Náš týdenní pobyt na Malé Fatře jsme začali kolem poledne dne 19.7.2005 příjezdem vlakem do Strečna. Na chvíli jsme „obsadili“ jednu z místních restaurací, kde jsme se najedli a u piva počkali na Lenku, která zatím hledala poštovní schránku. Poté se vydáváme přes řeku po červené turistické značce a po pár minutách přicházíme k parkovišti pod hradem. Hrad je nepřehlédnutelný, je v podstatě vidět již velmi dobře i z vlaku. Z parkoviště se vydáváme po mnoha schodech nahoru na skálu, a poté mírným stoupáním k hradu Strečno. Ještě při stoupání po schodech máme pěkný výhled na kousek Váhu a vidíme, jak se přes něj plaví vor.
Hrad Strečno
K hradu se přichází přes dřevěný most k hlavní bráně.

Na hradě Strečno je možné za symbolické vstupné (v roce 2005 to bylo 10 SK) projít bránou a volně bez průvodce se pohybovat po nádvoří a hradbách. Velká prohlídka hradu i s průvodcem a návštěvou vnitřních prostor je možná za větší vstupné. Již si ale bohužel nevzpomínám kolik vstupné bylo. My jsme se rozhodli pro „malou“ prohlídku a kochali se velkým výhledem z hradeb na okolní krajinu, na město Strečno, na řeku Váh a také na vrcholy Malé Fatry, které nás v následujících dnech čekají. K vidění bylo také vojenské dělo mířící na řeku Váh.
Z hradu Strečno, kde trávíme asi hodinu, se vydáváme zpět do Strečna. Při cestě zpět, už na mostě přes hradní příkop, začíná trochu pršet. Déšť a přeháňky nás budou bohužel provázet celý týden. Nasadíme si pláštěnky a vracíme se k velkému schodišti, kde přestává krátká přeháňka. Pokračujeme zpět přes Strečno, kde přes most přejdeme řeku a vydáváme se po červené turistické značce na Malou Fatru. Cesta vede z počátku podél řeky Váh, proti jejímu proudu. Míjíme dva velké železniční mosty, které na druhé straně řeky směřují přímo do tunelu pod fatranským kopcem, který se podle mapy jmenuje Domašín. Asi po půl hodině začneme stoupat a po další necelé půl hodině přicházíme ke Starému hradu.
Starý hrad
V okolí Strečna není jen jeden hrad – hrad Strečno, ale existuje ještě další, trochu hůře dostupný Starý hrad. Jedná se o zříceninu, kde je k dispozici jen několik stěn a hradeb. K zřícenině Starý hrad přicházíme po necelé hodině od posledního turistického rozcestí, čímž začíná naše mírná časová ztráta (mapa uvádí 45 minut). Jak ještě dnes i v další dny pochopíme, časové údaje na rozcestnících i údaje na mapě jsou na Malé Fatře dost podhodnoceny.
Strečniansky Priesmyk
Prohlížíme si Starý hrad a postupujeme dále po červené turistické značce směrem na Chatu pod Suchým. Kousek od Starého hradu se nabízí napravo krásný výhled na koryto Váhu (Strečnianský priesmyk), které se zde stáčí do oblouku ve tvaru písmene U.

Pokračujeme dál po červené turistické značce a za mírného deště a dost náročného, velkého stoupání míjíme vrchol Plešel a přicházíme na Chatu pod Suchým. Zatažená obloha, zima a často se opakující déšť nás přimějí k zajištění si noclehu na chatě. V restauraci se s chutí zasmějeme krásně naivní představě a původnímu plánu (který jsme plánovali prstem po mapě a sčítáním časových údajů), že dnes dojdeme přes kus fatranského hřebene mnohem dál.
Na chatě pod Suchým
Na Chatě pod Suchým prožijeme romantický večer. Protože se večer vypíná elektřina, uděláme si s dalšími hosty, kteří na chatě nocují malou „černou“ hodinku u baterek. Na chatě není možno nijak manipulovat s ohněm, proto si ještě před setměním venku před chatou v ešusu nad svou malou plynovou bombou vařím něco na jídlo. Večer před spaním si vyslechneme zážitky chataře s medvědy a dovídáme se, že medvědí stopy se našly i pár metrů od chaty.

Závěr
V okolí Strečna jsou dva hrady, jeden značně dominantní na skále u řeky Váh, který je asi dobře znám všem, kteří cestují z České Republiky přes Žilinu dále na Slovensko. Je totiž dobře vidět jak z cesty, tak i z vlaku. Druhý hrad je v podstatě neudržovaná zřícenina, která je v lese na kopci nad Strečnianským Priesmykem. Oba stojí za to vidět, stejně tak je stojí za to shlédnou z vrchu Strečnianský Priesmyk, na který je krásný výhled právě od Starého hradu. Při hřebenové tůře Malou Fatrou je nutné brát zřetel, že trasy se jdou ve skutečnosti mnohem déle než je uvedeno na mapě nebo na turistických rozcestnících.