Stráž nad Nežárkou je malým městem s necelou tisícovkou obyvatel, ležícím zhruba v půli cesty mezi Jindřichovým Hradcem a Třeboní. Hrad a zámek Stráž nad Nežárkou stojí na východním okraji města, na skále nad řekou Nežárkou. Vstupuje se do něj z náměstí Emy Destinnové. Tuto pěvkyni ve městě připomíná více míst, ale nejvíce právě zámek, kde prožila poslední roky svého života. Historie tohoto místa se ale začala psát o hodně dřív.
Obr. 1. Nádvoří zámku
Historie hradu a zámku
Na místě dřívějšího hradiště chránícího obchodní stezku vyrostl v druhé polovině 13. století kamenný hrad. Úkol vybudovat jej zadal král Přemysl Otakar I. tehdy významnému rodu Vítkovců. Ujal se toho Sezema z Hradce, který tak založil novou větev rodu, pány ze Stráže. Ti panství vlastnili dalších dvě stě let, než jejich rod vymřel. V dalších stoletích hrad měnil často majitele, mezitím v roce 1570 po zásahu blesku vyhořel a pustnul, až byl považován za rozvalinu. To trvalo do počátku 17. století, kdy jej tehdejší majitelé Slavatové přestavěli na renesanční zámek. Další majitelé, páni ze Šternberka a poté páni z Chudenic, z něj udělali barokní panské sídlo. I ve své nové barokní podobě měnilo panství poměrně často majitele, od šlechtických rodů po českobudějovickou záložnu.
Obr. 2. Hlavní průčelí se vstupním portálem
Nejslavnější majitelka
Osobností, která se do dnešních dnů nejvíce vryla do paměti v souvislosti se zámkem, je bezpochyby Ema Destinnová. O strážský zámek se začala zajímat v roce 1908, kdy jej navštívila se svým otcem. V té době působila na londýnské a newyorské operní scéně a velmi ráda jezdila ve volných chvílích odpočívat na klidná místa v Jižních Čechách. Místní zámek ji natolik učaroval, že jej v roce 1914 zakoupila prostřednictvím svého přítele a kolegy z Metropolitní opery v New Yorku Dinh Gillyho. Ema Destinnová byla ale oficiálně majitelkou až od roku 1920. Říká se, že ji totiž tento přítel podvedl, zámek koupil za její peníze na své jméno a ona mu pak musela znovu zaplatit, aby zámek získala. Do svého nového domova se uchýlila po konci své kariéry a prožila tu posledních deset let svého života, než v roce 1930 zemřela v Českých Budějovicích.
Obr. 3. Opravené fasády zámku ještě svítí novotou.
Novodobá historie
V minulém století pak zámek prošel obdobným osudem, jako mnoho jiných podobných sídel. Okupoval jej wehrmacht, po válce byl znárodněn, užívala jej armáda ČSR a následně byl využit jako Ústav sociální péče. Při funkčních úpravách zámku byly přitom značně poničeny některé jeho historické části. V roce 2002 koupila prázdný a zchátralý zámek paní Radoslava Doubravová, která jej nechala opravit a od roku 2006 zpřístupnila veřejnosti.
Obr. 4. Zámecká zahrada je přístupná pouze při prohlídce s průvodcem.
Expozice Emy Destinnové
Na zámku tvoří hlavní lákadlo expozice Emy Destinové, která se nachází v přízemí a prvním patře zámku. Jde o největší a nejucelenější expozici na světě věnovanou této slavné operní pěvkyni, mapuje celý její profesní i soukromý život. K nahlédnutí jsou tu i soukromé pokoje, které na zámku obývala. Celou prohlídku provází zpěv této umělkyně, který příjemně dokresluje atmosféru. Na zámku je otevřena i expozice další úspěšné operní pěvkyně Jarmily Novotné, žačky a pokračovatelky Emy Destinové. Ta je součástí prohlídkového okruhu zahrnujícího i prohlídku celého zámku. Kromě prohlídek pro návštěvníky se na zámku pořádají v rámci koncertního programu Zámek plný hudby celoročně koncerty různých hudebních žánrů v krásně opraveném Hudebním sále.
Paní Doubravová je velkou milovnicí hudby. Její láska k ní a úcta k osobnostem s převážně klasickou hudbou spjatých je na zámku cítit na každém kroku. Líbit se tu bude ale i těm, které vážná hudba neoslovila.