1911.
Od Kohoutího vrchu pokračujeme dále po hřebeni až na Sedlecký Špičák (544 m. n. m.). I jeho vrchol je skalnatý, ovšem výhledy jsou odsud omezenější. Z vrcholu pak sejdeme do sedla pod Popovu skálu. Zde si můžeme odpočinout, ale cesta na vrchol Popovy skály je nenáročná.
Obr. 1. Pod Kohoutí skalou
Popova skála je tvořena skupinou mohutných skal, na vrchol vede nově upravené schodiště a z vrcholu máme okolí před sebou jak z letadla. Vidíme nejen Hrádek a Grabštejn, Ještěd, Lužické hory, ale i do Saska a vzdálenějších Jizerských hor a Českolipska.
Obr. 2. Popova skála
Doporučujeme si trochu probloudit okolní skály, až dorazíme k malému pomníčku. Pak sejdeme z vrcholu na cestu pod námi po neznačené lesní pěšině. Dáme se dolu, tedy vlevo po modré značce a dojdeme k odpočívadlu. Když se odsud vydáme vpravo, tedy k západu, sejdeme k České bráně.
Obr. 3. Výhled na Hrádek
Po chvilce dojdeme na rozcestí se zelenou značkou. Když bychom kousek pokračovali po modré, dojdeme ke skalní oblasti u Podkovy (skála s podkovami na stěnách) a ke Skalnímu divadlu. My však přejdeme na zelenou a začneme klesat skalním údolím do Krásného dolu. Zde opět změníme značku na červenou a stále budeme klesat až na rozcestí Pod Vraními skalami. I ty, pokud máme čas a energii, stojí za výstup. Jsou zde veliké skály a pěkné výhledy.
Obr. 4. Skály v Krásném dole
A jsme v cíli. Opět změníme značku a po modré a pak i po zelené dojdeme zpět do Hrádku. Když jsme dorazili sem podle doporučené cesty, máme za sebou 13 km. Bylo to sice trochu do kopce, ale vždy po pěkných cestách a krajina, skály a výhledy nám jistě splatily tu trochu námahy.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů