Od barokního mostu pokračujeme na Zelenou horu, což je poutní místo. Nás nejvíce zajímá poutní kostel svatého Jana Nepomuckého. Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého je architektonický klenot chráněn UNESCO jako součást světového dědictví.
Postupně začneme stoupat na samotnou Zelenou horu. Míjíme ceduli, která nás informuje, že poutní kostel svatého Jana Nepomuckého byl v roce 1944 zapsán organizací UNESCO do seznamu světového dědictví. Z církevních budov v České Republice má tento status jen jedna budova, právě tento kostel. Tímto se z kostela svatého Jana nepomuckého stala bezpochyby nejvýznamnější barokně gotická stavba na našem území. Což při vší skromnosti připomíná další cedule. Zbývá dodat, že dle informačních cedulí byla stavba zahájena roku 1720 a roku 1722 byla dostavěna. Roku 1784 kostel vyhořel a roku 1792 byl restaurován.
Obr. 1. Kostel svatého Jana Nepomuckého – Zelená hora, Žďár nad Sázavou
Areál na vrcholu Zelené hory je v podstatě kostel, kolem něj hřbitov a to vše ohraničené zdí. Celková stavba a také okolní zeď jsou velmi zvláštních tvarů, k pochopení jejich symboliky je potřeba znát některé pravdy, ale také vymyšlené legendy o Janu Nepomuckém.
Jan Nepomucký zemřel mučednickou smrtí a jeho tělo bylo vhozeno do Vltavy. Údajně zemřel proto, že odmítl vyzradit zpovědní tajemství. Tohle však historikové zpochybňují a poukazují spíše na mocenské intriky. Po vhození těla do Vltavy se dle legendy objevilo v řece pět hvězd. Rovněž do latiny přeložená fráze „mlčel jsem“ má pět písmen. Číslovka pět je také křesťanským symbolem symbolizující pět Kristových ran. Na poutním kostele svatého Jana Nepomuckého na zelené hoře a na okolní zdi se to symboly hvězdy a číslovky pět jen hemží.
Zeď v okolí kostela je ve tvaru deseticípé hvězdy. Zeď má v sobě pět bran, samotný kostel má rovněž pět bran. Zeď je vlastně i zastřešenou chodbou. Samotný kostel je ve tvaru pěticípé hvězdy. V kostele je pět oltářních výklenků a tak dále.
Obr. 2. Zelená hora – Žďár nad Sázavou
Když po několika staletích (právě několik málo let před začátkem výstavby chrámu, tedy roku 1720) bylo nalezeno údajné tělo Jana Nepomuckého, byl v jeho ostatcích nalezen neporušený a nerozložený jazyk. Což dodávalo symboliku Janova údajného neporušení zpovědního tajemství. Tento ostatek se nalézá v kopuli tohoto kostela. Až ve dvacátém století byl podroben tento podivuhodný tělesný ostatek vědeckému zkoumání a vědci celou legendu mírně zpochybnili. Nejedná se totiž o jazyk, ale o krevní sraženinu v mozku. V každém případě před rokem 1720 způsobil nález velké pozdvižení a Jan Nepomucký byl o pár let později blahořečen za svatého.
Na obrazech je svatý Jan Nepomucký zobrazován se svatozáří ve které je, jak jinak než, pět pěticípých hvězd.
Obr. 3. Kostel svatého Jana Nepomuckého – Zelená hora, Žďár nad Sázavou
Pro návštěvníky je připravená i prohlídka kostela spojená s krátkým výkladem a zhlédnutím krátkého filmu na téma symbolů kostela. Právě z filmu čerpám informace pro článek.
Po prohlídce poutního místa na vrcholu Zelené hory se vypravíme zpět k bývalému klášteru, kde na chvíli zajdeme do kavárny, která je kousek od vchodu do zámku (kláštera). Už nás dnes bude čekat jen cesta domů.
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře je velmi zvláštní stavba, která se vymyká jakékoliv jiné stavbě, kterou jsem viděl. Určitě stojí za návštěvu, její jedinečnost ocenila i UNESCO zařazením kostela na seznam světového kulturního dědictví.
Na své si zde přijdou převážně milovnicí různých pentagramů a jiných duchovních symbolů. Navíc v kombinaci s mírnou záhadou ohledně údajného jazyka Jana Nepomuckého nabývá místo magické atmosféry. Tedy pokud člověk přeslechne vědecké vysvětlení údajného několik staletí dochovaného jazyka.
Na prodloužený podzimní víkend na konci září roku 2012 jsem se vydal se skupinou přátel do Žďárských vrchů. Ubytováni jsme byli v malé obci Šrdlovice.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů