Ze Skalnatého plesa na Hrebienok
- Radim Dostál
- 12.03.2014
- 12:00
- Změněno: 18.01.2017 | 18:55
Ze Skalnatého plesa pokračujeme kolem Lomnické vyhlídky a Obrovského vodopádu na Hrebienok.
Ze Skalnatého plesa pokračujeme kolem Lomnické vyhlídky a Obrovského vodopádu na Hrebienok.
Když vycházím ze Skalnatého plesa, začíná mírně mrholit. Pokračuji po Tatranské magistrále po červené a chvíli i po zelené turistické značce. Začíná klesání.
Asi po pěti minutách procházím kolem Skalnaté chaty, která byla v podstatě vidět již od rozcestníku u Skalnatého plesa. Podívám se dovnitř, jestli mě tam náhodou nečekají kamarádi, kteří jdou přede mnou a zjišťuji, že nečekají. Hned se tedy vydávám dále po kamenné cestě, jaká je obvyklá na většině trasy Tatranské magistrály.
Lomnická vyhliadka je vyhlídka na Tatranské Magistrále kousek od Zamkovského chaty.
Zamkovského chata je turistická chata v Malé Studené dolině kousek od Tatranské magistrály.
Veľký vodopád je turisticky přístupný vodopád ve Studené dolině. Veľký vodopád je jedním ze skupiny vodopádů Studeného potoka.
Malý vodopád je turisticky přístupný vodopád ve Studené dolině. Malý vodopád je jedním ze skupiny vodopádů Studeného potoka.
Kousek za Skalnatou chatou je turistické rozcestí jménem Rázcestie pri Skalnatej chate. Odděluje se zde zelená turistická značka klesající do Tatranské Lomnice. Pokračuji dále po červené turistické značce směrem na Hrebienok, který je dle rozcestníku vzdálen 1 hodinu a 35 minut.
Cesta vede Tatranskou magistrálou, která v těchto místech přibližně kopíruje vrstevnice, i když spíše mírně klesám. Na levé straně je jasno a jde vidět na Tatranskou Lomnici, případně další tatranské obce. Napravo jsou vrcholky hor, převážně zahaleny v mracích. Asi po dvaceti minutách přicházím k informační ceduli, která mě informuje o okolních lesích. Právě se nacházím v nízkém lese, který je tvořen především kosodřevinou. Kosodřevina chrání půdu před vymýváním srážkovou vodou a také jako zásobárna vody. V minulosti docházelo ke kácení a vypalování kosodřeviny pastevci, kteří vzniklé paseky používali k pasení stád. Tolik informace z informační cedule, která měla pořadové číslo 5. Kousek za informační cedulí potkávám ostatní a dále pokračujeme společně.
Asi po pěti minutách chůze od informační cedule a necelé půlhodině od Skalnaté chaty přicházíme k Lomnické vyhlídce. Z Lomnické vyhlídky budou asi pěkné výhledy, ale za pěkného počasí. My pěkné počasí moc nemáme, tak si některá panoramata musíme domyslet. U Lomnické vyhlídky je i cedule s názvy okolních vrcholů, které jsou z vyhlídky vidět. Zkouším zde fotit, i když díky počasí není moc co fotit.
Pokračujeme dále. Asi po patnácti minutách přicházíme k další informační ceduli, tentokrát s číslem 7. Ceduli s číslem 6 jsme buď přehlédli, nebo žádná nebyla. Vzhledem ke stáří cedulí, které odhaduji z jejich stavu, je možné, že cedule s číslem 6 již neexistuje. Už delší dobu jsme v „normálním, regulérním“ lese, kde jsou normální stromy a ne kosodřevina. Z informační cedule se dovídáme, že jsme na horním stupni lesa, kde výška stromů nepřesahuje 15 metrů. Dále jsou zde vyjmenovány stromy a rostliny, které v oblasti můžeme vidět.
Po pár metrech od informační cedule přicházíme k turistickému rozcestí, kde doprava odbočuje zelená turistické značka kolem Zamkovského chaty dále do Studené doliny. Rozhodneme se, že Zamkovského chatu navštívíme. Je dle rozcestí vzdálená 1 minutu chůze.
V Zamkovského chatě je plno, usedáme tedy na chvíli ven, kde si vypijme čaj. Čaj chladne rychle, venku totiž není moc teplo. Celkově se zdržíme ani ne půl hodiny a vracíme se na nepojmenované rozcestí zpět na Tatranskou magistrálu.
Asi po deseti minutách přicházíme k informační ceduli s číslem 8. Informační cedule nás informuje o skalní strži, přes kterou procházíme. Jedná se o jednu z největších skalnatých strží ve Vysokých Tatrách, která se rozprostírá od nadmořské výšky 1300 m. n. m. až do výšky asi 1500 m. n. m. Strž vznikla tak, že stěny doliny podetnul ledovec a mráz je rozerval. Díky toho je zde po okolí poházeno mnoho kamenných sutin strže.
Po další asi čtvrt hodině chůze od poslední informační cedule a asi dvaceti pěti minut chůze od rozcestí na Zamkovského chatu křižujeme Studený potok a přicházíme k Obrovskému vodopádu. Výška Obrovského vodopádu je asi 20 metrů a jedná se o 5. nejvyšší vodopád v pohoří Vysoké Tatry. Vodopád je možné sledovat, případně fotit, z lávky.
Asi po deseti minutách chůze míjíme další naučnou ceduli, která nás informuje o Studené potoku, který nedaleko od cedule protéká.
Přejdeme po lávce Velký Studený potok a přijdeme k rozcestí Razcestie pod Húpačkami. Rozcestí je 5 minut chůze vzdáleno od Rázcestie nad Rainerovou chatou, kde jsme byli před dvěma dny. Pokračujeme dále směrem na Hrebienok.
Asi po dvou minutách přicházíme na Rázcestie nad Rainerovou chatou. Kousek pod námi je Rainerova chata. My pokračujeme po Tatranské magistrále na Hrebienok.
Na Hrebienok přicházíme asi po čtvrt hodině. Usedáme v restauraci na oběd a poté sjedeme do Starého Smokovce lanovkou. Dnešní výlet končí.
Na přelomu září a října jsem se vydal na šachový turnaj do Tatranských Zrubů. Při té příležitosti jsem udělal několik nijak extrémně náročných procházek po Vysokých Tatrách.