Zámek v Jindřichově Hradci je jedním z nejhezčích, jaké můžete v jižních Čechách navštívit. Jeho odraz na hladině rybníka Vajgar také patří mezi nejtypičtější obrázky z Jindřichova Hradce. Pozornost si ale zaslouží i jeho krásné interiéry.
Areál hradu a zámku Jindřichův Hradec patří se svou rozlohou 3,5 hektaru mezi největší památkové komplexy svého druhu v Česku. Jeho historie sahá hluboko do minulosti a dnes by jen málokdo věřil, že kromě slavných a bohatých let zažil i chvíle, kdy hrozil jeho zánik. Naštěstí se tak nestalo, a dnes tak může přivítat každý rok desetitisíce návštěvníků, kteří bývají okouzleni jeho exteriéry i interiéry.
Obr. 1. Zámek Jindřichův Hradec
Na místě dnešního komplexu stávalo od 10. století slovanské dřevěné hradiště, které bylo postupně přestavěno ve středověký kamenný hrad. Toto místo s brodem nad soutokem Nežárky a Hamerského potoka bylo důležitým bodem na obchodní stezce vedoucí z jihu Evropy, poskytovalo ochranu obchodníkům a řemeslníkům. Správu tohoto kraje zajišťovali páni z Hradce, kteří na přelomu 12. a 13. století patřili mezi významné rody zastávající důležité funkce u knížecího a později královského dvora. Stavba starého gotického paláce a Černé věže, dnes nejstarší část hradu, je dílem Jindřicha Vítkovce, zakladatele Vítkovské linie pánů z Hradce. Po něm také Jindřichův Hradec získal své jméno.
Obr. 2. Třetí nádvoří zámeckého areálu
Sídlo Vítkovců se v románsko-gotickém stylu rozšiřovalo až do přelomu 15. a 16. století a od počátku kromě obranné funkce plnilo také reprezentativní roli. V 16. století proběhla přestavba starého paláce v tehdy moderní, pohodlnou a obdivuhodnou renesanční rezidenci. Na třetím nádvoří bylo postaveno Adamovo stavení, renesanční křídlo z druhé poloviny 16. století pod taktovkou Adama II. z Hradce, Španělské křídlo na protější straně a následně proběhlo propojení obou staveb pomocí arkád. V této době také vznikl Rondel, krásný hudební pavilon v malé zahradě.
Obr. 3. Hudební pavilon Rondel
Rod Vítkovců vymřel po meči v roce 1604, stejně jako o čtyři generace později rod Slavatů, který Hradecké panství po Vítkovcích zdědil. Mezitím ale stihli zámek trochu upravit z vnějšku i zevnitř. Za zmínku stojí především divadelní sál ve Španělském křídle, který byl nejstarším zámeckým prostorem určeným k tomuto účelu u nás.
Dalšími majiteli panství se stali zástupci rodu Černínů, významných diplomatů ve službách Habsburské monarchie. Za vlády toho rodu na zámku proběhly stavební úpravy v duchu baroka. Černínové byli také velcí milovníci umění a investovali nemalé peníze do úpravy divadelního sálu a pořízení uměleckých sbírek. V roce 1773 se ale městem prohnal ničivý požár, který velmi zasáhl i zámecký areál. Španělské křídlo bylo poškozeno nejvážněji, zničeny byly renesanční interiéry i vzácné sbírky. Černínové zámek po požáru opustili a nechali jej jen provizorně zastřešit, budovy tak neutěšeně chátraly.
V průběhu 19. století se jejich zájem o rodové sídlo vrátil a postupně se pracovalo na záchraně zámku. V roce 1945 jim byl ale na základě Benešových dekretů zkonfiskován a dosud neopravené budovy postupně hrozily zřícením. Generální rekonstrukce areálu proběhla až v druhé polovině 20. století. A úspěšně, jak můžete při návštěvě posoudit.
Obr. 4. Interiéry Španělského paláce
Na zámku je na výběr několik prohlídkových tras. Základní okruh Adamovo stavení vede prvním patrem tohoto renesančního paláce a ukazuje životní styl pánů z Hradce, ale i Slavatů a Černínů. Při prohlídce reprezentativních i obytných místností jsou k vidění krásné interiéry a jejich bohaté vybavení. Při průchodu arkádami se pak otevírá pěkný výhled na třetí nádvoří. Prohlídka končí v Rondelu, kde pohádkovou atmosféru tohoto místa dokreslí krátké hudební představení. V Rondelu končí i trasa Interiéry 18. A 19. století, další nabízí pohled do Gotického paláce, kde ohromí především vzácně dochované nástěnné malby v rytířském sále pocházející ze 14. století. Samostatně bez průvodce je přístupná Černá věž a Černá kuchyně. Z věže se naskýtá pěkný výhled na město a jeho okolí.
V červenci roku 2017 byla Martina Limbergová se svou rodinou na Třeboňsku, kde společně navštívili mnoho zajímavých míst.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů